Libye strana 2 z 5

Turecko bývá ve volbách v posledních desetiletích celkem čitelně rozděleno: západ volí liberální opozici, jihovýchod kurdské kandidáty a široký střed Stranu spravedlnosti a rozvoje prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Příčiny tohoto rozdělení i zahraničněpolitické důrazy jednotlivých sil může osvětlit pohled na některé mapy.

O moc a zdroje v Súdánu spolu už měsíc válčí dva znesváření generálové, kteří kdysi společně potírali černošské rebelie v Dárfúru a jsou lidskoprávními organizacemi spojováni s pácháním zvěrstev. Zatímco šéf armády Abdul Fattáh Burhán si snaží udržet svou pozici de facto vládce Súdánu, velitel Jednotek rychlé reakce (RSF) Muhammad Hamdan Dagalo odmítl začlenit své bojovníky do armády. Díky kontrole zlatých dolů je Dagalo jedním z nejbohatších Súdánců se stotisícovou dobře vycvičenou a vyzbrojenou milicí. Podle expertů hrozí vleklý konflikt, který může destabilizovat celý region.

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy by měl podle prokuratury stanout před soudem kvůli obviněním z korupce a nezákonného financování kampaně, a to v souvislosti s údajným financováním jeho úspěšné prezidentské kampaně v roce 2007 z Libye. Informovala o tom podle agentury Reuters francouzská finanční prokuratura.

Brutální metody ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny bojující mimo jiné na Ukrajině přiměly některé evropské země zvážit další kroky. Velká Británie se zřejmě chystá zařadit wagnerovce na seznam teroristických organizací již v řádu týdnů, píše deník The Times. V Británii by tak bylo trestné členství v této skupině, pobídky k její podpoře nebo nošení jejích znaků na veřejnosti. Po zařazení wagnerovců na teroristický seznam volají nově také francouzští zákonodárci.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan začínal po roce 2000 jako prozápadní politik a úspěšný reformátor, postupně však nařizoval čím dál více represí. Erdogan nechal proniknout islám do politiky a Turecko orientoval na Východ. Během dvou dekád změnil zemi více než kterýkoli jiný lídr od dob otce republiky Mustafy Kemala Atatürka. Výhru v květnových volbách ale jistou nemá; řada obyvatel ho viní z prudkého zdražování i ničivých důsledků zemětřesení. Snahám o obnovu osmanského vlivu v zahraničí včetně vojenských intervencí se věnuje druhá část Erdoganova profilu.

Turecko si během dvou dekád s Recepem Tyyipem Erdoganem v čele země udrželo vlivný hlas v zahraničí díky své strategické poloze mezi Evropou a Asií a druhé nejsilnější armádě v NATO. I nadále zůstává ekonomicky a politicky propojeno s Evropou ve větší míře než jeho blízkovýchodní sousedé. Díky úzkým vazbám na Rusko funguje jako neutrální hráč. Erdogan však v rámci své vize šíření osmanského vlivu nařídil i krvavé vojenské intervence včetně úderů na Kurdy, jež šokovaly Západ. Prezidentovu odkazu na domácím poli se věnuje druhá část profilu.

V Súdánu pokračují boje mezi armádou a Jednotkami rychlé podpory (RSF), především v hlavním městě Chartúmu. Z porušení příměří se obviňují obě strany, v úterý se však podle jihosúdánského ministerstva zahraničí dohodly na sedmidenním klidu zbraní, který začne ve čtvrtek 4. května. V zemi se zhoršuje humanitární situace, v metropoli docházejí zásoby potravin, paliva a vody. Súdánci kvůli konfliktu utíkají ze země, podle OSN jejich počet může dosáhnout až 800 tisíc.

V Chartúmu v neděli pokračovaly tvrdé boje mezi súdánskou armádou a milicemi. Armáda na město útočila ze všech směrů i s pomocí letectva a dělostřelectva, píše server BBC. V metropoli zůstávají miliony civilistů, kterým dochází jídlo. Milice později ohlásily prodloužení příměří o další tři dny s počátkem o půlnoci v noci na pondělí. O několik hodin později prodloužení příměří potvrdila i armáda. Velká Británie v pondělí uskuteční výjimečný evakuační let z přístavního města Port Súdán na břehu Rudého moře. Spojené státy do přístavu poslaly loď námořnictva, aby pomohlo uvázlým Američanům.

Po nehodě lodi u pobřeží Libye se nadále pohřešuje třicet lidí, sedmnáct se jich podařilo zachránit. Podle zahraničních agentur o tom v neděli večer informovala pobřežní stráž, která tak upřesnila dřívější informace médií a humanitárních organizací o „desítkách pohřešovaných“. Na palubě převržené lodi byli migranti mířící do Itálie, uvedly humanitární organizace. Jedna z nich, Alarm Phone, již v sobotu varovala, že lodi hrozí potopení a 47 uprchlíkům na palubě smrt. Záchranné práce pokračují i za pomoci letadel unijní agentury Frontex.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken v pondělí v Káhiře jednal s egyptským prezidentem Abdal Fattáhem Sísím a egyptským ministrem zahraničí Samím Šukrím o dodržování lidských práv v jejich zemi. Blinken se zmínil také o bezpečnostní situaci v Libyi. Jeho cesta bude pokračovat do Izaele a Palestiny, kde chce mluvit o mírové vizi.

Spojené státy uvalily vazbu na Libyjce, který údajně sestrojil bombu pro atentát na let Pan Am nad skotským městem Lockerbie. V roce 1988 po pádu tohoto letadla zemřelo 270 lidí. Americké ministerstvo spravedlnosti v neděli odpoledne potvrdilo předběžnou zprávu skotské prokuratury, o které informovala stanice BBC.

