Libye strana 4 z 5

V tuniské metropoli v pondělí pod záštitou OSN započala mírová jednání znesvářených libyjských frakcí, informuje agentura AP. Rozhovory, které navazují na dohodu o trvalém příměří v Libyi z minulého měsíce, mají ukončit politický chaos, který zemi zachvátil po svržení diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011, a připravit cestu k prezidentským a parlamentním volbám.

Policie podezřívá dva řidiče kamionu, který převážel uprchlíky z Turecka a Sýrie, z trestného činu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice. Celníci odhalili 17 Turků a 31 Syřanů ve čtvrtek při kontrole na dálnici, většinu skupiny tvořili muži, byla mezi nimi jedna žena. Přítomnost osob namísto nákladu dlaždic odhalil snímek z velkokapacitního rentgenu, který měli celníci k dispozici.

Organizace spojených národů oznámila, že znesvářené strany v Libyi podepsaly dohodu o trvalém příměří v celé zemi. Zástupci obou libyjských kabinetů zasedli k mírovým rozhovorům v Ženevě tento týden a dohodu, kterou OSN označila za historickou, budou příští měsíc následovat politická vyjednávání.

Úřadující šéfka mise OSN pro Libyi Stephanie Williamsová uvedla, že mírová jednání soupeřících libyjských kabinetů jsou na dobré cestě k trvalému klidu zbraní. Vyslankyně je ohledně výsledku dialogu „vcelku optimistická“. Vyjednavači se podle ní zatím shodli na otevření pozemních a leteckých cest, píší agentury Reuters a AFP.

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy byl v pondělí obviněn ze „zločinného spolčení“ v případě údajného nezákonného financování své předvolební kampaně ze strany Libye v roce 2007. Informovala o tom s odvoláním na prokuraturu agentura AFP. Sarkozy se označil za nevinného. Jedná se již o jeho čtvrté obvinění v této kauze.

Evropská unie ve čtvrtek zveřejnila seznam šesti osob, na něž uvalila sankce za otravu předáka ruské opozice Alexeje Navalného. Jsou mezi nimi lidé z úřadu prezidenta Vladimira Putina či ředitel tajné služby FSB Alexandr Bortnikov. Sankce uvalila i na ruský státní chemický výzkumný ústav. K sankcím proti ruským představitelům se připojila také Velká Británie. Kreml označil nová opatření za úmyslně nepřívětivý krok, který poškozuje vzájemné vztahy. Rusko prý na ně odpoví tak, aby to co nejlépe odpovídalo ruským zájmům.

Konflikt v Náhorním Karabachu ukazuje na jeden klíčový fenomén dnešních válek – obě strany se navzájem obviňují z využívání zahraničních žoldnéřů. Nájemné jednotky v současnosti vstupují téměř do všech konfliktů a odvádějí špinavou práci za regulérní vojáky. V obrovském byznysu se točí miliardy dolarů.

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) byla založena 14. září 1960 na konferenci v Bagdádu a už desítky let hraje klíčovou roli na ropném trhu, přestože v posledních rocích sužují kartel rozpory a jeho vliv střídavě upadá, upozorňují někteří analytici zejména v souvislosti s břidlicovou revolucí v USA. V posledních měsících navíc cenu ropy rapidně poslala dolů také pandemie koronaviru a hrozí, že by se situace teď mohla opakovat, pokud přijde její druhá vlna.

Spojené státy plánují do konce měsíce zredukovat počet vojáků nasazených v Iráku z dosavadních asi 5200 na tři tisíce. Oznámil to ve středu americký generál Frank McKenzie, který velí operacím USA na Blízkém východě. Krok přichází krátce poté, co americký prezident Donald Trump ostře kritizoval vedení americké armády, které prý „nechce dělat nic jiného než vést války“.

Libyjská vláda podporovaná OSN vyhlásila příměří a vyzvala ke stažení vojáků ze strategického města Syrta. Ukončení bojů záhy podpořil i předseda východolibyjského parlamentu, který vládu premiéra Fáize Sarrádže se sídlem v Tripolisu neuznává. Informovala o tom agentura Reuters. Libye se v násilí zmítá od pádu Muammara Kaddáfího v roce 2011.

Sebevražedného atentátníka, který v roce 2017 zabil 22 lidí na koncertě Ariany Grande v Manchesteru, shledal soud vinným z vraždy už v březnu letošního roku, ve čtvrtek konečně oznámil trest. Podle serveru Skynews byl Hashem Abedi odsouzen k 55 letům vězení. Brit libyjského původu pobýval v době spáchání útoku v Libyi, prokuratura však podle soudu dostatečně prokázala, že se na jeho přípravě osobně podílel.

Ukrajinská generální prokuratura oficiálně požádala Bělorusko o vydání 28 údajných ruských žoldnéřů, včetně devíti ukrajinských občanů, zadržených u Minsku v předvečer prezidentských voleb. Oznámila to ve středu ukrajinská televize 112. Prokuratura podle ní zmíněné žoldnéře podezírá z členství v teroristické organizaci, tedy z toho, že se na východě Ukrajiny aktivně zúčastnili po boku proruských separatistů bojů proti vojskům ukrajinské vlády.

