Libye strana 4 z 5

V Libyi patrně našli ostatky Čecha, Rakušana a čtyř Filipínců, kteří byli v roce 2015 uneseni při útoku teroristů z organizace Islámský stát (IS) na ropné pole Ghaní. Později byli zřejmě zavražděni. Rakouský deník Kronen Zeitung v pátek informoval, že Čech byl spolu s pěticí dalších osob provizorně pohřben u města Darná. České ani rakouské ministerstvo zahraničí zprávu zatím nepotvrdilo.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie debatují o tom, jak vyvážit posilování obranné spolupráce s NATO a budování vlastních vojenských kapacit. Během druhého dne unijního videosummitu řeší mimo jiné otázku, jak posílit obrannou samostatnost evropského bloku s ohledem na rozpínavost Ruska či teroristické, kybernetické a hybridní hrozby.

Na začátku února si egyptští policisté přišli pro Ašrafa Hamdího. Autor humorných kreslených skečů, jehož na internetu sledují asi tři miliony lidí, se – nahlíženo perspektivou egyptské vlády – dopustil těžkého zločinu: vzdal hold demonstrantům, kteří před deseti lety dokázali svrhnout režim Husního Mubaraka. Tento případ ilustruje, že Egypt se po krátkém pokusu zkombinovat demokracii s islámem vrátil do pevného sevření vojenské diktatury. A to ještě brutálnější.

Uplynulo přesně deset let od začátku takzvaného „arabského jara“ – série mohutných protivládních protestů, které zachvátily severoafrické a blízkovýchodní země. Kvůli nim došlo v mnoha státech ke změně režimu, reformám nebo i občanské válce. Někde boje stále pokračují, jako například v Sýrii, Jemenu nebo Libyi. Kolik lidí v rámci krvavých represí zahynulo, není dodnes zřejmé, jejich počty se pohybují okolo desítek tisíc mrtvých. Jednu z největších vln odporu, již arabský svět ve své novodobé historii zažil, přitom spustila smrt obchodníka se zeleninou v tuniském městě Sídí Búzíd.

Mezi Evropskou unií a Tureckem probíhají další spory. Tentokrát kvůli válce v Libyi. Komando evropské námořní mise IRINI v pondělí obsadilo tureckou nákladní loď mířící do Misuráty, a to kvůli podezření, že veze zbraně. Po protestu Ankary ale museli vojáci zásah předčasně ukončit.

Nové kolo války v Náhorním Karabachu opět otestovalo tenký led, na kterém stojí rusko-turecké vztahy. Znovu vydržel. Na opačných stranách válečné fronty stojí země kromě Kavkazu také v Libyi a Sýrii a velmocensky se přetahují ve Střední Asii nebo na Krymu. Turecko se navíc snaží působit na příbuzné národy v samotném Rusku. Přes všechno toto napětí i komplikované dějiny však prezidenti udržují zvláštní partnerství. Nutí je k tomu především odpor k západní demokracii kombinovaný s obavami, jak by blízké vztahy s Evropou mohly zatočit s jejich čím dál autoritářštějšími režimy.

U pařížského soudu začal proces s francouzským exprezidentem Nicolasem Sarkozym, který čelí obžalobě z korupce. Politik se podle francouzských médií před soudem objevil osobně. Řízení však bylo pozastaveno kvůli žádosti spoluobžalovaného bývalého soudce kasačního soudu Gilberta Aziberta o odročení kvůli jeho zdravotnímu stavu. Soud si vyžádal zdravotní posudek a řízení má pokračovat ve čtvrtek. Sarkozymu hrozí trest až deseti let odnětí svobody a pokuta jeden milion eur (26,3 milionu korun). Exprezident vinu dlouhodobě odmítá a proces označil za zpolitizovaný.

V kauze kolem údajného nezákonného financování předvolební kampaně bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho nastal překvapivý obrat poté, co jeden z hlavních svědků prokuratury prohlásil, že exprezident nikdy žádné peníze z Libye nezískal. Informovala o tom agentura AFP. Sarkozy byl v říjnu obviněn ze zločinného spolčení právě kvůli penězům, kterými podle vyšetřovatelů jeho kampaň v roce 2007 podpořil režim bývalého libyjského vůdce Muammara Kaddáfího.

V tuniské metropoli v pondělí pod záštitou OSN započala mírová jednání znesvářených libyjských frakcí, informuje agentura AP. Rozhovory, které navazují na dohodu o trvalém příměří v Libyi z minulého měsíce, mají ukončit politický chaos, který zemi zachvátil po svržení diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011, a připravit cestu k prezidentským a parlamentním volbám.

Policie podezřívá dva řidiče kamionu, který převážel uprchlíky z Turecka a Sýrie, z trestného činu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice. Celníci odhalili 17 Turků a 31 Syřanů ve čtvrtek při kontrole na dálnici, většinu skupiny tvořili muži, byla mezi nimi jedna žena. Přítomnost osob namísto nákladu dlaždic odhalil snímek z velkokapacitního rentgenu, který měli celníci k dispozici.

Organizace spojených národů oznámila, že znesvářené strany v Libyi podepsaly dohodu o trvalém příměří v celé zemi. Zástupci obou libyjských kabinetů zasedli k mírovým rozhovorům v Ženevě tento týden a dohodu, kterou OSN označila za historickou, budou příští měsíc následovat politická vyjednávání.

