Libye strana 5 z 5

Polní maršál Chalífa Haftar, jehož jednotky ovládají většinu Libye, v televizi ohlásil, že jeho armáda přebírá řízení země. Na základě dohody z marockého Schirátu z prosince 2015 působí v zemi mezinárodně uznávaná vláda národní jednoty premiéra Fáize Sarrádže, která má pod kontrolou jen malé území kolem hlavního města Tripolisu. Haftar nyní prohlásil, že tato dohoda přestává platit „jako součást temné minulosti“. Tripoliská vláda označila Haftarův krok za frašku a převrat.

Izrael si připomíná oběti holocaustu, v pondělí večer se konaly hlavní vzpomínkové obřady v jeruzalémském památníku Jad vašem. V úterý dopoledne se pak celou zemí rozezněly sirény. Připomínka vraždění Židů za 2. světové války má letos netradiční podobu, všichni řečníci mluvili v soukromí a lidé je mohli sledovat jen prostřednictvím televizních obrazovek.

Na Blízkém východě nastalo kvůli šířícímu se koronaviru jakési ticho před bouří. Protivládní protesty v důsledku zákazů vycházení utichají, zbraně řinčí méně než obvykle v Sýrii i Jemenu. Ekonomické důsledky mimořádných opatření však budou v této neklidné části světa pravděpodobně o to drastičtější. Nespokojenost v chudnoucích společnostech může podle expertů spustit masivnější vlnu revolt. Pandemie také prohloubila rozkol mezi sunnity a šíity. Do budoucna může posloužit autoritativním režimům v regionu jako záminka k většímu sledování některých skupin obyvatel.

Ve Španělsku zemřelo už 3434 nakažených koronavirem, což je více než v Číně. Uvedl to deník El País. V Číně se naopak situace zřejmě stabilizuje, země zaznamenala mezidenní pokles nových případů nákazy. Všechny se týkají lidí, kteří do země přicestovali. Britská královská rodina sdělila, že se nakazil korunní princ Charles. Omezující opatření zpřísnil Izrael, například na procházku tam lidé nově smějí maximálně sto metrů od domu.

Na přístav v libyjském Tripolisu v týdnu zaútočily jednotky polního maršála Chalífy Haftara, jenž ovládá východ země a s tripoliským kabinetem soupeří o moc. Úřady kvůli tomu evakuovaly všechny lodě včetně tankerů, ale také na tři tisíce velbloudů z Austrálie. Ti museli absolvovat zhruba 45 kilometrů dlouhou cestu k novému majiteli do města Závíja.

Před deseti lety začala v Libyi revoluce, která svrhla vládu dlouholetého diktátora Muammara Kaddáfího. Libyjci doufali, že přijde nová naděje, místo toho mají zemi rozvrácenou válkou a chaosem. Libye je rozdělená mezi dvě znesvářené vlády podporované ze zahraničí. Novinářky Lenka Klicperová a Markéta Kutilová natáčely pro pořad Reporéři ČT přímo v obleženém Tripolisu, o který obě strany svádějí těžké boje.

Státy Evropské unie budou dohlížet na dodržování zbraňového embarga OSN v Libyi prostřednictvím nové mise. Shodli se na tom unijní ministři zahraničí, kteří odmítli možnost obnovení námořní operace Sophia. Právě tu původně kvůli libyjské krizi zvažovali. Podle italského ministra Luigiho Di Maia by měla operace mít námořní, vzdušnou i pozemní část.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval Evropskou unii k větší podpoře pro syrské uprchlíky. Učinil tak po jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou v Istanbulu. Merkelová slíbila, že Německo finačně pomůže zlepšit humanitární situaci běženců ze syrské provincie Idlib, kde nyní zuří největší boje v tamní občanské válce. Oba státníci hovořili i o situaci v Libyi a společně otevřeli nový kampus turecko-německé univerzity, uvedla agentura DPA.

Účastníci mezinárodní konference o Libyi se v Berlíně dohodli na dodržování zbrojního embarga a slíbili konec vojenské podpory znesvářeným stranám. Státníci se podle německé kancléřky Angely Merkelové, která akci uspořádala, shodli, že konflikt v Libyi nemá vojenské řešení. Jednání se účastnil ruský prezident Vladimir Putin, francouzská hlava státu Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Do německé metropole dorazili také představitelé obou znepřátelených libyjských stran.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval evropské země, aby podpořily úsilí Ankary v Libyi, a pomohly tak ukončit konflikt v této severoafrické zemi. Uvedl to ve svém komentáři, který zveřejnil server Politico. Turecko podporuje mezinárodně uznávanou libyjskou vládu Faíze Sarrádže a jejím silám tento týden začali asistovat i turečtí vojenští odborníci.

Ruský prezident Vladimir Putin už pošestnácté předstoupil před zákonodárce s tradičním poselstvím o stavu země. Ohlásil v něm nová opatření v boji proti chudobě a na podporu porodnosti, včetně nových dávek na děti v nejchudších rodinách a zvýšení příspěvku od státu při narození potomka. Se sociálními podmínkami je podle průzkumů nespokojená velká část Rusů. Putin také navrhl přijmout změny v ruské ústavě tak, aby měla v Rusku vždy přednost před mezinárodním právem a aby zakazovala lidem v klíčových funkcích, včetně hlavy státu, cizí občanství.