Egyptský parlament schválil rozmístění jednotek egyptské armády v zahraničí, kde by chránily „národní bezpečnost“. Hlasování uvolnilo cestu případné vojenské intervenci v Libyi, o které minulý týden hovořil egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí, píší zahraniční tiskové agentury. Rozmístění „členů egyptské armády v bojových misích za hranicemi egyptského státu pro ochranu národní bezpečnosti“ zákonodárci schválili jednomyslně.

Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí nařídil armádě, aby byla připravena provést jakoukoli akci uvnitř země i za jejími hranicemi. Sísí zdůraznil, že pokud libyjský lid požádá o zásah, je připraven ukázat, že Egypt a Libye jsou jedna země a mají jeden zájem. V oblasti nyní panuje napětí ohledně zapojení Turecka do libyjského konfliktu.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis zamířil na svou první zahraniční návštěvu od vypuknutí koronavirové krize. Ne náhodou si vybral Izrael. Obě země, které v minulosti nemívaly nijak zvlášť úzké vztahy, v posledních letech sbližuje potřeba čelit počínání Turecka ve Středomoří. Ankara si za podpory mezinárodně uznané libyjské vlády nárokuje část tamních vod, na které si však činí nárok i Atény. Ve sporu jde především o obrovská ložiska nerostných surovin.

Síly loajální libyjské vládě v Tripolisu (GNA) v pondělí pokračují v postupu na město Syrta východně od metropole. Dochází k tomu za situace, kdy Egypt, který podporuje rivalské východolibyjské jednotky (LNA) vedené polním maršálem Chalífou Haftarem, doporučil příměří mezi oběma znepřátelenými stranami libyjského konfliktu. Tématu se věnoval i zahraniční zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Ozbrojené síly loajální libyjské vládě premiéra Fáize Sarrádže, která má podporu OSN, v pátek oznámily, že získaly kontrolu nad městem Tarhúna. To bylo poslední baštou rivalských jednotek maršála Chalífy Haftara na západě země. Ovládnutí Tarhúny oznámil mluvčí sil vlády národní jednoty (GNA). Znepřátelená armáda maršála Haftara (LNA) se k situaci zatím nevyjádřila.

Ozbrojené síly loajální libyjské vládě premiéra Fáize Sarrádže, která má podporu OSN, ve čtvrtek oznámily, že získaly úplnou kontrolu nad hlavním městem Tripolisem. Armádní zdroj z řad východolibyjských jednotek polního maršála Chalífy Haftara (LNA) potvrdil, že LNA se z města stahuje. Sarrádž uvedl, že jeho cílem je získat kontrolu nad celým územím Libye.

Okresní soud v Litoměřicích poslal  Abdalláha Dialla za znásilnění nezletilé dívky a krádež jejího mobilu na dva roky do vězení. Muž původem z Libye je psychicky nemocný, soud nařídil ústavní léčbu. Rozsudek není pravomocný, obhájce i státní zástupkyně si nechali lhůtu na rozmyšlenou.

V občanské válce v Libyi je čím dál více cítit ruský vliv. Moskva podporuje generála Chalífu Haftara, jehož síly bojují proti vládě v Tripolisu. Podle Spojených států mu Rusko pomáhá vojensky i finančně. Maltské úřady zadržely libyjské bankovky v hodnotě šestadvaceti miliard korun, které pro Haftara vyrobila ruská tiskárna cenin. Moskva se dožaduje jejich vydání.

Rusko rozmístilo v Libyi stíhačky na podporu maršála Chalífy Haftara, který ovládá východ této severoafrické země. V úterý to oznámilo velitelství amerických sil v Africe (AFRICOM), které sídlí v německém Stuttgartu. Haftar soupeří o moc s vládou premiéra Fáize Sarrádže, která se nachází v Tripolisu a kterou uznává OSN.

V noci na čtvrtek zasáhly rakety nemocnici v libyjském Tripolisu. Vláda uznávaná OSN sídlící v metropoli z útoku viní síly generála Haftara. Ten se už rok neúspěšně snaží hlavní město dobýt. Dlouholetý konflikt rozdmýchává vojenská podpora ze zahraničí. Zejména z Turecka na jedné straně a z Egypta a Spojených arabských emirátů na druhé.

Polní maršál Chalífa Haftar, jehož jednotky ovládají většinu Libye, v televizi ohlásil, že jeho armáda přebírá řízení země. Na základě dohody z marockého Schirátu z prosince 2015 působí v zemi mezinárodně uznávaná vláda národní jednoty premiéra Fáize Sarrádže, která má pod kontrolou jen malé území kolem hlavního města Tripolisu. Haftar nyní prohlásil, že tato dohoda přestává platit „jako součást temné minulosti“. Tripoliská vláda označila Haftarův krok za frašku a převrat.

Izrael si připomíná oběti holocaustu, v pondělí večer se konaly hlavní vzpomínkové obřady v jeruzalémském památníku Jad vašem. V úterý dopoledne se pak celou zemí rozezněly sirény. Připomínka vraždění Židů za 2. světové války má letos netradiční podobu, všichni řečníci mluvili v soukromí a lidé je mohli sledovat jen prostřednictvím televizních obrazovek.