Velká většina uprchlíků jsou podle německé kancléřky Angely Merkelové (CDU) oběti. Šéfka německé vlády, podle níž se nesmí zapomínat na lidský rozměr migrace, to řekla v Berlíně při vzpomínce na oběti vysídlení. Zdůraznila také, že by se migrace měla řešit celoevropsky, a ne kroky, které zatíží ostatní. Podle pozorovatelů tím narážela na návrh ministra vnitra Horsta Seehofera (CSU) vracet část migrantů rovnou z německých hranic.
Většina uprchlíků jsou oběti. Nezapomínejme, že jde o lidi, zdůraznila německá kancléřka
„Nesmíme nikdy zapomenout…, že jde pořád o lidi,“ řekla Merkelová k současným jednáním o migrační problematice, z nichž se podle ní takový pohled možná vytrácí. „Velká většina prchajících jsou oběti,“ podotkla také.
Merkelová a Seehofer během připomínky obětí vysídlení
O tom, že by humanita měla stát v popředí, hovořil i Seehofer, který je obecně zastáncem tvrdší migrační politiky.
Jinak byl ale z projevu Merkelové nadále patrný její rozdílný pohled na migraci, který se v posledních dnech jasně ukázal především v rámci sporu o vracení části běženců z německých hranic. Takové opatření požaduje Seehofer, Merkelová ho ale zatím jako jednostranné odmítá. Kancléřka znovu poznamenala, že by nebylo dobré, aby „každý rozhodoval na úkor ostatních“.
„Migrace je evropská výzva, v tuto chvíli možná naše největší výzva,“ řekla také Merkelová, podle níž nyní jde o soudržnost Evropské unie.
Právě s dalšími evropskými státy chce kancléřka řešit i otázku vracení běženců z německých hranic. Bavorská CSU jí na příslušné dohody dala v pondělí dvoutýdenní ultimátum. Když Merkelová neuspěje, chce pak CSU začít z hranic vracet běžence, kteří už o azyl požádali v jiné zemi EU. V tu chvíli by na německé politické scéně mohlo dojít k dalšímu vážnému střetu.
- V Bruselu se v neděli uskuteční neformální schůzka šéfů států a vlád několika členských zemí EU k migraci a azylové politice. Evropská komise na setkání pozvala „zainteresované“ státy. Kromě německé kancléřky Angely Merkelové, rakouského kancléře Sebastiana Kurze a předsedy EK Jeana-Clauda Junckera se minisummitu patrně zúčastní také zástupci Francie, Itálie, Španělska, Řecka a Bulharska. Účast Česka je zatím nejasná.
Pro vyhnání Němců neexistovalo podle Merkelové morální ospravedlnění
Merkelová u příležitosti vzpomínky na oběti vysídlení také uvedla, že pro vyhnání Němců ze zemí střední a východní Evropy po druhé světové válce neexistovalo morální ani politické ospravedlnění, i když tehdejší události byly následkem nacistické diktatury.
„Vyhnání a útěk Němců byly především bezprostředním následkem Němci započaté druhé světové války a nevýslovných zločinů nacionálněsocialistické diktatury,“ řekla Merkelová. „To ale nemění nic na tom, že pro vyhnání neexistovalo ani morální, ani politické ospravedlnění,“ zdůraznila šéfka německé vlády, která v této souvislosti hovořila o „hořké nespravedlnosti“.
„Až dva miliony lidí přišly následkem vyhnání a útěku o život,“ poznamenala také Merkelová. Další miliony si musely poradit se ztrátou domova, majetku či přátel a musely začít nový život ve válkou zničené zemi.
Slova německé kancléřky jednoznačně odmítl český prezident Miloš Zeman. Jeho mluvčí tlumočil „hluboký nesouhlas“, zároveň odkázal na postupimskou konferenci, na které vystěhování německého obyvatelstva z Československa, Polska a Maďarska spojenci legitimizovali. Česká diplomacie je přesvědčena, že slova Angely Merkelové neznamenají žádnou změnu ve vzájemných česko-německých vztazích.
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty na tři miliony Němců, z nichž se velká část postavila na stranu nacistického režimu. Česko-německá deklarace z roku 1997 v této souvislosti hovoří o vyhánění a nuceném vysídlení. Podle česko-německé komise historiků při něm přišlo o život 15 tisíc až 30 tisíc Němců.
Ze zemí střední a východní Evropy bylo po druhé světové válce odsunuto 12 až 14 milionů Němců.