Američtí senátoři představili návrh zákona o pomoci Ukrajině. Republikáni ve sněmovně jsou proti

Demokratičtí a republikánští senátoři představili dlouho očekávaný návrh zákona, který spojuje opatření proti nelegální imigraci s vyčleněním desítek miliard dolarů na další pomoc Ukrajině či Izraeli. Návrh, o němž bude Senát poprvé hlasovat tento týden, prakticky okamžitě podpořil americký prezident Joe Biden. Jeho osud je však nejistý, protože proti balíku se jasně vymezilo republikánské vedení Sněmovny reprezentantů v čele s předsedou Mikem Johnsonem, které slibuje, že jej v případě schválení Senátem pohřbí.

S požadavkem spojit dalších šedesát miliard dolarů (1,4 bilionu korun) na podporu Ukrajiny se zpřísněním imigrační politiky přišli na podzim republikáni. Demokraté v čele s Bidenem na neobvyklou kombinaci přistoupili, rodící se kompromis se však setkával s čím dál silnější kritikou republikánů ze sněmovny, kteří požadují ještě tvrdší opatření. Nad americkými dodávkami zbraní Kyjevu, které se s koncem roku v podstatě zastavily, se tak dál vznáší otazníky.

Přitom i podle některých republikánských senátorů návrh obsahuje mimořádně razantní protiimigrační opatření. Vládě by mimo jiné dal pravomoc „neprodleně“ odmítat většinu žadatelů o azyl v případech, kdy počty nelegálních příchodů na americkou půdu přesáhnou jistou hranici. Plán by také zpřísnil podmínky azylového procesu a má za cíl zároveň řízení urychlit pro ty, kdo na mezinárodní ochranu mají nárok.

Kompromis, o němž senátoři a Bidenova administrativa vyjednávali měsíce, počítá s celkovými výdaji ve výši 118 miliard dolarů, z nichž by dvacet miliard šlo na ochranu hranic. Zahraniční část pak kromě pomoci Ukrajině zahrnuje čtrnáct miliard dolarů pro Izrael a deset miliard na humanitární pomoc civilistům v Pásmu Gazy. Další finance jsou podle zdroje agentury Reuters určené na bezpečnost v oblasti Rudého moře a pro americké partnery, kteří čelí vzrůstajícím nárokům Číny.

Ke schválení vyzvali senátní lídři demokratů i republikánů

„Priority tohoto návrhu zákona jsou příliš důležité na to, abychom je ignorovali, a příliš zásadní na to, aby se jim stavěla do cesty politika,“ uvedl v prohlášení šéf senátní většiny a demokrat Chuck Schumer, který chce, aby se o návrhu v horní komoře amerického parlamentu hlasovalo nejpozději ve středu.

Také nejvýše postavený republikán v Senátu Mitch McConnell vyzval ke schválení návrhu s tím, že ani za republikánského prezidenta by nebylo možné dosáhnout lepší dohody. Deník The New York Times ale podotkl, že McConnell svým stranickým kolegům nenařídil, aby pro návrh hlasovali. I v Senátu někteří republikáni projekt kritizují.

K urychlenému souhlasu vyzval zákonodárce Biden, podle něhož návrh počítá s nejtvrdšími a nejférovějšími reformami americké politiky ochrany hranic za desítky let. Republikáni ve Sněmovně reprezentantů podle něj teď musí ukázat, jestli skutečně chtějí problém řešit, nebo nadále hrát politické hry. Biden v posledních dnech vyostřil svou rétoriku kolem migrace a mimo jiné prohlásil, že by ihned využil možnost „uzavřít hranice“.

AP: Republikáni nechtějí Bidenovi dopřát úspěch

Podle agentury AP je návrh zřejmě nejlepší Bidenovou šancí, jak zajistit další podporu pro Ruskem napadenou Ukrajinu. Ochota republikánů uvolňovat další peníze pro Kyjev však slábne, zatímco problémy s nelegální migrací se stávají dominantním tématem jejich politiky. Počty běženců zadržených po nelegálním vstupu na půdu USA dosáhly na konci loňského roku rekordní úrovně, přičemž republikáni Bidena dlouhodobě obviňují, že nechává „otevřené hranice“.

Nyní podle médií společný postup komplikují i blížící se prezidentské volby. Republikáni, včetně jejich pravděpodobného kandidáta na prezidenta Donalda Trumpa, čelí podezření, že nechtějí Bidenovi dopřát úspěch v oblasti ochrany hranic, kterou považují za jednu z jeho největších slabin v kampani. Začali tvrdit, že prezident má už teď dostatek pravomocí, jak omezit nelegální překračování hranic, jakkoli zároveň prosazují vlastní legislativní návrhy.

Šéf Sněmovny reprezentantů Johnson, který je velkým podporovatelem Trumpa, dal rychle najevo, že pokud se návrh dostane do jeho komory parlamentu, nebude mít šanci na úspěch. „Tento návrh zákona je ještě horší, než jsme očekávali, a ani zdaleka nepovede k ukončení katastrofy na hranicích, kterou vytvořil prezident,“ tvrdí na síti X. Už v sobotu podle listu The New York Times Johnson uvedl, že sněmovna bude tento týden hlasovat o balíku pomoci pro Izrael, ale ne o pomoci Ukrajině.

