Američtí senátoři představili návrh zákona o pomoci Ukrajině. Republikáni ve sněmovně jsou proti

Demokratičtí a republikánští senátoři představili dlouho očekávaný návrh zákona, který spojuje opatření proti nelegální imigraci s vyčleněním desítek miliard dolarů na další pomoc Ukrajině či Izraeli. Návrh, o němž bude Senát poprvé hlasovat tento týden, prakticky okamžitě podpořil americký prezident Joe Biden. Jeho osud je však nejistý, protože proti balíku se jasně vymezilo republikánské vedení Sněmovny reprezentantů v čele s předsedou Mikem Johnsonem, které slibuje, že jej v případě schválení Senátem pohřbí.

S požadavkem spojit dalších šedesát miliard dolarů (1,4 bilionu korun) na podporu Ukrajiny se zpřísněním imigrační politiky přišli na podzim republikáni. Demokraté v čele s Bidenem na neobvyklou kombinaci přistoupili, rodící se kompromis se však setkával s čím dál silnější kritikou republikánů ze sněmovny, kteří požadují ještě tvrdší opatření. Nad americkými dodávkami zbraní Kyjevu, které se s koncem roku v podstatě zastavily, se tak dál vznáší otazníky.

Přitom i podle některých republikánských senátorů návrh obsahuje mimořádně razantní protiimigrační opatření. Vládě by mimo jiné dal pravomoc „neprodleně“ odmítat většinu žadatelů o azyl v případech, kdy počty nelegálních příchodů na americkou půdu přesáhnou jistou hranici. Plán by také zpřísnil podmínky azylového procesu a má za cíl zároveň řízení urychlit pro ty, kdo na mezinárodní ochranu mají nárok.

Kompromis, o němž senátoři a Bidenova administrativa vyjednávali měsíce, počítá s celkovými výdaji ve výši 118 miliard dolarů, z nichž by dvacet miliard šlo na ochranu hranic. Zahraniční část pak kromě pomoci Ukrajině zahrnuje čtrnáct miliard dolarů pro Izrael a deset miliard na humanitární pomoc civilistům v Pásmu Gazy. Další finance jsou podle zdroje agentury Reuters určené na bezpečnost v oblasti Rudého moře a pro americké partnery, kteří čelí vzrůstajícím nárokům Číny.

Ke schválení vyzvali senátní lídři demokratů i republikánů

„Priority tohoto návrhu zákona jsou příliš důležité na to, abychom je ignorovali, a příliš zásadní na to, aby se jim stavěla do cesty politika,“ uvedl v prohlášení šéf senátní většiny a demokrat Chuck Schumer, který chce, aby se o návrhu v horní komoře amerického parlamentu hlasovalo nejpozději ve středu.

Také nejvýše postavený republikán v Senátu Mitch McConnell vyzval ke schválení návrhu s tím, že ani za republikánského prezidenta by nebylo možné dosáhnout lepší dohody. Deník The New York Times ale podotkl, že McConnell svým stranickým kolegům nenařídil, aby pro návrh hlasovali. I v Senátu někteří republikáni projekt kritizují.

K urychlenému souhlasu vyzval zákonodárce Biden, podle něhož návrh počítá s nejtvrdšími a nejférovějšími reformami americké politiky ochrany hranic za desítky let. Republikáni ve Sněmovně reprezentantů podle něj teď musí ukázat, jestli skutečně chtějí problém řešit, nebo nadále hrát politické hry. Biden v posledních dnech vyostřil svou rétoriku kolem migrace a mimo jiné prohlásil, že by ihned využil možnost „uzavřít hranice“.

AP: Republikáni nechtějí Bidenovi dopřát úspěch

Podle agentury AP je návrh zřejmě nejlepší Bidenovou šancí, jak zajistit další podporu pro Ruskem napadenou Ukrajinu. Ochota republikánů uvolňovat další peníze pro Kyjev však slábne, zatímco problémy s nelegální migrací se stávají dominantním tématem jejich politiky. Počty běženců zadržených po nelegálním vstupu na půdu USA dosáhly na konci loňského roku rekordní úrovně, přičemž republikáni Bidena dlouhodobě obviňují, že nechává „otevřené hranice“.

Nyní podle médií společný postup komplikují i blížící se prezidentské volby. Republikáni, včetně jejich pravděpodobného kandidáta na prezidenta Donalda Trumpa, čelí podezření, že nechtějí Bidenovi dopřát úspěch v oblasti ochrany hranic, kterou považují za jednu z jeho největších slabin v kampani. Začali tvrdit, že prezident má už teď dostatek pravomocí, jak omezit nelegální překračování hranic, jakkoli zároveň prosazují vlastní legislativní návrhy.

Šéf Sněmovny reprezentantů Johnson, který je velkým podporovatelem Trumpa, dal rychle najevo, že pokud se návrh dostane do jeho komory parlamentu, nebude mít šanci na úspěch. „Tento návrh zákona je ještě horší, než jsme očekávali, a ani zdaleka nepovede k ukončení katastrofy na hranicích, kterou vytvořil prezident,“ tvrdí na síti X. Už v sobotu podle listu The New York Times Johnson uvedl, že sněmovna bude tento týden hlasovat o balíku pomoci pro Izrael, ale ne o pomoci Ukrajině.

Druhý nejvýše postavený republikán ve sněmovně Steve Scalise dodal, že o návrhu sněmovna vůbec nebude hlasovat.

„Pro sněmovní republikány bylo hrozně důležité schválit reformu hranic až do chvíle, kdy si uvědomili, že se to opravdu může stát,“ reagoval hlavní vyjednavač demokratů v Senátu Chris Murphy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brazilský Kongres schválil návrh zákona, který by Bolsonarovi zkrátil vězení

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení, který by se nově mohl zkrátit na dva roky a čtyři měsíce. Zákon ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva.
01:51Aktualizovánopřed 4 mminutami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 3 hhodinami

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 4 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 5 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 5 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 6 hhodinami
Načítání...