Mrtvý či na pokraji kolapsu, tak označují americká média návrh, který má pomoci zmírnit migrační krizi na americko-mexické hranici a zároveň uvolnit peníze pro Ukrajinu, Izrael či Tchaj-wan. Návrh sice společně připravili a v neděli představili vyjednávači demokratů i republikánů, přesto ale zřejmě nemá u republikánů dostatečnou podporu. Proti je také bývalý republikánský prezident Donald Trump, který si drží ve straně stále značný vliv. Současný demokratický šéf Bílého domu Joe Biden navržený kompromis podporuje.
Kompromis o migraci to má v americkém Kongresu nahnuté. Republikánům se nelíbí
Události: Spor o ochranu hranice (zdroj: ČT24)
Osud návrhu by měly naznačit už nejbližší dny. Web americké stanice CNN napsal, že Senát uspořádá, zřejmě ve středu, klíčové testovací hlasování o celém balíčku. Toto první hlasování – o tom, zda zahájit rozpravu – bude vyžadovat ve stočlenné komoře šedesát hlasů a není jasné, zda se pro něj sejde dostatečná podpora.
„Republikáni, kteří měsíce žádali, aby jakákoli pomoc Ukrajině byla spojená s tažením proti migraci do Spojených států, dostali to, co chtěli, když skupina senátorů z obou stran zveřejnila dohodu s výdaji v objemu 118,3 miliard dolarů (přes 2,7 bilionu korun), která by přinesla obojí. Mnozí z nich ji v pondělí přesto odmítli,“ napsal deník The New York Times.
Návrh dává vládě mimořádné pravomoci odmítnout vstup migrantům překračujícím hranici nebo rychle vyhostit ty, kteří již do USA vstoupili. Spouštěcím momentem by mohl být okamžik, pokud by průměrný denní počet migrantů v průběhu jednoho týdne přesáhl čtyři tisíce. Pokud by to bylo více než pět tisíc migrantů, pak by ministerstvo vnitřní bezpečnosti k mimořádným krokům přistoupit muselo.
Jen v prosinci loňského roku to bylo na osm tisíc pokusů denně. Za celý fiskální rok 2023 se pak americko-mexickou hranici pokusilo přejít na 2,5 milionu lidí, o rok dříve to bylo 2,2 milionu. Loni poprvé více než polovinu těchto migrantů tvořili občané jiných států než Mexika, uvedl washingtonský výzkumný ústav Wilson Center, který je pověřen Kongresem a nabízí nestranické analýzy.
Americko-mexická hranice je pro republikány hlavním tématem, neboť od nástupu demokrata Bidena do funkce v roce 2021 byl chycen rekordní počet nelegálních migrantů, napsala agentura Reuters.
Odpor vyjadřují republikánské špičky ve sněmovně
Návrh ihned po zveřejnění v neděli večer kritizovalo vedení republikánské většiny ve Sněmovně reprezentantů, které slíbilo, že v této komoře se o něm hlasovat nebude. Nyní je možné, že ztroskotá už v Senátu.
Například republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson prohlásil, že pokud se návrh komoře dostane, bude „mrtvý hned po příjezdu“. Považuje ho za horší, než očekával.
Vůdce republikánské většiny ve sněmovně Steve Scalise v neděli večer dohodu o hranicích odsoudil a prohlásil, že se o ní ve sněmovně hlasovat nebude, což ještě více zvýší tlak na republikány v Senátu.
Senát naznačí osud návrhu
„Nemůžu tomu uvěřit. Nic takového jsem nikdy neviděl. Doslova vyžadovali konkrétní opatření, dostali je, a pak je pohřbili,“ reagoval senátor Demokratické strany Brian Schatz. Při procedurálním hlasování demokraté vzhledem k pravidlům Senátu potřebují alespoň devět republikánských hlasů, aby návrh prošel do další fáze.
Podle webu Politico se zatím vůči návrhu vymezilo nejméně 24 senátorů, včetně tří demokratů. Někteří republikáni dávají najevo, že chtějí další úpravy textu složitě dojednávaného ve spolupráci s Bidenovou administrativou. Dokonce i republikánský vyjednavač James Lankford naznačil, že by ve středu mohl hlasovat proti, přičemž odhadoval, že návrh neprojde. Senátoři prý chtějí více času na zvážení a provedení změn v předloze. Legislativu označil Lankford za „rozpracovanou“ a zažertoval, že ještě není připravena na pohřeb.
