Evropští lídři se neshodli, zda jednat s Putinem. Chtějí další ekonomické sankce

Šéfové států a vlád zemí Evropské unie se neshodli na uspořádání vrcholné schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Při odchodu z prvního dne jednání summitu EU to řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Návrh Německa a Francie po tříhodinové noční debatě v Bruselu odmítly některé země, které chtějí, aby Moskva před rozhovory na nejvyšší úrovni začala plnit některé unijní požadavky.

Závěry summitu tak hovoří o možnostech dialogu v oblastech společného zájmu, zároveň ale vyzývají také k přípravě možných dalších ekonomických sankcí vůči Rusku. Celkově se nesou ve výrazně méně příznivém tónu pro Moskvu, než byl původní text navrhovaný Berlínem a Paříží.

Vztahy EU a Ruska jsou podle unijních představitelů i v souvislosti s nepřátelskými akcemi na území některých členských zemí bloku včetně Česka na nejhorší úrovni za dlouhá léta. Prezidenti a premiéři sedmadvacítky proto vyzvali Evropskou komisi, aby připravila „možnosti pro nová restriktivní opatření včetně ekonomických sankcí“.

Nesouhlas Polska i dalších

Německo a Francie se zároveň pokoušely prosadit vstřícnější tón včetně možné schůzky s Putinem, která se však po tlaku zvláště Polska a pobaltských zemí do závěrů summitu nedostala.

„Nyní jsme se nedokázali shodnout, že se ihned sejdeme na nejvyšší úrovni, ale pro mě je důležité, že formát dialogu zůstává a že na něm pracujeme,“ řekla po jednání Merkelová, která litovala, že summit neučinil „odvážnější krok“.

V závěrech lídři EU pouze vytyčili možné oblasti spolupráce v otázkách společných zájmů, jako jsou klimatické změny, zdravotní politika, jaderná dohoda s Íránem či krize v Sýrii a Libyi. „V tomto kontextu Evropská rada prozkoumá formáty a podmíněnosti dialogu s Ruskem,“ uvádí závěry summitu větu, u které byla v původním návrhu zmínka o vrcholné schůzce.

Litevský prezident Gitanas Nauséda označil summitovou diskusi o Rusku za tvrdou. EU má podle něj zvážit možnosti dialogu s Moskvou, který by nebyl proti jejím vlastním zájmům. „Je příliš brzy, protože jsme dosud neviděli žádné radikální změny postojů,“ řekl k možné schůzce s Putinem prezident pobaltské země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Los Angeles pokračují, platí noční zákaz vycházení

Protesty proti imigrační politice amerického prezidenta Donalda Trumpa pokračují v Los Angeles pátým dnem, kdy se zatím obešly bez rozsáhlého zatýkání a násilností. V centrální části města opět platí noční zákaz vycházení, kvůli jehož porušení policie minulou noc zadržela desítky lidí. Demonstrace se rozšířily do New Yorku, Chicaga a dalších měst, kde policie zatýkala, informují americká média.
před 15 mminutami

Porota shledala Weinsteina vinným ze sexuálního zločinu

Porota v opakovaném procesu v New Yorku shledala bývalého hollywoodského producenta Harveyho Weinsteina vinným ze sexuálního zločinu, informují tiskové agentury. V původním procesu byl Weinstein v roce 2020 odsouzen k 23 letům vězení, loni ale odvolací soud rozsudek zrušil, a proces se tak musel opakovat. Třiasedmdesátiletý muž odmítal, že by se dopustil jakéhokoliv trestného činu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Srbsko podporuje územní celistvost Ukrajiny, prohlásil v Oděse Vučić

Srbský prezident Aleksandar Vučić ve čtvrtek přicestoval do Oděsy na jihu Ukrajiny, kde se konal regionální summit jihovýchodní Evropy. Ujistil, že jeho země zůstane věrná mezinárodnímu právu a Chartě OSN a bude nadále podporovat územní celistvost Ukrajiny, píše Ukrajinska pravda. Za dvanáct let, co je Vučić u moci, je to poprvé, co tento Moskvě nakloněný politik Ukrajinu navštívil. Přístavní město Oděsa na pobřeží Černého moře tento týden čelilo masivnímu útoku ruských dronů a střel.
před 6 hhodinami

Kontroly na polsko-německých hranicích komplikují dopravu

Na polsko-německých hranicích se tvoří několikahodinové fronty. Režim kontrol, které v květnu spolková vláda ještě zpřísnila ve snaze omezit nelegální migraci, začíná blokovat především nákladní dopravu, zpoždění ale nabírají i řidiči osobních aut. Problémy to představuje především pro ty, kdo podél hranice pravidelně míří do školy či práce. Kontroly dopravu komplikují také na slovinsko-rakouské hranici, situaci může zhoršit i prázdninový provoz.
před 7 hhodinami

Izraelská armáda z Pásma Gazy přivezla těla dvou rukojmí

Izraelská armáda z Pásma Gazy přivezla těla dvou rukojmí, oznámil podle Reuters úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Jedním z nich je Jair Jaakov, jméno druhého rukojmí zatím úřad nemá povolení zveřejnit.
před 7 hhodinami

Charkov hlásí mrtvé po nočních ruských úderech

Nejméně čtyři lidé zahynuli a dalších šest desítek jich bylo v noci na středu zraněno při ruských vzdušných úderech na druhé největší ukrajinské město Charkov. Rusové na město útočili den poté, co podobné letecké útoky na Kyjev a Oděsu, jedny z největších od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022, připravily o život tři lidi.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Linii v Doněcké oblasti pomáhají bránit české „Arisovy poletuchy“

Vojáci v Doněcké oblasti čelí velkému ruskému tlaku – agresor postupuje na linii mezi Pokrovskem a Toreckem, kterou brání také čeští dronaři nazvaní Arisovy poletuchy. Problémy mají obránci také s logistikou. Rusové ale útočí na celou Ukrajinu, přičemž zasahují i civilní cíle. A právě zasaženým lidem pomáhá česká humanitární organizace Člověk v tísni. V Doněcké oblasti natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.
před 9 hhodinami

Spor o výjimku pro ultraortodoxní Židy ohrožuje izraelskou vládu

Dvě náboženské izraelské strany hrozí, že položí vládní koalici. Odmítají totiž legislativu, která má donutit ultraortodoxní Židy k vojenské službě. Spor odhalil hlubokou štěpicí linii, která tentokrát nevede mezi levicí a pravicí, ale uvnitř pravicového bloku. Proto je pro vládu zvlášť závažný. Loni přitom nejvyšší soud vyzval k narovnání podmínek pro povinnou vojenskou službu. Výjimka pro ultraortodoxní Židy, která byla nastavena už při vzniku státu Izrael v roce 1948, však stále nezanikla a zůstává předmětem velkých politických polemik.
před 10 hhodinami
Načítání...