Američtí senátoři představili návrh zákona o pomoci Ukrajině. Republikáni ve sněmovně jsou proti

Demokratičtí a republikánští senátoři představili dlouho očekávaný návrh zákona, který spojuje opatření proti nelegální imigraci s vyčleněním desítek miliard dolarů na další pomoc Ukrajině či Izraeli. Návrh, o němž bude Senát poprvé hlasovat tento týden, prakticky okamžitě podpořil americký prezident Joe Biden. Jeho osud je však nejistý, protože proti balíku se jasně vymezilo republikánské vedení Sněmovny reprezentantů v čele s předsedou Mikem Johnsonem, které slibuje, že jej v případě schválení Senátem pohřbí.

S požadavkem spojit dalších šedesát miliard dolarů (1,4 bilionu korun) na podporu Ukrajiny se zpřísněním imigrační politiky přišli na podzim republikáni. Demokraté v čele s Bidenem na neobvyklou kombinaci přistoupili, rodící se kompromis se však setkával s čím dál silnější kritikou republikánů ze sněmovny, kteří požadují ještě tvrdší opatření. Nad americkými dodávkami zbraní Kyjevu, které se s koncem roku v podstatě zastavily, se tak dál vznáší otazníky.

Přitom i podle některých republikánských senátorů návrh obsahuje mimořádně razantní protiimigrační opatření. Vládě by mimo jiné dal pravomoc „neprodleně“ odmítat většinu žadatelů o azyl v případech, kdy počty nelegálních příchodů na americkou půdu přesáhnou jistou hranici. Plán by také zpřísnil podmínky azylového procesu a má za cíl zároveň řízení urychlit pro ty, kdo na mezinárodní ochranu mají nárok.

Kompromis, o němž senátoři a Bidenova administrativa vyjednávali měsíce, počítá s celkovými výdaji ve výši 118 miliard dolarů, z nichž by dvacet miliard šlo na ochranu hranic. Zahraniční část pak kromě pomoci Ukrajině zahrnuje čtrnáct miliard dolarů pro Izrael a deset miliard na humanitární pomoc civilistům v Pásmu Gazy. Další finance jsou podle zdroje agentury Reuters určené na bezpečnost v oblasti Rudého moře a pro americké partnery, kteří čelí vzrůstajícím nárokům Číny.

Ke schválení vyzvali senátní lídři demokratů i republikánů

„Priority tohoto návrhu zákona jsou příliš důležité na to, abychom je ignorovali, a příliš zásadní na to, aby se jim stavěla do cesty politika,“ uvedl v prohlášení šéf senátní většiny a demokrat Chuck Schumer, který chce, aby se o návrhu v horní komoře amerického parlamentu hlasovalo nejpozději ve středu.

Také nejvýše postavený republikán v Senátu Mitch McConnell vyzval ke schválení návrhu s tím, že ani za republikánského prezidenta by nebylo možné dosáhnout lepší dohody. Deník The New York Times ale podotkl, že McConnell svým stranickým kolegům nenařídil, aby pro návrh hlasovali. I v Senátu někteří republikáni projekt kritizují.

K urychlenému souhlasu vyzval zákonodárce Biden, podle něhož návrh počítá s nejtvrdšími a nejférovějšími reformami americké politiky ochrany hranic za desítky let. Republikáni ve Sněmovně reprezentantů podle něj teď musí ukázat, jestli skutečně chtějí problém řešit, nebo nadále hrát politické hry. Biden v posledních dnech vyostřil svou rétoriku kolem migrace a mimo jiné prohlásil, že by ihned využil možnost „uzavřít hranice“.

AP: Republikáni nechtějí Bidenovi dopřát úspěch

Podle agentury AP je návrh zřejmě nejlepší Bidenovou šancí, jak zajistit další podporu pro Ruskem napadenou Ukrajinu. Ochota republikánů uvolňovat další peníze pro Kyjev však slábne, zatímco problémy s nelegální migrací se stávají dominantním tématem jejich politiky. Počty běženců zadržených po nelegálním vstupu na půdu USA dosáhly na konci loňského roku rekordní úrovně, přičemž republikáni Bidena dlouhodobě obviňují, že nechává „otevřené hranice“.

Nyní podle médií společný postup komplikují i blížící se prezidentské volby. Republikáni, včetně jejich pravděpodobného kandidáta na prezidenta Donalda Trumpa, čelí podezření, že nechtějí Bidenovi dopřát úspěch v oblasti ochrany hranic, kterou považují za jednu z jeho největších slabin v kampani. Začali tvrdit, že prezident má už teď dostatek pravomocí, jak omezit nelegální překračování hranic, jakkoli zároveň prosazují vlastní legislativní návrhy.

Šéf Sněmovny reprezentantů Johnson, který je velkým podporovatelem Trumpa, dal rychle najevo, že pokud se návrh dostane do jeho komory parlamentu, nebude mít šanci na úspěch. „Tento návrh zákona je ještě horší, než jsme očekávali, a ani zdaleka nepovede k ukončení katastrofy na hranicích, kterou vytvořil prezident,“ tvrdí na síti X. Už v sobotu podle listu The New York Times Johnson uvedl, že sněmovna bude tento týden hlasovat o balíku pomoci pro Izrael, ale ne o pomoci Ukrajině.

Druhý nejvýše postavený republikán ve sněmovně Steve Scalise dodal, že o návrhu sněmovna vůbec nebude hlasovat.

„Pro sněmovní republikány bylo hrozně důležité schválit reformu hranic až do chvíle, kdy si uvědomili, že se to opravdu může stát,“ reagoval hlavní vyjednavač demokratů v Senátu Chris Murphy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočí na Írán, zásahy hlásí města na jihu země

Spojené státy zahájily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM), útok začal ve středu v 17:30 východoamerického času (23:30 SELČ). Íránská státní média hlásí výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Kuvajt mezitím sdělil, že čelí íránskému dronovému útoku.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 4 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 6 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 7 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 9 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.