Prezidenti a premiéři členských zemí EU se na bruselském summitu shodli na poskytnutí dalších peněz zemím, z nichž či přes které do Evropy proudí žadatelé o azyl. Po rychlém schválení závěrů k tématu migrace a zhruba hodinové debatě o kontroverzním maďarském zákonu zakazujícím školní osvětu o sexuálních menšinách následně zahájili šéfové států pracovní večeři věnovanou zejména vztahům s Ruskem.
Summit EU se shodl na dalších penězích pro země, z nichž putují běženci
Téma migrace se na jednání summitu dostalo po více než roce, neboť podle unijních statistik po covidovém období uzavřených hranic opět stoupá počet žadatelů o azyl mířících do Evropy. Sedmadvacítka lídrů se však vyhnula nejspornější otázce, tedy možnosti přerozdělování migrantů či zařizování jejich návratů a navržené závěry schválila prakticky bez diskuse po deseti minutách.
„S cílem předcházet ztrátám na životech a snížit tlak na evropské hranice bude posíleno vzájemně přínosné partnerství a spolupráce se zeměmi původu a tranzitními státy,“ shodl se summit.
Zároveň vyzval Evropskou komisi a šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella, aby urychleně připravili konkrétní kroky. Na pomoc zemím Afriky či Blízkého východu, které mají odrazovat své občany od pokusů dostat se do Evropy, má podle unijních vůdců vyčlenit komise nejméně desetinu peněz z Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI), určeného zejména pro spolupráci se sousedními a méně vyspělými zeměmi. V tom je na období let 2021 až 2027 téměř 80 miliard eur (přes dva biliony korun).
V následné diskusi se stal středem pozornosti maďarský premiér Viktor Orbán, jehož se řada kolegů snažila přesvědčit ke zrušení zákona o zákazu školní osvěty o sexuálních menšinách, který je podle nich v rozporu s evropskými hodnotami. Orbán však už před summitem avizoval, že ani po očekávaném tlaku nehodlá na kritizované normě nic měnit.
Summit podpořil opatrné otevírání hranic
Uvolňování koronavirových omezení a otevírání hranic by v zemích Evropské unie mělo probíhat opatrně, zvláště s ohledem na nakažlivější mutace viru, shodli se ještě dříve lídři. Ti zároveň vyzvali k pokračování současného tempa očkování. Potvrdili také závazek, že EU poskytne vakcíny proti covidu chudším zemím, které jsou s očkováním výrazně pozadu.
S počínajícím létem a zlepšeným vývojem nákazy řada zemí po mnoha měsících rychle ruší společenské i cestovní restrikce. Především jihoevropské státy závislé na turistickém ruchu usilují o co nejmírnější pravidla, v čemž mají od příštího týdne pomoci covidové cestovní certifikáty. Zejména německá kancléřka Merkelová přitom na summitu nabádala k opatrnosti a koordinovanému přístupu ve snaze zabránit šíření nakažlivější varianty delta v unijních zemích.
Vůdci členských států v části závěrů summitu k této problematice zdůraznili, že se EU má vrátit k plnému otevření hranic teprve tehdy, „až to zdravotní situace dovolí“. Takzvané covidové pasy budou sice všechny státy sedmadvacítky akceptovat od příštího čtvrtka povinně, budou však moci stanovit pro jejich majitele omezení například v podobě karantény v případě, že počet nakažených začne opět stoupat.
Summit také potvrdil závazek solidarity s mimounijními zeměmi. Těm evropský blok již dříve přislíbil do konce roku poskytnout 100 milionů dávek vakcín; lídři o konkrétních číslech nejednali. Zopakovali ale výzvu pro ostatní vyspělé státy, aby „aktivně přispěly ke snahám o zvýšení celosvětové nabídky vakcín proti covidu-19“, ale i surovin k jejich výrobě či léků. Podobné výzvy EU směřuje zvláště ke Spojeným státům a Británii, které na rozdíl od evropského bloku donedávna odmítaly vyvážet proticovidové očkovací preparáty vyrobené na svém území.
Společný mechanismus
Evropská unie potřebuje společný mechanismus, jak reagovat na ruské provokace, zároveň také musí najít přímý komunikační kontakt s Moskvou. