Američtí senátoři představili návrh zákona o pomoci Ukrajině. Republikáni ve sněmovně jsou proti

Demokratičtí a republikánští senátoři představili dlouho očekávaný návrh zákona, který spojuje opatření proti nelegální imigraci s vyčleněním desítek miliard dolarů na další pomoc Ukrajině či Izraeli. Návrh, o němž bude Senát poprvé hlasovat tento týden, prakticky okamžitě podpořil americký prezident Joe Biden. Jeho osud je však nejistý, protože proti balíku se jasně vymezilo republikánské vedení Sněmovny reprezentantů v čele s předsedou Mikem Johnsonem, které slibuje, že jej v případě schválení Senátem pohřbí.

S požadavkem spojit dalších šedesát miliard dolarů (1,4 bilionu korun) na podporu Ukrajiny se zpřísněním imigrační politiky přišli na podzim republikáni. Demokraté v čele s Bidenem na neobvyklou kombinaci přistoupili, rodící se kompromis se však setkával s čím dál silnější kritikou republikánů ze sněmovny, kteří požadují ještě tvrdší opatření. Nad americkými dodávkami zbraní Kyjevu, které se s koncem roku v podstatě zastavily, se tak dál vznáší otazníky.

Přitom i podle některých republikánských senátorů návrh obsahuje mimořádně razantní protiimigrační opatření. Vládě by mimo jiné dal pravomoc „neprodleně“ odmítat většinu žadatelů o azyl v případech, kdy počty nelegálních příchodů na americkou půdu přesáhnou jistou hranici. Plán by také zpřísnil podmínky azylového procesu a má za cíl zároveň řízení urychlit pro ty, kdo na mezinárodní ochranu mají nárok.

Kompromis, o němž senátoři a Bidenova administrativa vyjednávali měsíce, počítá s celkovými výdaji ve výši 118 miliard dolarů, z nichž by dvacet miliard šlo na ochranu hranic. Zahraniční část pak kromě pomoci Ukrajině zahrnuje čtrnáct miliard dolarů pro Izrael a deset miliard na humanitární pomoc civilistům v Pásmu Gazy. Další finance jsou podle zdroje agentury Reuters určené na bezpečnost v oblasti Rudého moře a pro americké partnery, kteří čelí vzrůstajícím nárokům Číny.

Ke schválení vyzvali senátní lídři demokratů i republikánů

„Priority tohoto návrhu zákona jsou příliš důležité na to, abychom je ignorovali, a příliš zásadní na to, aby se jim stavěla do cesty politika,“ uvedl v prohlášení šéf senátní většiny a demokrat Chuck Schumer, který chce, aby se o návrhu v horní komoře amerického parlamentu hlasovalo nejpozději ve středu.

Také nejvýše postavený republikán v Senátu Mitch McConnell vyzval ke schválení návrhu s tím, že ani za republikánského prezidenta by nebylo možné dosáhnout lepší dohody. Deník The New York Times ale podotkl, že McConnell svým stranickým kolegům nenařídil, aby pro návrh hlasovali. I v Senátu někteří republikáni projekt kritizují.

K urychlenému souhlasu vyzval zákonodárce Biden, podle něhož návrh počítá s nejtvrdšími a nejférovějšími reformami americké politiky ochrany hranic za desítky let. Republikáni ve Sněmovně reprezentantů podle něj teď musí ukázat, jestli skutečně chtějí problém řešit, nebo nadále hrát politické hry. Biden v posledních dnech vyostřil svou rétoriku kolem migrace a mimo jiné prohlásil, že by ihned využil možnost „uzavřít hranice“.

AP: Republikáni nechtějí Bidenovi dopřát úspěch

Podle agentury AP je návrh zřejmě nejlepší Bidenovou šancí, jak zajistit další podporu pro Ruskem napadenou Ukrajinu. Ochota republikánů uvolňovat další peníze pro Kyjev však slábne, zatímco problémy s nelegální migrací se stávají dominantním tématem jejich politiky. Počty běženců zadržených po nelegálním vstupu na půdu USA dosáhly na konci loňského roku rekordní úrovně, přičemž republikáni Bidena dlouhodobě obviňují, že nechává „otevřené hranice“.

Nyní podle médií společný postup komplikují i blížící se prezidentské volby. Republikáni, včetně jejich pravděpodobného kandidáta na prezidenta Donalda Trumpa, čelí podezření, že nechtějí Bidenovi dopřát úspěch v oblasti ochrany hranic, kterou považují za jednu z jeho největších slabin v kampani. Začali tvrdit, že prezident má už teď dostatek pravomocí, jak omezit nelegální překračování hranic, jakkoli zároveň prosazují vlastní legislativní návrhy.

Šéf Sněmovny reprezentantů Johnson, který je velkým podporovatelem Trumpa, dal rychle najevo, že pokud se návrh dostane do jeho komory parlamentu, nebude mít šanci na úspěch. „Tento návrh zákona je ještě horší, než jsme očekávali, a ani zdaleka nepovede k ukončení katastrofy na hranicích, kterou vytvořil prezident,“ tvrdí na síti X. Už v sobotu podle listu The New York Times Johnson uvedl, že sněmovna bude tento týden hlasovat o balíku pomoci pro Izrael, ale ne o pomoci Ukrajině.

Druhý nejvýše postavený republikán ve sněmovně Steve Scalise dodal, že o návrhu sněmovna vůbec nebude hlasovat.

„Pro sněmovní republikány bylo hrozně důležité schválit reformu hranic až do chvíle, kdy si uvědomili, že se to opravdu může stát,“ reagoval hlavní vyjednavač demokratů v Senátu Chris Murphy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole téměř dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů téměř dvacet lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 1 mminutou

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 32 mminutami

Změny v daních, důchodech i zdravotnictví. V Německu se dohodli na reformním balíku

Strany německé vlády se dohodly na velkém reformním balíku. Obsahuje změny v sociálním a zdravotním systému, důchodovou reformu či změny v dani z příjmu. Oznámili to předsedové vládních stran včetně kancléře Friedricha Merze. Cílem reforem je oživit německé hospodářství, které se v posledních letech potýká s problémy, a zvýšit tak i podporu současné vlády. Podle průzkumů by nyní volby vyhrála opoziční AfD.
před 1 hhodinou

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 1 hhodinou

Z útoku na Nord Stream obvinila prokuratura Ukrajince

Německé generální státní zastupitelství potvrdilo, že v případu poničení baltských plynovodů Nord Stream z roku 2022 obžalovalo Ukrajince Serhije K. O obžalobě s odvoláním na své zdroje už ve středu informovala řada německých médií. Generální prokuratura ve čtvrtek navíc uvedla, že plán na zničení plynovodů obžalovaný a další příslušníci armády vypracovali na příkaz státních orgánů na Ukrajině. Kyjev dosud vždy odmítal, že by měl na explozích podíl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
10:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 6 hhodinami

Evropský pohled