Druhý nejvýše postavený republikán ve sněmovně Steve Scalise dodal, že o návrhu sněmovna vůbec nebude hlasovat.

„Pro sněmovní republikány bylo hrozně důležité schválit reformu hranic až do chvíle, kdy si uvědomili, že se to opravdu může stát,“ reagoval hlavní vyjednavač demokratů v Senátu Chris Murphy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Několik států žádá Izrael, aby neomezoval pomoc pro Pásmo Gazy

Spojené království, Itálie, Austrálie a Kanada zveřejnily vyzývají Izrael, aby neomezoval proudění humanitární pomoci do Pásma Gazy. V prohlášení to uvedli ministři zahraničí jednotlivých zemí. Podobné prohlášení vydala v sobotu i unijní diplomacie. Státy poukazují na špatnou humanitární situaci na palestinském území, která se zhoršuje s příchodem zimy i kvůli nedávným záplavám.
před 2 hhodinami

Na Kanárské ostrovy dorazilo za den nejvíc migrantů od vedení záznamů

Na španělské Kanárské ostrovy dorazilo v sobotu na patnácti lodích celkem 1580 migrantů, což je nejvyšší počet od vedení těchto záznamů. S odvoláním na španělskou námořní záchrannou službu o tom informovala agentura EFE. I v neděli na Kanárské ostrovy připlulo přes tisíc migrantů. Příliv migrantů ze západní Afriky na souostroví se výrazně zvýšil od října.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Estonsko uzavře hraniční přechody s Ruskem kvůli hrozbě sabotáže

Estonsko uzavře od 1. prosince všechny hraniční přechody s Ruskem, oznámil ministr zahraničí Margus Tsahkna nedlouho poté, co bezpečnostní složky ohlásily, že zmařily sabotážní útok proti estonské zbrojní společnosti. Důvodem jsou podle ministra jasné důkazy, že útok nařídila ruská vojenská rozvědka GRU. Šéf estonské diplomacie uvedl, že o rozhodnutí Tallinu informoval své protějšky ve Finsku, Lotyšsku a Litvě. Moskva postup Tallinu označila za „další projev rusofobie“.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Jemenská vláda posiluje obranu Adenu, hútíové postupují

Útok hútíjských povstalců si nedaleko Adenu vyžádal životy nejméně pěti lidí. Dalších osm osob utrpělo zranění. S odkazem na tři vojenské a jeden vládní zdroj o tom informovala agentura AFP. Aden je dočasným sídlem mezinárodně uznávané jemenské vlády. Provládní jednotky posílí obranu Adenu, ovšem stáhnou se z okolí průlivu Báb al-Mandab. Podle vládních a armádních zdrojů agentury AFP povstalci postoupili a nyní se nacházejí zhruba šedesát kilometrů od Adenu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Drony zasáhly tři nákladní lodě u ústí Dunaje, oznámilo Rumunsko

Bezpilotní prostředky zasáhly u ústí Dunaje tři nákladní lodě. Oznámil to v neděli podle agentury Reuters premiér Luca Niculescu s tím, že se tak stalo v sobotu. Posádky plavidel jsou v pořádku. Rumunské úřady neinformovaly, komu drony patřily. Útoky ale považují za přímý důsledek plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu.
před 10 hhodinami

Rusové útočili na Záporoží. Ukrajina udeřila v Rostovské oblasti a v Tatarstánu

Při útocích na ukrajinské město Záporoží bylo zraněno šest lidí včetně dvou dětí, uvedly podle BBC tamní úřady. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo při nočních a ranních úderech napříč Ukrajinou zraněno šestnáct lidí. Útoky na své území hlásí i Rusko. Gubernátor Rostovské oblasti Jurij Sljusar tvrdí, že při nočním ukrajinském dronovém útoku přišel nejméně jeden člověk o život a dalších pět utrpělo zranění. Další tři lidé byli podle úřadů zraněni při útoku na město Nižněkamsk v Tatarstánu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Země jihovýchodní Asie řeší americká cla a vztahy k Číně

Ve filipínské metropoli Manile v neděli začal 49. summit Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN). Lídři jihovýchodní Asie se podle návrhů závěrečných prohlášení zaměří na válku na Blízkém východě a na regionální spory. Americký prezident Donald Trump do Manily přicestuje v úterý, tedy ke konci třídenního summitu. Na okraj jednání zazněla i kritika amerických cel, informují tiskové agentury.
před 15 hhodinami

VideoNakoupit ohřívače, baterky, vodu. Kyjev čeká další těžká zima

Kyjevané se chystají na další těžkou zimu. Elektřina, vytápění, plyn a voda: ve většině domácností hlavního města Ukrajiny alespoň něco z toho nefunguje. Někteří lidé si tak na noc oblékají čepice a bundy. Jiní kupují to, co je v chladném bytě zahřeje. Může to být například malý ohřívač s kartuší, která se vloží dovnitř. Příprava na zimu začala již v srpnu. Kupovaly se nabíjecí stanice, přenosné vařiče, turistické vybavení či baterky. Úřady nyní již ve městě omezily pouliční osvětlení. Vybídly také soukromníky, aby začali šetřit s provozem světelných reklam. Lidé si také obstarávají lahve naplněné pitnou a technickou vodou. A smiřují se s dlouhými kolonami, když se vracejí domů po devíti mostech přes Dněpr. Rusové mosty už několikrát zasáhli a opravy jsou náročné.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.