Migrační krize strana 2 z 2

Litevští pohraničníci začali v noci na úterý na příkaz ministryně vnitra vracet zpět do Běloruska migranty, kteří nelegálně překročili hranici obou zemí. Pohraničníky podpořila vojenská policie a psovodi se psy, uvedl zpravodajský server Delfi. Hraniční stráž, která má povoleno v případě nutnosti použít násilí, v noci vrátila od hranic několik skupin běženců.

Ústavní soud se zastal Iráčana, kterého loni v Česku zadržela policie. Tvrdil, že je nezletilý, úřady na to však nepřistoupily a jednaly s ním jako s dospělým. Podle soudu měl proces určení věku nedostatky. Jeho případ vrátil obecným soudem.

Po dlouhé době se na summit Evropské unie dostává téma migrace. Řešit ji chtějí hlavně jihoevropské státy. Znepokojují je aktuální unijní statistiky, podle kterých po delším období klidu způsobeném uzavřením hranic kvůli pandemii stoupá počet migrantů nelegálně mířících do Evropy.

Čtyři měsíce před sněmovními volbami, tedy už v tuto chvíli, se dá odhadovat, co bude hlavními cíli českých dezinformátorů, kteří se budou snažit ovlivnit výsledek hlasování. Falešné zprávy se už začaly objevovat, teď především dehonestují koalici Pirátů a STAN, která má vysoké volební preference. Kromě covidu se ale do dezinformací vrací také téma imigrace. Stejně pečlivě jako na volby se na vlnu fake news připravují kandidující partaje, ale také novinářské redakce.

Státy Evropské unie by měly v příštích letech usilovat o lepší začlenění přistěhovalců z mimounijních zemí do společnosti. Počítá s tím v úterý zveřejněný nezávazný plán Evropské komise, podle které je větší integrace jak v zájmu imigrantů, tak v zájmu států. EK nabízí unijním zemím finanční podporu z unijních fondů, aby se více snažily poskytovat lidem s mimoevropskými kořeny rovný přístup ke vzdělání, zaměstnání, bydlení a lékařské péči.

Přesně po měsíci je u konce krize na řecko-turecké hranici. S odvoláním na pandemii koronaviru Ankara oznámila, že nechala vyklidit tábor pro posledních šest tisíc běženců. Řecké zdroje tvrdí, že jich ve skutečnosti bylo několikrát míň. Migranti, kteří se týdny pokoušeli dostat do Evropské unie, se nyní stěhují zpět do uprchlických zařízení v tureckém vnitrozemí.

Od začátku nejhorší části migrační krize v Evropě uplynuly čtyři roky. V září 2015 proudily do Německa denně desetitisíce lidí, tisíce z nich se dodnes pokoušejí najít nový život i v česko-německém příhraničí. Podaří se to ale jen zhruba polovině z nich.

V Aténách otevřeli v pátek první oficiální mešitu v řecké metropoli. Muslimové se v ní začnou modlit zřejmě v září, až bude oficiálně jmenován imám. Informoval o tom řecký deník Kathimerini. Podle televize Al-Džazíra jde o první mešitu v Aténách po více než 180 letech.

Šestice lídrů evropských politických frakcí, kteří chtějí po volbách do Evropského parlamentu nahradit Jeana-Clauda Junckera v čele Evropské komise, se střetla ve velké politické debatě. Tzv. „spitzenkandidát“ evropských socialistů Frans Timmermans během ní varoval před obnovováním hranic kvůli migraci, lidovecká jednička Manfred Weber navrhl zavedení eurokomisaře pro Afriku.

Sedmačtyřicetiletý muž původem ze Senegalu v Itálii unesl školní autobus. V tu chvíli v něm bylo 51 dětí. Řidič podle zpravodajské stanice BBC vyhrožoval, že nikdo uvnitř nepřežije. Podle svědků vykřikoval, že jde o protest proti umírání uprchlíků ve Středomoří. Policii se muže následně podařilo zadržet a děti osvobodit.

Úřední název pro nejzranitelnější skupinu migrantů, tedy děti bez rodičů, zní „nezletilí uprchlíci bez doprovodu“. Dostávat se jim má zvláštní péče a ochrany. Jenže někdy není jasné, jestli se kvůli výhodám nevydávají za děti i dospělí migranti.

Česká republika přijímá pomoc od Evropské unie, a měla by proto prokázat solidaritu při společném řešení migrační krize, řekl v projevu o budoucnosti EU v pražském Karolinu předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Reagoval na oznámení české vlády, že už nepřijme žádné další migranty podle kvót, které členské země schválily předloni.