Úřadující šéfka mise OSN pro Libyi Stephanie Williamsová uvedla, že mírová jednání soupeřících libyjských kabinetů jsou na dobré cestě k trvalému klidu zbraní. Vyslankyně je ohledně výsledku dialogu „vcelku optimistická“. Vyjednavači se podle ní zatím shodli na otevření pozemních a leteckých cest, píší agentury Reuters a AFP.

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy byl v pondělí obviněn ze „zločinného spolčení“ v případě údajného nezákonného financování své předvolební kampaně ze strany Libye v roce 2007. Informovala o tom s odvoláním na prokuraturu agentura AFP. Sarkozy se označil za nevinného. Jedná se již o jeho čtvrté obvinění v této kauze.

Evropská unie ve čtvrtek zveřejnila seznam šesti osob, na něž uvalila sankce za otravu předáka ruské opozice Alexeje Navalného. Jsou mezi nimi lidé z úřadu prezidenta Vladimira Putina či ředitel tajné služby FSB Alexandr Bortnikov. Sankce uvalila i na ruský státní chemický výzkumný ústav. K sankcím proti ruským představitelům se připojila také Velká Británie. Kreml označil nová opatření za úmyslně nepřívětivý krok, který poškozuje vzájemné vztahy. Rusko prý na ně odpoví tak, aby to co nejlépe odpovídalo ruským zájmům.

Konflikt v Náhorním Karabachu ukazuje na jeden klíčový fenomén dnešních válek – obě strany se navzájem obviňují z využívání zahraničních žoldnéřů. Nájemné jednotky v současnosti vstupují téměř do všech konfliktů a odvádějí špinavou práci za regulérní vojáky. V obrovském byznysu se točí miliardy dolarů.

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) byla založena 14. září 1960 na konferenci v Bagdádu a už desítky let hraje klíčovou roli na ropném trhu, přestože v posledních rocích sužují kartel rozpory a jeho vliv střídavě upadá, upozorňují někteří analytici zejména v souvislosti s břidlicovou revolucí v USA. V posledních měsících navíc cenu ropy rapidně poslala dolů také pandemie koronaviru a hrozí, že by se situace teď mohla opakovat, pokud přijde její druhá vlna.

Spojené státy plánují do konce měsíce zredukovat počet vojáků nasazených v Iráku z dosavadních asi 5200 na tři tisíce. Oznámil to ve středu americký generál Frank McKenzie, který velí operacím USA na Blízkém východě. Krok přichází krátce poté, co americký prezident Donald Trump ostře kritizoval vedení americké armády, které prý „nechce dělat nic jiného než vést války“.

Libyjská vláda podporovaná OSN vyhlásila příměří a vyzvala ke stažení vojáků ze strategického města Syrta. Ukončení bojů záhy podpořil i předseda východolibyjského parlamentu, který vládu premiéra Fáize Sarrádže se sídlem v Tripolisu neuznává. Informovala o tom agentura Reuters. Libye se v násilí zmítá od pádu Muammara Kaddáfího v roce 2011.

Sebevražedného atentátníka, který v roce 2017 zabil 22 lidí na koncertě Ariany Grande v Manchesteru, shledal soud vinným z vraždy už v březnu letošního roku, ve čtvrtek konečně oznámil trest. Podle serveru Skynews byl Hashem Abedi odsouzen k 55 letům vězení. Brit libyjského původu pobýval v době spáchání útoku v Libyi, prokuratura však podle soudu dostatečně prokázala, že se na jeho přípravě osobně podílel.

Ukrajinská generální prokuratura oficiálně požádala Bělorusko o vydání 28 údajných ruských žoldnéřů, včetně devíti ukrajinských občanů, zadržených u Minsku v předvečer prezidentských voleb. Oznámila to ve středu ukrajinská televize 112. Prokuratura podle ní zmíněné žoldnéře podezírá z členství v teroristické organizaci, tedy z toho, že se na východě Ukrajiny aktivně zúčastnili po boku proruských separatistů bojů proti vojskům ukrajinské vlády.

Egyptský parlament schválil rozmístění jednotek egyptské armády v zahraničí, kde by chránily „národní bezpečnost“. Hlasování uvolnilo cestu případné vojenské intervenci v Libyi, o které minulý týden hovořil egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí, píší zahraniční tiskové agentury. Rozmístění „členů egyptské armády v bojových misích za hranicemi egyptského státu pro ochranu národní bezpečnosti“ zákonodárci schválili jednomyslně.

Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí nařídil armádě, aby byla připravena provést jakoukoli akci uvnitř země i za jejími hranicemi. Sísí zdůraznil, že pokud libyjský lid požádá o zásah, je připraven ukázat, že Egypt a Libye jsou jedna země a mají jeden zájem. V oblasti nyní panuje napětí ohledně zapojení Turecka do libyjského konfliktu.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis zamířil na svou první zahraniční návštěvu od vypuknutí koronavirové krize. Ne náhodou si vybral Izrael. Obě země, které v minulosti nemívaly nijak zvlášť úzké vztahy, v posledních letech sbližuje potřeba čelit počínání Turecka ve Středomoří. Ankara si za podpory mezinárodně uznané libyjské vlády nárokuje část tamních vod, na které si však činí nárok i Atény. Ve sporu jde především o obrovská ložiska nerostných surovin.

Síly loajální libyjské vládě v Tripolisu (GNA) v pondělí pokračují v postupu na město Syrta východně od metropole. Dochází k tomu za situace, kdy Egypt, který podporuje rivalské východolibyjské jednotky (LNA) vedené polním maršálem Chalífou Haftarem, doporučil příměří mezi oběma znepřátelenými stranami libyjského konfliktu. Tématu se věnoval i zahraniční zpravodaj ČT Václav Černohorský.