Libyjská národní armáda polního maršála Chalífy Haftara, jež ovládá východ země a válčí s vládou v Tripolisu, vyhlásila od půlnoci příměří. Mezinárodně uznávaný kabinet premiéra Faíze Sarrádže s klidem zbraní souhlasil. Haftarovy síly ale varovaly, že tvrdě udeří, pokud druhá strana příměří poruší.

Saúdská Arábie uznává právo Spojených států na sebeobranu. V souvislosti se zabitím íránského generála Kásima Solejmáního americkým dronem to v rozhovoru pro ČT řekl saúdskoarabský ministr zahraničí Ádil Džubajr. Šéf tamní diplomacie také tvrdí, že vražda novináře Džamála Chášakdžího, k níž dal podle vyšetřovatelky OSN příkaz Rijád, je „velkým zločinem“, jehož pachatelé už však byli potrestáni.

V Libyi se hraje o vliv nad zemí oplývající ropou, o kontrolu nad důležitou přestupní stanicí migrantů do Evropy, o roli islámu v politice i o prestiž na diplomatickém a mocenském poli. Válka, která od pondělního dobytí Syrty jednotkami Chalífy Haftara znovu nabrala na obrátkách, proto přitahuje pozornost regionálních i světových mocností.

Jednotky Libyjské národní armády (LNA) polního maršála Chalífy Haftara převzaly kontrolu nad přímořským městem Syrta. To dosud ovládaly síly mezinárodně uznávané vlády premiéra Faíze Sarrádže, která sídlí v metropoli Tripolis. S odvoláním na mluvčího LNA informovala o vývoji agentura AFP.

Jednotky turecké armády se postupně začaly přemísťovat do Libye, kde budou podporovat mezinárodně uznávanou vládu v Tripolisu. Oznámil to podle agentur AFP a Reuters turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Prezident v rozhovoru se zpravodajskou televizí CNN Turk rovněž uvedl, že Turecko do Libye posílá také vysoce postavené vojenské důstojníky.

Řecko, Kypr a Izrael podepsaly obecnou dohodu o výstavbě plynovodu nazývaného projekt EastMed, který by měl přivádět plyn z východní části Středozemního moře do Evropy. Informovala o tom agentura DPA. Podmořský plynovod v délce 1900 kilometrů by mohl uspokojovat poptávku po plynu v Evropské unii až z deseti procent a náklady na projekt se odhadují na šest až sedm miliard dolarů (136,1 až 158,8 miliardy korun).

Turecký parlament na mimořádném zasedání schválil vyslání vojáků do Libye. Mají tam podpořit mezinárodně uznávanou Vládu národní jednoty premiéra Faíze Sarrádže v boji proti Libyjské národní armádě (LNA) generála Chalífy Haftara, která od května postupuje v ofenzivě.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil, že hodlá vyslat vojáky do Libye. Příslušný zákon bude podle něj předložen parlamentu na jeho lednovém zasedání. Informovala o tom agentura Reuters. O pomoc požádala Ankaru mezinárodně uznávaná vláda v Tripolisu, tvrdí Erdogan. Podle Reuters to ale popřel jeden z libyjských ministrů.

Na případné americké sankce proti Turecku Ankara odpoví, ve hře je i možnost uzavření základny Incirlik v Turecku, kterou Spojené státy využívají. Turecké televizi A Haber to v neděli řekl prezident Recep Tayyip Erdogan. Řekl také, že jeho země poskytne Libyi veškerou potřebnou pomoc.

Řecko si kvůli turecko-libyjské dohodě o námořní hranici stěžuje u OSN. Podle Atén je smlouva neplatná, protože byla uzavřena ve špatné víře a odporuje mezinárodnímu právu. Turecko si v dokumentu nárokuje část východního Středomoří v blízkosti Kréty. Atény už v reakci vyhostily libyjského velvyslance.

Šéf Kremlu Vladimir Putin uspořádal v Soči první rusko-africký summit, na který se do černomořského letoviska sjelo 43 afrických státníků. Dvoudenní konference, které spolu s Putinem předsedá egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí, má potvrdit ruské ambice na africkém kontinentu a vytvořit předpoklady pro budoucí růst vzájemného obchodu.

Cizinec obžalovaný ze znásilnění nezletilé u Litoměřic řekl u soudu, že si na čin nepamatuje a neví, zda měl s dívkou pohlavní styk. Do Česka přicestoval muž narozený v Libyi z Německa. Za znásilnění mu hrozí trest od dvou do deseti let vězení. Soudní proces bude pokračovat na konci listopadu.

Před třemi lety pomohl ukončit migrační krizi, když vymyslel princip migračního paktu s Tureckem. Nyní šéf berlínského think tanku ESI Gerald Knaus přemýšlí, jak přimět africké země, aby přijímaly zpět své běžence. Až jim evropské země nabídnou určitý počet pracovních víz a stipendií, migrace z Afriky ustane, řekl Knaus v rozhovoru pro ČT.