Evropská komise nabízí státům finanční podporu v začleňování přistěhovalců

Státy Evropské unie by měly v příštích letech usilovat o lepší začlenění přistěhovalců z mimounijních zemí do společnosti. Počítá s tím v úterý zveřejněný nezávazný plán Evropské komise, podle které je větší integrace jak v zájmu imigrantů, tak v zájmu států. EK nabízí unijním zemím finanční podporu z unijních fondů, aby se více snažily poskytovat lidem s mimoevropskými kořeny rovný přístup ke vzdělání, zaměstnání, bydlení a lékařské péči.

Migrace je v Unii žhavým tématem od chvíle, kdy před pěti lety začaly proudit do Evropy statisíce lidí prchajících před válečnými konflikty, diktaturou či chudobou. Brusel v září po několika neúspěšných dočasných pokusech předložil názorově rozděleným členským státům závazný návrh reformy azylového systému, který počítá se solidaritou všech zemí i efektivnějším vracením neúspěšných žadatelů o azyl. Diskuse o podrobnostech návrhu potrvají patrně ještě mnoho měsíců.

Nový plán na roky 2021 až 2027 s migrační reformou souvisí pouze vzdáleně a je zaměřen na lidi, kteří již v zemích EU žijí. Podle komise se 34 milionů obyvatel členských států Unie, tedy zhruba osm procent, narodilo mimo EU.

Z integrace by měli benefitovat všichni

„Migranti tu žijí s námi, patří mezi nás, není to dělení na ‚my a oni',“ řekla eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. Větší integrace bude podle ní výhodná pro obě strany, neboť umožní imigrantům „plně rozvinout jejich potenciál a naše společnost bude profitovat z jejich síly a schopností“.

Brusel nabízí členským zemím finance z regionálních a sociálních fondů, aby například umožnily dětem přistěhovalců dosáhnout od raného věku lepšího vzdělání včetně zvládnutí jazyka, a mít tak jednodušší cestu k uplatnění v práci. EK chce také přispět k dialogu se zaměstnavateli, aby nabízeli imigrantům pracovní místa odpovídající jejich vzdělání a schopnostem. Země by také měly zajistit, aby přistěhovalci, především těhotné ženy, měli adekvátní přístup ke zdravotní péči. Komise také země přesvědčuje, aby zabránily diskriminaci imigrantů při hledání odpovídajícího bydlení.

„Inkluze by měla být zároveň právem i povinností,“ prohlásil místopředseda EK Margaritis Schinas s tím, že lepší začlenění do společnosti by mělo přistěhovalce motivovat, aby snáze přijímali pravidla evropských zemí. Na straně většinové společnosti by pak inkluze a integrace měla pomoci odbourání xenofobie a nedůvěry k migrantům, řekl Schinas.

EK již podobné výzvy členským zemím adresovala před čtyřmi lety, situace se však podle unijní exekutivy od té doby nijak zásadně nezlepšila. Schinas zdůraznil, že Brusel nebude zemím v této věci nic diktovat a že je integrace přistěhovalců pouze v jejich rukou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupal kouř.
01:17Aktualizovánopřed 31 mminutami

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 3 hhodinami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po druhé hodině ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba dvě stě osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 7 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 7 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 8 hhodinami
Načítání...