EU zveřejnila sankční seznam za otravu Navalného. Jsou na něm i lidé z Putinova úřadu

Nahrávám video

Evropská unie ve čtvrtek zveřejnila seznam šesti osob, na něž uvalila sankce za otravu předáka ruské opozice Alexeje Navalného. Jsou mezi nimi lidé z úřadu prezidenta Vladimira Putina či ředitel tajné služby FSB Alexandr Bortnikov. Sankce uvalila i na ruský státní chemický výzkumný ústav. K sankcím proti ruským představitelům se připojila také Velká Británie. Kreml označil nová opatření za úmyslně nepřívětivý krok, který poškozuje vzájemné vztahy. Rusko prý na ně odpoví tak, aby to co nejlépe odpovídalo ruským zájmům.

Členské státy se v pondělí shodly na přijetí sankcí proti skupině ruských představitelů v souvislosti s otravou Navalného. Na sankčním seznamu vypracovaném na základě německého a francouzského návrhu jsou osoby, které EU viní z použití nervově paralytické látky novičok.

Právě tou byl podle Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) Navalnyj v Rusku v srpnu otráven. Mezi šesticí potrestaných osob je vedle Bortnikova také například vedoucí prezidentského úřadu pro vnitřní politiku Andrej Jarin.

Mezi šesticí potrestaných osob je vedle Bortnikova také vedoucí prezidentského úřadu pro vnitřní politiku Andrej Jarin, náměstek personálního ředitele úřadu Sergej Kirijenko či Putinův zástupce pro sibiřský region Sergej Meňajlo. Postihy se vztahují i na náměstka ministra obrany odpovědného za výzkum Pavla Popova či náměstka odpovědného za vojenskou výzbroj Alexeje Krivoručka.

Lidé na seznamu mají zakázáno cestovat do EU

Odděleně od zmíněné šestice doplnila EU na svůj dlouhodobý sankční seznam podnikatele a Putinova důvěrníka Jevgenije Prigožina. Ten byl však oficiálně potrestán za porušování zbraňového embarga týkajícího se Libye. Prigožin byl v minulosti terčem kritiky Navalného za údajné korupční praktiky a sám podle médií koncem srpna vyhlásil, že Navalného finančně zlikviduje.

Lidé zařazení na seznam mají zakázáno cestovat do EU a zmražen je jejich majetek na území Unie. Sankce se vztahují také na Státní vědecký výzkumný institut pro organickou chemii a technologie, který byl pověřen zničením zásob chemických zbraní z bývalého Sovětského svazu.

„Moskva samozřejmě vyhodnotí situaci a bude jednat v souladu se svými vlastními zájmy,“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Rusko na sankce odpoví, a reakce „bude tím nejlepším způsobem odpovídat zájmům Ruské federace“, dodal Peskov podle agentury TASS.

Výběr potrestaných představitelů podle Kremlu postrádá logiku a lze „jen litovat rozhodnutí učinit vztahy mezi EU a Moskvou závislými na člověku, kterého v Evropě pokládají za vůdce jakési opozice“, dodal Peskov podle agentury Interfax.

Moskva dlouhodobě tvrdí, že s otravou Navalného nemá nic společného, na výzvy EU ke spolupráci při vyšetřování však dosud nereagovala. Rusko již ve středu na předběžné zprávy o sankčním seznamu pohrozilo symetrickou odvetou.

Navalnyj mezitím na sociální síti Instagram zveřejnil sponzory své léčby v Německu. Převoz do Berlína stál v přepočtu přes dva miliony 150 tisíc korun, léčba pak další milion 360 tisíc. První účet uhradil podnikatel Boris Zimin, druhý pak tři muži včetně milionáře Jevgenije Čičvarkina. Oba hlavní sponzoři žijí na západě.

„Kolik bude další ubytování a léčba stát, není jasné, protože nejasný je i čas do zotavení,“ dodal na Instagramu Navalnyj, který zůstává v Berlíně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpův nový úřadující šéf tajných služeb začal s velkým propouštěním, píše CNN

Ředitel americké Národní zpravodajské služby (DNI) Bill Pulte, který byl kandidátem prezidenta Donalda Trumpa, začal s rozsáhlými škrty a propouštěním ve svém úřadu. Podle zdroje CNN obeznámeného se situací se tak děje od začátku týdne. Pulte ve funkci nahradil Tulsi Gabbardovou, která nedávno oznámila odchod z rodinných důvodů. Agentura Reuters nicméně napsala, že Gabbardová byla donucena odejít kvůli neshodám s Bílým domem.
před 32 mminutami

V Turecku a Německu zasahovala policie proti podezřelým s vazbami na islamisty

Bezpečnostní složky v turecké metropoli Ankaře v úterý, dva týdny před summitem NATO, provedly rozsáhlé razie a zadržely více než 200 lidí podezřelých z napojení na extremistické skupiny, včetně teroristické sítě Islámský stát (IS), napsala AP. Summitu se 7. a 8. července zúčastní zástupci všech 32 členských států Aliance, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podobný zásah provedla ve stejný den také německá policie.
před 1 hhodinou

Jednání USA a Íránu na technické úrovni skončilo, uvedla íránská agentura

Americko-íránské jednání na technické úrovni ve Švýcarsku skončilo, jeho výsledkem je rozhodnutí zřídit čtyři pracovní skupiny. Ty se zaměří na otázky související se zrušením sankcí uvalených na Teherán, íránským jaderným programem a obnovou a hospodářským rozvojem Íránu. Úkolem čtvrté skupiny bude monitorování vývoje. Dle Reuters to uvedla íránská státní agentura IRNA s odvoláním na náměstka íránského ministra zahraničí Kázema Gharíbabádího. Zástupci USA se k informacím zatím nevyjádřili.
před 4 hhodinami

Izraelští vojáci zůstanou v Libanonu, prohlásili Netanjahu, Kac a šéfové armády

Izrael bude nadále udržovat „bezpečnostní zónu“ v jižním Libanonu a likvidovat teroristickou infrastrukturu. Podle zpravodajského webu Times of Israel se na tom v noci na úterý shodli premiér Benjamin Netanjahu, ministr obrany Jisra'el Kac a velitelé armády. Stažení armády židovského státu (IDF) z Libanonu je jednou z podmínek, které během současných jednání o míru se Spojenými státy vyslovuje Írán, jehož podporu má teroristické hnutí Hizballáh.
02:17Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Kim hodlá pokračovat v jaderných aktivitách, hájí se „bezpečnostní situací ve světě“

Severokorejský vládce Kim Čong-un prohlásil, že jeho země bude nadále využívat svou pozici jaderného státu. Tvrdí, že „v současné komplikované světové bezpečnostní situaci nemá jinou možnost“. Kim během jednání vedení Dělnické strany KLDR také hovořil o dalším vyzbrojování armády, napsala agentura Reuters s odkazem na severokorejskou státní agenturu KCNA.
05:03Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
před 6 hhodinami

„Jízdenku do EU“ Srbsko expresně rozdává Rusům. I těm sankcionovaným

Srbsko v posledních letech prudce navýšilo počet Rusů, kterým uděluje občanství a s ním i bezvízový vstup do EU. Upozorňuje na to několik médií, mezi nimi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) či Balkan Insight (BI), podle nichž srbské pasy získávají i Rusové, kteří jsou pod mezinárodními sankcemi. Často se tak navíc děje v rámci zrychlené procedury. Evropská komise mluví o potenciálním bezpečnostním riziku.
před 7 hhodinami

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
před 8 hhodinami
Načítání...