Čtyři roky po vrcholu migrační krize se část lidí usadila v příhraničí. S místními se sžili

Nahrávám video
Události: Na německé straně hranic se obyvatelé sžili s migranty
Zdroj: ČT24

Od začátku nejhorší části migrační krize v Evropě uplynuly čtyři roky. V září 2015 proudily do Německa denně desetitisíce lidí, tisíce z nich se dodnes pokoušejí najít nový život i v česko-německém příhraničí. Podaří se to ale jen zhruba polovině z nich.

V září 2015 přicházely po takzvané balkánské cestě z Řecka přes Maďarsko do Rakouska a Německa tisíce lidí každý den. Jedním z nich byl i Ismail Diallo, který do Evropy utekl z Afghánistánu. A jako jeden z prvních příchozích se usadil v česko-německém příhraničí. 

Od té doby tam pomáhá ve zdravotnickém zařízení jako brigádník. S místními vychází dobře. „Skvěle se začlenil, je pilný, laskavý a milý a konečně tu může studovat,“ chválí Dialleho  vedoucí zdravotnického zařízení pro seniory v Arzbergu Natalie Göking. 

Než ale povolení studovat Ismail Diallo získal, uběhly čtyři roky. Získat patřičné dokumenty mu pomáhala místní koordinátorka a nedávno se to podařilo. „Je to pro mě opravdu sen,“ říká Diallo.

V příhraničí není jediný. I další cizinci v Arzbergu se snaží s místními udržovat dobré vztahy a pořádají společné akce. Před čtyřmi lety, když migrační krize vrcholila, byla ochota místních pomáhat uprchlíkům vysoká. „V posledních letech je mnohem menší,“ přiznal tamní starosta Stefan Göcking. 

Policie je ve střehu a spolupracuje s českými kolegy

Ani příchod sousedů z východu nenavýšil za poslední čtyři roky v příhraničí výrazně kriminalitu a k vážným problémům tam nedochází. Přesto je spolková policie na pozoru: kontroluje místa do třiceti kilometrů kolem německých hranic. 

Například se jim podařilo zadržet skupinu patnácti nelegálních migrantů, kteří na jaře nedaleko Chebu vyskočili z kamionu a přeběhli hranice. Němečtí policisté spolupracovali i s kolegy v Česku. „Pokladní na benzince informovala české úřady a ty nám poté zavolaly. Proto jsme se mohli ihned zapojit,“ popsal jarní zásah Marco Weigl z Federální policejní inspekce v Klingenthalu.

Za čtyři roky se spolupráce českých a německých policistů zdokonalila, informace si nyní vyměňují téměř nepřetržitě. Nedaleko česko-bavorské hranice se totiž nachází důležitá dálniční tepna z jihozápadu Evropy. Smíšené hlídky proto kontrolují okolí příhraničí alespoň jednou týdně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Karlovarský kraj

Doporučujeme

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
12. 3. 2026

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

VideoU vysílače na Klínovci plánují připomínku srpna 1968

Na Klínovci by mohla vzniknout připomínka událostí ze srpna 1968. Tamní vysílač teď získal ocenění Evropské dědictví. Dokumentaristé organizace Paměť národa přiblížili, že tam rozhlasové a televizní vysílání silou ukončila vojska Varšavské smlouvy. Klínovec je tak součástí sítě čtrnácti míst v Česku, kde lidé bojovali za svobodu projevu.
9. 3. 2026

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
3. 3. 2026

Obce raději kupují zchátralé nemovitosti, obávají se vzniku problémových ubytoven

Města a obce vykupují nemovitosti, aby zabránily jejich přeměně na soukromé sociální ubytovny. Za pořízení a následné rekonstrukce tak vydávají desítky milionů korun. Často jde o hotely, ale odkupují také budovy pošty nebo bývalé obchodní domy.
28. 2. 2026

Divadla vítají růst platů. Někteří zřizovatelé s tím nepočítali

Divadlům kvůli navýšení platů v kultuře chybí ve schválených rozpočtech na letošní rok miliony korun. Vláda chce pracovníkům v kultuře od dubna zvýšit platy o devět procent. Zřizovatelé, případně poskytovatelé dotací, s navýšením sice počítali, nikoli však v takovém rozsahu.
10. 2. 2026

Kvůli poruše jsou tisíce domácností na Sokolovsku bez tepla

Kvůli technologické poruše bloků elektrárny Tisová byla ve středu dopoledne přerušena dodávka tepla a teplé vody na Sokolovsku. Jde o domácnosti v Sokolově napojené na systém centrálního zásobování teplem a dále o města a obce Habartov, Bukovany, Citice a Březovou u Sokolova. Řádově je to asi dvanáct tisíc domácností a další odběratelé, informovala Sokolovská uhelná. Ve čtvrtek bude v sokolovských základních školách výuka zajištěna pouze pro žáky základních škol z prvních až třetích tříd, ostatní dostanou volno.
4. 2. 2026Aktualizováno4. 2. 2026

Ledovka se přesouvá na západ, část Čech zasáhne husté sněžení

Ledovka se z východní části Česka přesouvá na západ. Meteorologové pro nedělní odpoledne, večer a noc vydali výstrahu pro část Středočeského kraje, část jižních Čech a Ústeckého kraje a pro Plzeňský kraj. Večer pak připojili varování před náledím v Čechách a na Českomoravské vrchovině. V západní části Plzeňského kraje a v Karlovarském kraji může navíc od večera silně sněžit. Do rána napadne až dvanáct centimetrů sněhu, informoval v neděli dopoledne Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
25. 1. 2026Aktualizováno25. 1. 2026
Načítání...