Česká republika přijímá pomoc od Evropské unie, a měla by proto prokázat solidaritu při společném řešení migrační krize, řekl v projevu o budoucnosti EU v pražském Karolinu předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Reagoval na oznámení české vlády, že už nepřijme žádné další migranty podle kvót, které členské země schválily předloni.
Češi by měli být Evropany i v otázce migrace, řekl Juncker v Praze
„Jsem přesvědčen, že Češi jsou velcí Evropané a měli by být Evropany i v otázce migrace,“ řekl Juncker. Je mu líto, že Česko dosud v rámci společného relokačního mechanismu přijalo jen 12 lidí.
Dodal, že ačkoliv se snaží pochopit, že otázka migrace je pro lidi citlivá, solidarita je jedním z principů, na nichž stojí evropská integrace. „Vy přijímáte pomoc od Evropy, a měli byste tedy ukázat i solidaritu,“ řekl.
„Evropa různých rychlostí“
V Evropské unii podle Junckera existují rozdíly v tom, jak jsou země zapojeny do společných projektů. Evropa více rychlostí je podle něj skutečností. „Nemám rád pojem vícerychlostní Evropa, raději tomu říkám Evropa různých rychlostí. Náš směr je sice stejný, ale rychlost je jiná. To je něco, co tu už existuje,“ řekl.
Důkazem je to, že ne všechny země přijaly euro a ne všechny jsou součástí schengenského prostoru. Poznamenal však, že v základních otázkách se všechny členské státy shodují. „Evropu demokratickou, bezpečnou a prosperující si přejeme všichni,“ uvedl.
Juncker nepovažuje za nutné, aby Evropská unie zasahovala do všeho, některé problémy však členské země musí řešit společně. „Evropa by neměla regulovat objem vody v nádržce na toaletě a podobné věci, ale existují věci, které musíme dělat společně,“ podotkl šéf komise. Příkladem je podle něj třeba migrační politika.
Juncker převzal medaili za zásluhy o evropskou integraci
Juncker projevem v Karolinu zahájil svůj dvoudenní pobyt v Praze. Slavnostního zasedání se zúčastnili představitelé Karlovy univerzity i dalších českých a slovenských vysokých škol, poslanci, senátoři a studenti. Juncker poznamenal, že politici by se měli snažit, aby jim mladí lidé rozuměli, protože právě na nich záleží budoucnost EU.
Rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima Junckerovi ještě před projevem předal zlatou pamětní medaili za zásluhy o evropskou integraci a porozumění mezi národy Evropy. Šéf Evropské komise řekl, že jako Lucemburčan si medaile zvlášť cení, protože univerzitu založil Karel IV. z rodu Lucemburků.
Štěch: Změnu stanoviska ke kvótám nám nenutil
Šéf Evropské komise poté jednal i s představiteli českého parlamentu. Zopakoval jim, že ho nepotěšilo rozhodnutí české vlády nepřijímat další migranty podle společných evropských kvót. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) řekl, že se Juncker nepokoušel vnutit české reprezentaci změnu postoje.
„V otázce migrace byl (Juncker) zdrženlivý, hovořil o tom, že stanovisko naší vlády ho nijak nepotěšilo, ale že o věci se musí jednat,“ uvedl Štěch. Podle něj šéf Evropské komise vyloučil, že by kvůli stanovisku ke kvótám Praha přišla o podporu z fondů EU. „Jasně řekl, že odmítá a nebude nikdy podporovat to, že by se spojovaly kvóty a jejich naplňování s nějakými omezeními nebo sankcemi, co se týká strukturálních fondů,“ řekl Štěch.
Předseda Senátu doplnil, že stabilitu EU podle něj významně ohrožují ekonomické rozdíly mezi jednotlivými členskými státy. Ty podle něj dělí Evropu nejen na pomyslný bohatý sever a chudý jih, nerovnováha je i mezi východem a západem. „To jsou věci, které stabilitu Evropy mohou daleko více rozvracet než některé věci, kterým věnujeme maximální pozornost v současné době,“ podotkl Štěch.
Junckera upozornil na problém odlivu kapitálu z Česka a předal mu analýzy, podle nichž odliv peněz z Česka do zahraničí za posledních deset let převyšuje investice a dotace z EU téměř o 90 miliard eur (2,3 bilionu korun), zejména kvůli vyplácení dividend. Juncker prý připustil, že by se chování některých velkých investorů v tomto ohledu mělo změnit.
V pátek Juncker vystoupí na mezinárodní konferenci DESCOP, která se bude zabývat budoucností společné obrany EU. Krom Junckera se jí zúčastní také šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová, zástupkyně generálního tajemníka NATO Rose Gottemoellerová a ministři zahraničí a obrany z několika zemí EU.