Vývoj v Kongresu odráží „politiku obrácenou naruby“, komentoval deník The Washington Post. Poukazuje na to, že republikáni odmítají návrh, který podpořily protiimigračně laděné odbory amerických pohraničníků, zatímco někteří demokraté a organizace hájící práva migrantů jej označují za extrémní.
Za skutečný důvod republikánského odporu považují média kampaň před listopadovými volbami. Republikáni včetně jejich pravděpodobného prezidentského kandidáta a exprezidenta Trumpa učinili ze sílících problémů s nelegální migrací ústřední téma svých vystoupení, a přijetí imigračních restrikcí za úřadování prezidenta Bidena by jejich útoky proti jeho administrativě mohlo otupit.
Sám Trump podle některých komentátorů tuto taktiku otevřeně přiznal, když v pondělí senátní návrh označil za „skvělý dárek pro demokraty a přání smrti pro Republikánskou stranu“.
Dohoda, která zahrnuje šedesát miliard dolarů pro Ukrajinu, byla vyjednávána několik měsíců, napsala agentura Bloomberg. Návrh zahrnuje také dvacet miliard dolarů na hranice, což je o šest miliard dolarů více, než požadovala Bidenova administrativa.
Celkem návrh obsahuje 118 miliard dolarů nových výdajů, kromě miliard pro Ukrajinu a americkou hranici počítá i se čtrnácti miliardami dolarů pro Izrael v odvetné válce proti Hamásu.
Biden dohodu o hranicích podpořil, když koncem minulého měsíce ve svém prohlášení uvedl, že mu jako prezidentovi poskytne „novou mimořádnou pravomoc uzavřít hranice, když budou přetížené“, a slíbil, že pokud se předpis stane zákonem, okamžitě tuto pravomoc využije.
Bidenova ochota přijmout tvrdší opatření přichází v době, kdy se před volbami snaží odrazit Trumpovy útoky ohledně imigrační politiky. Prezident tím však zároveň riskuje, že se dostane do sporu se svými progresivními spojenci, podotýká CNN.
Jaký by mohl být další postup
Pokud se Kongresu nepodaří legislativní balíček schválit, budou se senátoři muset rozhodnout, zda se pokusí schválit pomoc Ukrajině, Izraeli a Tchaj-wanu odděleně od hraničních a imigračních opatření, soudí CNN.
Mike Johnson v sobotu oznámil, že Sněmovna reprezentantů bude tento týden hlasovat o samostatném návrhu zákona o pomoci Izraeli. Republikán z Louisiany vyzval Senát, aby se tímto návrhem zákona urychleně zabýval. Zvýšil tak tlak na senátory, aby upustili od snahy udržet pomoc Izraeli spojenou s dalšími otázkami.
Není však jasné, zda by byl balíček zahraniční pomoci schopen projít samostatně, protože mnozí republikáni v Senátu požadují výměnou za pomoc těmto spojencům přísnější ochranu hranic.
Ústavní žaloba na ministra vnitra?
Zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal upozornil, že Sněmovna reprezentantů se chystá hlasovat o podání ústavní žaloby na ministra vnitra Alejandra Mayorkase. Republikáni s těsnou většinou v dolní komoře Kongresu ho obviňují, že záměrně odmítá hlídat hranici s Mexikem.
„Ministr Mayorkas je architektem devastace, jíž jsme byli svědky téměř poslední tři roky,“ uvedl v lednu republikánský předseda Výboru vnitřní bezpečnosti Mark Greene.
Ministr se brání, že za imigrační krizi – včetně pašování drog – mohou špatné americké zákony.
„Náš imigrační systém je zastaralý a rozbitý. V podstatě už desítky let je třeba ho zreformovat.“
Zpravodaj Vostal dodal, že by to byl první impeachment proti členovi vlády za celou historii Spojených států. Ministr se ale může spolehnout na Senát, ovládaný demokraty.