Prioritou je bezpečnost, ne volby, prohlásil šéf junty v Burkina Fasu rok po puči

Volby v Burkina Fasu se budou konat ve chvíli, kdy to dovolí bezpečnostní situace. Uvedl to prozatímní prezident země Ibrahim Traoré, který se k moci dostal přesně před rokem po státním převratu. V hlavním městě Ougadougou se mezitím k příležitosti prvního výročí sešly tisíce jeho příznivců, napsala agentura AFP.

„Není to priorita, to chci vyjasnit, prioritou je bezpečnost,“ prohlásil v televizním rozhovoru Traoré. Vojenská junta se dříve zavázala uspořádat volby v červenci 2024.

Bezpečnostní situace v zemi, kterou sužují ozbrojené skupiny napojené na islámské extremistické organizace, se podle Traorého zlepšuje, nikoliv ale dostatečně. „Nebudeme pořádat volby jenom v Ougadougou a ve městě Bobo-Dioulasso a dalších okolních městech, svého prezidenta si musí zvolit všichni obyvatelé,“ doplnil s odkazem na burkinafaskou metropoli a další město na jihozápadě země, které bylo ušetřeno častých útoků džihádistů.

Traoré také oznámil částečnou úpravu ústavy; dosavadní text podle něj neumožňuje zemi „poklidný rozvoj“ a odráží názory elit na úkor běžných obyvatel. Na podporu vojenského režimu i nového znění základní normy státu se v noci na sobotu sešly tisíce lidí, z nichž někteří drželi v rukou fotografie současného lídra.

Nátlak islamistických milic

Vojenská vláda Burkina Fasa dříve uvedla, že se jí v úterý podařilo zmařit pokus o převrat. K údajnému pokusu o puč došlo téměř rok poté, co se při převratu chopil moci 35letý Traoré. Ten převrat zdůvodnil špatným stavem národní bezpečnosti –⁠ svržený prezident Henri Damiba se podle něj nedokázal vzepřít islamistickým milicím.

Také Damiba se k vládě dostal po převratu, při němž byl loni v lednu svržen prezident Roch Marc Kaboré.

Burkina Faso se od roku 2015 potýká s džihádistickým násilím, které o několik let dříve propuklo v Mali a Nigeru a následně se rozšířilo za její hranice. Násilnosti v Burkina Fasu si v posledních sedmi letech vyžádaly životy více než deseti tisíc civilistů a vojáků a více než dva miliony lidí kvůli nim opustily své domovy.