Libye strana 3 z 5

Podle Kyjeva i Moskvy došlo v souvislosti s konfliktem na Ukrajině k pokroku ve vyjednáváních. Delegace by údajně mohly dosáhnout „společné pozice“. Polský prezident Andrzej Duda v britské televizi BBC uvedl, že pokud by Rusko na Ukrajině použilo chemické zbraně, znamenalo by to změnu situace a NATO by se muselo vážně zamyslet, jak odpovědět. Před použitím chemických zbraní na Ukrajině varoval Rusko také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

V posledních dnech se objevují na sociálních sítích videa ruských kolon, které byly při postupu ukrajinským územím zničeny pomocí dronů. Útočily turecké stroje Bayraktar, jimiž je ukrajinská armáda vyzbrojena.

Rusko Západu nevěří a bude chtít, aby respektoval jeho „zákonné zájmy“. Od NATO také bude žádat právně závazné bezpečnostní záruky. V ruské státní televizi to řekl ministr zahraničí Sergej Lavrov. Zároveň sdělil, že Moskva odesílá členským zemím NATO a OBSE požadavek, aby vyjasnily, zda hodlají „splnit povinnost neposilovat svou bezpečnost na úkor bezpečnosti ostatních“.

Všechny královské mumie ze starého Egypta nalezené v 19. a 20. století už vědci dávno prostudovali. Až na jednu výjimku: egyptologové se nikdy neodvážili otevřít mumii faraona Amenhotepa I. Nikoliv kvůli nějakému mýtickému prokletí, ale proto, že je dokonale zabalená, nádherně zdobená květinovými girlandami a obličej i krk má zakryté nádhernou realistickou obličejovou maskou vykládanou barevnými kameny. Teď egyptští vědci poprvé použili trojrozměrné CT neboli výpočetní tomografii, aby tuto královskou mumii „digitálně rozbalili“ a prozkoumali její obsah, aniž by ji přitom jakkoliv poškodili.

Volební výbor libyjského parlamentu oznámil, že v pátek nebude možné uskutečnit vypsané prezidentské volby. Nad mezinárodně podporovaným mírovým procesem v zemi i osudem prozatímní libyjské vlády tak visí otazník. Nejvyšší volební komise krátce po oznámení parlamentu navrhla, aby se hlasování posunulo o měsíc na 24. ledna. Odložení voleb v severoafrické zemi se očekávalo, dosud ale chybělo oficiální oznámení.

Šéf libyjské volební komise Imád Sájih rozpustil volební výbory, což znamená faktický odklad prezidentských voleb vypsaných na 24. prosince. Oznámila to katarská televize al-Džazíra. Světové agentury píší, že volby už nelze v daném termínu řádně připravit, protože kolem nich panují stále velké nejasnosti. Libyjský prezident Muhammad Júnis Manfí je nyní v Egyptě a k informaci se nevyjádřil.

V Ankaře se po dlouhých deseti letech tváří v tvář setkali lídři regionálních rivalů – Turecka a Spojených arabských emirátů. Na veřejnosti se sice nejvíc mluví o miliardových investicích. Schůzka prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana s korunním princem Abú Dhabí, šejkem Muhammadem bin Zájid Nahjánem, ale odráží širší změny v regionu.

Libyjská volební komise vyřadila 25 z 98 kandidátů pro prezidentské volby, které se mají konat v prosinci. Mezi vyřazenými jsou podle agentury Reuters také syn bývalého vůdce země Muammara Kaddáfího Sajf a maršál Chalífa Haftar, jehož armáda podporovala paralelní vládu ve východní Libyi a bojovala o Tripolis.

O úřad libyjského prezidenta se bude v nadcházejících prosincových volbách ucházet překvapivý kandidát Sajf al-Islám Kaddáfí. Jeden ze synů bývalého diktátora Muammara Kaddáfího vstupuje do politického boje o reprezentaci hluboce rozdělené země, jejíž podstatnou část na straně jedné kontroluje vlivný velitel povstalců Chálifa Haftar, na straně druhé mezinárodně uznaná prozatímní vláda Muhammada Dbaíby. Také Haftar oznámil svou kandidaturu.

Papež František vyzval státy, aby nevracely migranty do zemí, kde není bezpečno. Zmínil přitom Libyi s tím, že tam mnoho migrantů čelí násilí a nelidským podmínkám v zařízeních, jež se podobají koncentračním táborům. Informuje o tom agentura Reuters.

Před deseti lety zemřel dlouholetý vůdce Libye Muammar Kaddáfí. Zemi vládl přes čtyřicet let. Jeho smrt ukončila více než osmiměsíční občanskou válku, zbraně ale v Libyi neutichly na dlouho.

V Libyi byly s největší pravděpodobností spáchány válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, uvádí ve své zprávě Rada OSN pro lidská práva (HRC). Shromáždila důkazy o vraždách, mučení, zotročování, mimosoudním zabíjení a znásilňování.

