Američtí senátoři představili návrh zákona o pomoci Ukrajině. Republikáni ve sněmovně jsou proti

Demokratičtí a republikánští senátoři představili dlouho očekávaný návrh zákona, který spojuje opatření proti nelegální imigraci s vyčleněním desítek miliard dolarů na další pomoc Ukrajině či Izraeli. Návrh, o němž bude Senát poprvé hlasovat tento týden, prakticky okamžitě podpořil americký prezident Joe Biden. Jeho osud je však nejistý, protože proti balíku se jasně vymezilo republikánské vedení Sněmovny reprezentantů v čele s předsedou Mikem Johnsonem, které slibuje, že jej v případě schválení Senátem pohřbí.

S požadavkem spojit dalších šedesát miliard dolarů (1,4 bilionu korun) na podporu Ukrajiny se zpřísněním imigrační politiky přišli na podzim republikáni. Demokraté v čele s Bidenem na neobvyklou kombinaci přistoupili, rodící se kompromis se však setkával s čím dál silnější kritikou republikánů ze sněmovny, kteří požadují ještě tvrdší opatření. Nad americkými dodávkami zbraní Kyjevu, které se s koncem roku v podstatě zastavily, se tak dál vznáší otazníky.

Přitom i podle některých republikánských senátorů návrh obsahuje mimořádně razantní protiimigrační opatření. Vládě by mimo jiné dal pravomoc „neprodleně“ odmítat většinu žadatelů o azyl v případech, kdy počty nelegálních příchodů na americkou půdu přesáhnou jistou hranici. Plán by také zpřísnil podmínky azylového procesu a má za cíl zároveň řízení urychlit pro ty, kdo na mezinárodní ochranu mají nárok.

Kompromis, o němž senátoři a Bidenova administrativa vyjednávali měsíce, počítá s celkovými výdaji ve výši 118 miliard dolarů, z nichž by dvacet miliard šlo na ochranu hranic. Zahraniční část pak kromě pomoci Ukrajině zahrnuje čtrnáct miliard dolarů pro Izrael a deset miliard na humanitární pomoc civilistům v Pásmu Gazy. Další finance jsou podle zdroje agentury Reuters určené na bezpečnost v oblasti Rudého moře a pro americké partnery, kteří čelí vzrůstajícím nárokům Číny.

Ke schválení vyzvali senátní lídři demokratů i republikánů

„Priority tohoto návrhu zákona jsou příliš důležité na to, abychom je ignorovali, a příliš zásadní na to, aby se jim stavěla do cesty politika,“ uvedl v prohlášení šéf senátní většiny a demokrat Chuck Schumer, který chce, aby se o návrhu v horní komoře amerického parlamentu hlasovalo nejpozději ve středu.

Také nejvýše postavený republikán v Senátu Mitch McConnell vyzval ke schválení návrhu s tím, že ani za republikánského prezidenta by nebylo možné dosáhnout lepší dohody. Deník The New York Times ale podotkl, že McConnell svým stranickým kolegům nenařídil, aby pro návrh hlasovali. I v Senátu někteří republikáni projekt kritizují.

K urychlenému souhlasu vyzval zákonodárce Biden, podle něhož návrh počítá s nejtvrdšími a nejférovějšími reformami americké politiky ochrany hranic za desítky let. Republikáni ve Sněmovně reprezentantů podle něj teď musí ukázat, jestli skutečně chtějí problém řešit, nebo nadále hrát politické hry. Biden v posledních dnech vyostřil svou rétoriku kolem migrace a mimo jiné prohlásil, že by ihned využil možnost „uzavřít hranice“.

AP: Republikáni nechtějí Bidenovi dopřát úspěch

Podle agentury AP je návrh zřejmě nejlepší Bidenovou šancí, jak zajistit další podporu pro Ruskem napadenou Ukrajinu. Ochota republikánů uvolňovat další peníze pro Kyjev však slábne, zatímco problémy s nelegální migrací se stávají dominantním tématem jejich politiky. Počty běženců zadržených po nelegálním vstupu na půdu USA dosáhly na konci loňského roku rekordní úrovně, přičemž republikáni Bidena dlouhodobě obviňují, že nechává „otevřené hranice“.

Nyní podle médií společný postup komplikují i blížící se prezidentské volby. Republikáni, včetně jejich pravděpodobného kandidáta na prezidenta Donalda Trumpa, čelí podezření, že nechtějí Bidenovi dopřát úspěch v oblasti ochrany hranic, kterou považují za jednu z jeho největších slabin v kampani. Začali tvrdit, že prezident má už teď dostatek pravomocí, jak omezit nelegální překračování hranic, jakkoli zároveň prosazují vlastní legislativní návrhy.

Šéf Sněmovny reprezentantů Johnson, který je velkým podporovatelem Trumpa, dal rychle najevo, že pokud se návrh dostane do jeho komory parlamentu, nebude mít šanci na úspěch. „Tento návrh zákona je ještě horší, než jsme očekávali, a ani zdaleka nepovede k ukončení katastrofy na hranicích, kterou vytvořil prezident,“ tvrdí na síti X. Už v sobotu podle listu The New York Times Johnson uvedl, že sněmovna bude tento týden hlasovat o balíku pomoci pro Izrael, ale ne o pomoci Ukrajině.

Druhý nejvýše postavený republikán ve sněmovně Steve Scalise dodal, že o návrhu sněmovna vůbec nebude hlasovat.

„Pro sněmovní republikány bylo hrozně důležité schválit reformu hranic až do chvíle, kdy si uvědomili, že se to opravdu může stát,“ reagoval hlavní vyjednavač demokratů v Senátu Chris Murphy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 51 mminutami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 2 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 3 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
19:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 3 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
12:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 5 hhodinami

USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým, který stejně jako premiér Donald Tusk v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...