V Aténách otevřeli v pátek první oficiální mešitu v řecké metropoli. Muslimové se v ní začnou modlit zřejmě v září, až bude oficiálně jmenován imám. Informoval o tom řecký deník Kathimerini. Podle televize Al-Džazíra jde o první mešitu v Aténách po více než 180 letech.
Záměr řecké vlády postavit v Aténách mešitu vyvolal před několika lety odpor řeckých nacionalistů i nevoli pravoslavné církve. Parlament nakonec její výstavbu schválil v roce 2016 dvoutřetinovou většinou. Úřady ale vyšly vstříc místní křesťanské většině tím, že nepovolily postavení minaretu, výrazného symbolu mešity. Stavba nemá ani klasickou kupoli.
Mešita má kapacitu 350 osob a její výstavba stála v přepočtu přes 22 milionů korun. Stojí na západním předměstí Atén, nedaleko uprchlického tábora. V Aténách a okolí žijí tisíce muslimských migrantů, kteří dosud používali neoficiální islámské modlitebny.
Ministr školství a náboženských záležitostí Kostas Gavroglu při slavnostním otevření mešity označil tuto stavbu za „důstojné místo pro modlitby muslimů, ať už půjde o místní obyvatele, migranty či návštěvníky“ metropole. Otevření mešity se účastnili i zástupci muslimské komunity, včetně Maročana Zakího Muhammada, který se má stát místním imámem. Ten poděkoval vládě i Řekům, kteří přijali muslimy „jako řecké občany“.
Mešity v Řecku se začaly bourat či přestavovat pro jiné účely ve 30. letech 19. století, když Řekové vybojovali nezávislost na Osmanské říši.
V jedenáctimilionovém Řecku dnes žije oficiálně asi 150 tisíc muslimů. Jde hlavně o příslušníky turecké menšiny, především v Thrákii na severovýchodě země, kde je asi 300 mešit. V posledních letech ale dorazily do Řecka desítky tisíc migrantů z Blízkého východu a Asie, velká část z nich jsou právě muslimové.