V posledních týdnech se s nečekaně rychlým pádem afghánské vlády zvolené v roce 2019 a návratem Talibanu k moci začalo opět hlasitěji hovořit o možném zesílení migrace do Evropy. Lídři pražských kandidátek sedmi politických stran, hnutí a koalic se shodli na tom, že je potřeba bránit se nelegální migraci, na jiných otázkách ale shodu hledali těžko. Jasno nemají ani v tom, zda bylo správné z Afghánistánu evakuovat tlumočníky, kteří v minulosti spolupracovali s českou armádou. Hosty debaty byli Jiří Hynek (PŘÍSAHA), Jana Maláčová (ČSSD), Patrik Nacher (ANO), Josef Nerušil (SPD), Markéta Pekarová Adamová (SPOLU), Olga Richterová (PirátiSTAN) a Marta Semelová (KSČM). Moderoval ji Jakub Železný.

Ekonomická situace v Libanonu se zhoršuje. Poté, co nová vláda zrušila subvence, se ceny benzinu ztrojnásobily. Hnutí Hizballáh proto začalo demonstrativně dovážet ropné produkty z Íránu. V zemi rostou ceny léků a základního zboží.

Libyjské úřady po sedmi letech propustily z vězení jednoho ze synů bývalého libyjského vůdce Muammara Kaddáfího, oznámil v pondělí mluvčí libyjské vlády. Saadí Kaddáfí vzápětí odletěl do Turecka, uvedla agentura AP s odvoláním na libyjská média.

Šéfové států a vlád zemí Evropské unie se neshodli na uspořádání vrcholné schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Při odchodu z prvního dne jednání summitu EU to řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Návrh Německa a Francie po tříhodinové noční debatě v Bruselu odmítly některé země, které chtějí, aby Moskva před rozhovory na nejvyšší úrovni začala plnit některé unijní požadavky.

Po dlouhé době se na summit Evropské unie dostává téma migrace. Řešit ji chtějí hlavně jihoevropské státy. Znepokojují je aktuální unijní statistiky, podle kterých po delším období klidu způsobeném uzavřením hranic kvůli pandemii stoupá počet migrantů nelegálně mířících do Evropy.

Diplomaté se opět pokouší o urovnání konfliktu v Libyi. Na mírovou konferenci do Berlína se sjeli už podruhé. Severoafrická země představuje jednu z hlavních výchozích zemí pro nekontrolovatelnou migraci do Evropy a také dějiště velmocenských sporů.

V živém vstupu zpravodaje České televize v Izraeli vystřelily protiraketové střely a na obloze hledaly svůj cíl. Dva izraelské reportéry překvapil podobný výstřel za zády pár vteřin před vstupem do vysílání. Tak teď vypadá práce novinářů v eskalujícím konfliktu mezi Izraelem a Palestinou. Pro diváky bývají takové záběry atraktivní, novináři při jejich pořizování ale často riskují svůj život. Kde je hranice mezi reportováním a vlastním bezpečím? A jak si ve válečných konfliktech udržet nestrannost a nepodlehnout emocím? Takové otázky položil pořad Newsroom ČT24 českým válečným reportérům.

Odpůrci čadské vojenské vlády protestovali v tamní metropoli Ndjameně. Lidé v ulicích zapalovali pneumatiky a policisté je rozháněli slzným plynem. Podle AFP zahynulo nejméně pět lidí. Vojenská rada převzala moc v Čadu minulý týden poté, co na bojišti zemřel prezident Idriss Déby. Opozice to označuje za puč a požaduje předání moci civilistům.

Nejvyšší soud potvrdil rozsudek nad Libyjcem potrestaným za znásilnění nezletilé dívky na Litoměřicku. Justice mu vyměřila čtyři roky vězení a ústavní léčbu. Je psychicky nemocný, trpí schizofrenií. Nejvyšší soud rozhodoval bez veřejného jednání, výsledek sdělila předsedkyně Okresního soudu v Litoměřicích Halka Lacinová.

Evropská unie v pondělí poprvé za poslední tři desetiletí potrestala porušování lidských práv v Číně. Ministři zahraničí členských zemí schválili přijetí sankcí vůči čtyřem činitelům odpovědným za zacházení s menšinovými Ujgury, které mnozí západní politici označují za brutální. Podle unijní diplomacie jsou potrestaní činitelé přímo odpovědní například za svévolné zatýkání či ponižující zacházení s touto muslimskou menšinou. Ministři také schválili sankce proti jedenácti lidem odpovědným za únorový vojenský převrat v Myanmaru. Peking reagoval přijetím odvetných sankcí vůči skupině představitelů EU. Protičínské sankce schválila také Velká Británie.

Libye nevzkvétá. I více než deset let od začátku občanské války nesené na vlně arabského jara roku 2011 se země stále potýká s nestabilitou. Po vyhlášení bezletové zóny 17. března 2011 a následném svržení a zabití diktátora Muammara Kaddáfího to vypadalo nadějně. V květnu 2014 ale přišla druhá občanská válka. Od té doby o moc v zemi s velkým ropným bohatstvím soupeří dvě vlády, každou přitom podporují jiné místní milice i zahraniční velmoci.

V Libyi se protesty arabského jara před deseti lety přelily v občanskou válku. Veřejnost volala po pádu čtyřicetileté vlády Muammara Kaddáfího, ten se protesty rozhodl krvavě potlačit. Mezinárodní aliance vedená Francií a Spojenými státy prosadila bezletovou zónu a Kaddáfího režim padl. Období stabilizace bylo ale jen krátké a země se už dekádu zmítá ve spirále vnitřních válek a konfliktů. Nově vytvořená přechodná vláda je už několikátou, která slibuje uspořádání voleb.