Poloostrov Krym se právně i fakticky stal součástí Ruské federace po tamním referendu na jaře 2014, řekl běloruský vůdce Alexandr Lukašenko v rozhovoru, který v úterý zveřejnila ruská agentura RIA Novosti. Bělorusko, tradičně blízký spojenec Ruska, až dosud anexi ukrajinského poloostrova neuznávalo. Lukašenko zároveň slíbil vyřešit migrační krizi do konce roku.
Lukašenko označil Krym za ruské území. Bělorusko přitom dosud anexi neuznávalo
Lukašenko nyní řekl, že běloruské uznání Krymu jako části Ruska zpečetí jeho chystaná návštěva poloostrova. Dále uvedl, že má v úmyslu území navštívit ve společnosti ruského prezidenta Vladimira Putina.
„Všichni chápeme, že Krym je fakticky ruským Krymem. Po referendu se stal ruským i de iure,“ řekl Lukašenko v narážce na hlasování o připojení k Rusku, zorganizované v březnu 2014 pod dohledem ruských vojáků.
Jeho výsledky většina světa neuznala. Ukrajina se pak dožaduje vrácení území Ruskem „dočasně okupovaných.“
Změna běloruského postoje
Lukašenkova nynější vyjádření kontrastují s mnohem neutrálnějším postojem, který zaujal bezprostředně po anexi Krymu a ruské podpoře separatistů na východě Ukrajiny na jaře 2014. Lukašenko ale nyní vděčí podpoře Moskvy za to, že se udržel u moci po nebývalé vlně protestů, která se v Bělorusku vzedmula po prezidentských volbách z loňského srpna.
Jejich vítězem úřady opět vyhlásily Lukašenka, ale statisíce Bělorusů vyšly do ulic, aby protestovaly proti zfalšování voleb, za jejichž vítězku pokládaly opoziční kandidátku Svjatlanu Cichanouskou. Tu úřady přiměly k odjezdu ze země. Lukašenko postupně protesty tvrdě potlačil. K ústupkům jej nepřiměly ani západní sankce.
Lukašenko slibuje vyřešit migrační krizi do konce roku
Bělorusko se do konce roku pokusí vyřešit problém s migranty na své západní hranici, slíbil také Lukašenko v rozhovoru. Evropská unie obviňuje jeho autoritářský režim, že migrační krizi na vnější hranici EU vytvořil v odplatě za sankce kvůli porušování lidských práv, potlačování opozice a zfalšování loňských prezidentských voleb. Lukašenko obvinění odmítá.
Polsko a částečně i Litva od léta čelí náporu tisíců migrantů, převážně z Blízkého východu, kteří se pokoušejí překročit hranice a dostat se dále do Evropské unie, cílem je často Německo. Krize se vystupňovala na podzim, Varšava se rozhodla začít stavět na hranici s Běloruskem 5,5 metru vysokou zábranu. S Lukašenkem minulý měsíc dvakrát telefonicky hovořila končící německá kancléřka Angela Merkelová.
„Já jí (Merkelové) rovnou řekl, že se vynasnažím vyřešit tento problém do Nového roku, protože jej nepotřebujeme. Lidé se potloukají po Minsku a Grodnu,“ uvedl v narážce na běžence Lukašenko.
Bělorusko podle něj požádá uprchlíky z Blízkého východu, kteří se v zemi nacházejí legálně s turistickými vízy, aby se vrátili zpět domů, protože „humanitární koridor“ vedoucí do vytouženého Německa nebude. Dodal, že do Iráku se z Běloruska už vrátila více než tisícovka utečenců.
Polsko schválilo novelu zákona o ochraně hranice
V Polsku poslanci, mezi kterými má většinu vládní tábor, v úterý schválili novelu zákona o ochraně hranice, přičemž zamítli všechny změny navržené senátory, mezi kterými má naopak převahu opozice. Zákon následně podepsal prezident Andrzej Duda, uvedl server Onet s odvoláním na šéfa prezidentské kanceláře.
Novela umožní i po vypršení nouzového stavu zakázat pobyt v pohraničním pásmu, a to pouhým nařízením ministra vnitra. Nouzový stav, který v prosinci končí, nedovoloval v pohraničním pásmu pobývat novinářům, ochráncům lidských práv a humanitárním organizacím.
Ve zprávách o dění na hranici, kde mezitím přišlo o život více než deset migrantů, jsou tak média z polské strany odkázána téměř výlučně na úřední zdroje. Novela vstoupí v platnost hned po zveřejnění v úředním věstníku.
Senát a ombudsman pokládají novelu za odporující polské ústavě, protože omezuje právo občana pohybovat se po území vlastní země a právo na informace. Navíc ministr vnitra získává novelou větší pravomoci než hlava státu: smí totiž fakticky vyhlásit výjimečný stav v části země, napsal na svém webu opoziční list Gazeta Wyborcza. Vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) podle deníku předstírá, že problém nevidí a tvrdí, že na posouzení ústavnosti je v Polsku jedině ústavní soud.
