Prezident Miloš Zeman odmítl slova německé kancléřky, že pro poválečný odsun Němců nebylo morální ani politické ospravedlnění. Angela Merkelová to řekla v projevu při vzpomínce na oběti vysídlení. Kancléřku ostře krtizoval i designovaný premiér Andrej Babiš (ANO). Na výrok Merkelové reagovalo také české ministerstvo zahraničí, upozornilo však, že kancléřka nezpochybnila česko-německou deklaraci.
Zeman nesouhlasí s výrokem Merkelové o poválečném odsunu Němců. Ohradil se i Babiš
Angela Merkelová při vzpomínce na oběti vysídlení připustila, že transfer německého obyvatelstva byl „bezprostředním následkem Němci započaté druhé světové války a nevýslovných zločinů nacionálněsocialistické diktatury“. Přesto dala najevo, že považuje přesídlení nejméně dvanácti milionů Němců za nespravedlivé. „Pro vyhnání neexistovalo ani morální, ani politické ospravedlnění,“ zdůraznila.
Její slova jednoznačně odmítl český prezident. Jeho mluvčí tlumočil „hluboký nesouhlas“ s postojem Merkelové. Zároveň odkázal na postupimskou konferenci, na které vystěhování německého obyvatelstva z Československa, Polska a Maďarska spojenci legitimizovali.
Babiš: Výrok Merkelové je absolutně nepřijatelný
K Miloši Zemanovi se připojil i designovaný premiér Andrej Babiš (ANO), který německou kancléřku ostře kritizoval. Tvrzení, že je poválečné vysídlení Němců morálně neospravedlnitelné, považuje za absolutně nepřijatelné.
„Odmítám ho – hlavně v období, kdy si připomínáme hrůzy heydrichiády, Lidice, Ležáky a zabití našich parašutistů. Já mám pocit, že v Německu probíhá nějaký vnitropolitický boj a je velice nešťastné, že se jitří staré rány, které jsou pro nás nepřijatelné,“ řekl Andrej Babiš.
Shodl se tak i s předsedou největší opoziční strany ODS Petrem Fialou. „Vytahování věcí z minulosti a jejich jednostranná interpretace rozhodně nepomáhají rozvoji vzájemných vztahů,“ reagoval Fiala na vyjádření německé kancléřky.
Předseda SPD Tomio Okamura pak hovoří o „revanšismu německé kancléřky“ a vyzval ministerstvo zahraničí a vládu k podání oficiálního protestu a předvolání německého velvyslance.
Černínský palác je však přesvědčen, že slova Angely Merkelové neznamenají žádnou změnu ve vzájemných česko-německých vztazích. „Výrok kancléřky Merkelové pochází z projevu na Dni připomínky útěku a vyhnání. V tomto kontextu je také třeba výrok vnímat. Nejde o polemiku s německými sousedy a nikterak ani nezpochybňuje podstatu Česko-německé deklarace,“ ujistila mluvčí úřadu Michaela Lagronová.
Piráti: Slova Merkelové cílila do vnitroněmecké debaty, ne do Prahy
Postoj ministerstva zahraničí naopak souzní s názorem Pirátů. Podle jejich poslance Mikuláše Peksy Česko-německá deklarace „připouští, že obě strany mohou mít různý pohled na minulost, ale nechtějí tím zatěžovat své budoucí vztahy, to platí a tím se budeme řídit“. Dodal, že kancléřčina slova považuje za cílená nikoli do Prahy, nýbrž do „vnitroněmecké debaty, která pro nás nemá význam“.
Z Československa muselo po válce odejít asi 2,9 milionu lidí německé národnosti. Již předtím, než jejich transfer schválili spojenci v Postupimi, začal tzv. divoký odsun. Právní rámec dal vystěhování Němců dekret prezidenta republiky č. 33/1945 Sb., který zbavil československého občanství většinu těch, kdo se při sčítání v roce 1930 přihlásili k německé národnosti, a deklaroval, že československé občanství ztratili ti, kdo za okupace přijali jiné státní občanství. Následně byli jako cizinci vystěhováni.
Během vysídlení Němců z Československa přišlo podle česko-německé komise historiků o život 15 až 30 tisíc lidí. Obětí poválečných přesunů německých obyvatel bylo ale podstatně více – celkem nejméně 400 tisíc, možná i miliony.
Na poválečné německé území totiž museli odejít také ti, kdo žili na územích, jež připadla Sovětskému svazu či Polsku, zároveň byli vysídleni i z původního polského území, z Maďarska, Rumunska a několik tisíc Němců odešlo také z Nizozemska či Rakouska. Ve střední a východní Evropě bylo po druhé světové válce odsunuto 12 až 14 milionů Němců.
Během předešlé šestileté nacistické okupace zahynulo 320 až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa. Z toho asi 80 tisíc lidí byli Židé vyvraždění během holocaustu.
