Vláda na návrh ministerstva vnitra rozhodla o zastavení systému přerozdělování uprchlíků z Řecka a Itálie. Jde o reakci na stanovisko Evropské komise, podle něhož by v dohledné době mělo začít vytýkací řízení k zemím, které neplní relokační mechanismus. Mezi ty patří i Česká republika. Kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) považuje systém za dysfunkční, argumentoval též zhoršenou bezpečnostní situací.
Česko pomohlo Řecku a Itálii s 12 uprchlíky. Další nepřijmeme, rozhodla vláda
„Vláda na základě návrhu z dílny ministerstva vnitra schválila vzhledem ke zhoršené bezpečnostní situaci a dysfunkčnosti celého systému relokací pozastavení tohoto systému pro Českou republiku,“ informoval ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).
„Znamená to, že Česká republika dál nebude žádat o migranty na přerozdělení z Řecka a Itálie,“ vysvětlil Chovanec, jehož resort byl určen jako orgán, který má ve věci komunikovat. Připraví také odpor proti chystanému vytýkacímu řízení ze strany Evropské komise.
21 minut
Brífink po jednání vlády
Proti kvótám je i opozice
Řecký eurokomisař pro vnitro Dmitris Avramopulos v posledních týdnech apeloval, aby státy splnily své závazky. Česká republika, které měla do září přijmout přibližně 2600 lidí, převzala 12 uprchlíků z Řecka. Od května 2016 česká strana nenabídla pro běžence žádná místa. Častým argumentem kabinetu bylo, že v České republice žít nechtějí.
Kvóty nefungují z velké části proto, že některé členské státy, a Česká republika je mezi nimi, prostě nechtějí, aby fungovaly.
Relokace uprchlíků
S vládou souhlasí i opozice napříč politickým spektrem. Podle poslankyně ODS Jany Černochové však rozhodnutí kabinetu jen několik měsíců před volbami „zavání laciným populismem“.
Podle místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše Česko odmítá diktované kvóty od začátku migrační krize. „Je na čase o tom jen nemluvit, ale jednat,“ apeloval. Hnutí Úsvit míní, že vzhledem k bezpečnostní situaci v Evropě by kabinet měl na odmítnutí kvót trvat i za cenu sankcí.
„Nemyslím, že bychom si museli nechat vnucovat kvóty, navíc nastavené i do budoucna. EU chybí celkový přístup k uprchlíkům a navíc jednotlivé země si nemohou dělat, co chtějí, bez dohody s ostatními. Takže toto rozhodnutí vlády podporuji, ale zároveň ji vyzývám, aby se snažila problém řešit na nejvyšší úrovni EU. Evropská komise zatím s žádným smysluplným konceptem nepřišla,“ uvedl předseda hnutí STAN Petr Gazdík.
Také místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek souhlasí s tím, že systém kvót je nefunkční a špatný a že nemůže nikdy fungovat. „Nechce se mi ale věřit, že by naše země neuměla pomoci více než 12 lidem, kteří projdou bezpečnostním prověřením,“ myslí si však.
Cílem programu bylo do konce letošního září přerozdělit v rámci celé Evropské unie 160 tisíc běženců. V Itálii aktuálně v táborech žije asi 180 tisíc lidí. V roce 2015 se Řím musel vypořádat se 170 tisíci uprchlíky, v roce 2016 se 181 tisíci. V letošním roce jich je zatím o třetinu více než vloni za stejné období. V Řecku aktuálně také pobývá několik desítek tisíc migrantů. Athény v minulosti ostře kritizovaly země Visegrádské skupiny za to, že relokační mechanismus sabotují.
„Lidé jsou stále drženi na ostrovech, kde mají minimální přístup k mnoha službám. Nedochází k žádné péči o ty, kteří jsou oběťmi obchodování s lidmi. Přístup dětí do škol se začal řešit až v nedávné době, nezletilí bez doprovodu nemají dostatečnou péči,“ popsala situaci v Řecku i Itálii ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.