Bývalá dlouholetá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru s týdeníkem Der Spiegel přiznala, že ke konci svého mandátu už neměla žádné páky, jak přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k jednání. Putinovi podle ní záleží jen na moci a tu ona jako odcházející politička neměla, řekla Merkelová.

Francouzský diplomat Ferdinand de Lesseps v roce 1869 nechal otevřít Suezský průplav mezi Rudým a Středozemním mořem. Tuto cestu otevřel nejen lodní dopravě, ale také mořským živočichům. O 150 let později vlivem globálního oteplování stoupá každoročně teplota vody ve Středozemním moři a do francouzských vod míří v hojném počtu invazivní druhy, které zásadně narušily místní ekosystém.

Boje, které v noci na sobotu vypukly v libyjském hlavním městě Tripolisu a pokračovaly i během dne, vyvolávají obavy z nové války v Libyi. V zemi panuje chaos a vládnou jí dva znepřátelené kabinety. Boje zasáhly šest nemocnic v metropoli, o život přišlo nejméně 23 lidí. Dalších nejméně 140 lidí bylo zraněno, uvedla agentura AFP s odvoláním na libyjské ministerstvo zdravotnictví.

Do budovy libyjského parlamentu v Tobrúku na východě země vtrhl dav demonstrantů, kteří protestují proti zhoršujícím se životním podmínkám a patové politické situaci, napsala agentura AFP s odkazem na libyjská média.

Valné shromáždění OSN (UNHRC) v úterý zvolilo Českou republiku do Rady pro lidská práva, kde nahradila Rusko. Jeho členství bylo minulý měsíc pozastaveno kvůli invazi na Ukrajinu, na což Moskva reagovala okamžitým vystoupením z tohoto 47členného orgánu. O zvolení Česka na uvolněné místo informovalo Valné shromáždění na Twitteru.

Mimořádně nikoli ve Strakově akademii, nýbrž v prostorách Poslanecké sněmovny zasedla vláda. Zabývala se novým evropským balíčkem protiruských sankcí. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že Česko bude požadovat odklad z unijního ropného embarga, měl by být dvouletý až tříletý. Ministři na jednání schválili také možnost povolat vojáky a celníky na pomoc policistům v době českého předsednictví Evropské unii, prošel i návrh na jmenování profesorů.

Pokračují boje na východě Ukrajiny. Ruským invazním silám se stále nedaří zlomit odpor v Mariupolu, obráncům ale docházejí síly. Ostřelování v noci čelily například Charkov či Mykolajiv. The Guardian s odvoláním na nejmenovaného evropského činitele píše, že Moskva najala pro východní ofenzivu deset až dvacet tisíc žoldáků ze Sýrie či Libye. Obránci obdrželi náhradní díly pro vojenské stíhací letouny a další vojenská pomoc z USA se chystá. Moskva zas ve středu úspěšně otestovala novou mezikontinentální raketu.

Podle Kyjeva i Moskvy došlo v souvislosti s konfliktem na Ukrajině k pokroku ve vyjednáváních. Delegace by údajně mohly dosáhnout „společné pozice“. Polský prezident Andrzej Duda v britské televizi BBC uvedl, že pokud by Rusko na Ukrajině použilo chemické zbraně, znamenalo by to změnu situace a NATO by se muselo vážně zamyslet, jak odpovědět. Před použitím chemických zbraní na Ukrajině varoval Rusko také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

V posledních dnech se objevují na sociálních sítích videa ruských kolon, které byly při postupu ukrajinským územím zničeny pomocí dronů. Útočily turecké stroje Bayraktar, jimiž je ukrajinská armáda vyzbrojena.

Rusko Západu nevěří a bude chtít, aby respektoval jeho „zákonné zájmy“. Od NATO také bude žádat právně závazné bezpečnostní záruky. V ruské státní televizi to řekl ministr zahraničí Sergej Lavrov. Zároveň sdělil, že Moskva odesílá členským zemím NATO a OBSE požadavek, aby vyjasnily, zda hodlají „splnit povinnost neposilovat svou bezpečnost na úkor bezpečnosti ostatních“.

Všechny královské mumie ze starého Egypta nalezené v 19. a 20. století už vědci dávno prostudovali. Až na jednu výjimku: egyptologové se nikdy neodvážili otevřít mumii faraona Amenhotepa I. Nikoliv kvůli nějakému mýtickému prokletí, ale proto, že je dokonale zabalená, nádherně zdobená květinovými girlandami a obličej i krk má zakryté nádhernou realistickou obličejovou maskou vykládanou barevnými kameny. Teď egyptští vědci poprvé použili trojrozměrné CT neboli výpočetní tomografii, aby tuto královskou mumii „digitálně rozbalili“ a prozkoumali její obsah, aniž by ji přitom jakkoliv poškodili.

Volební výbor libyjského parlamentu oznámil, že v pátek nebude možné uskutečnit vypsané prezidentské volby. Nad mezinárodně podporovaným mírovým procesem v zemi i osudem prozatímní libyjské vlády tak visí otazník. Nejvyšší volební komise krátce po oznámení parlamentu navrhla, aby se hlasování posunulo o měsíc na 24. ledna. Odložení voleb v severoafrické zemi se očekávalo, dosud ale chybělo oficiální oznámení.

Šéf libyjské volební komise Imád Sájih rozpustil volební výbory, což znamená faktický odklad prezidentských voleb vypsaných na 24. prosince. Oznámila to katarská televize al-Džazíra. Světové agentury píší, že volby už nelze v daném termínu řádně připravit, protože kolem nich panují stále velké nejasnosti. Libyjský prezident Muhammad Júnis Manfí je nyní v Egyptě a k informaci se nevyjádřil.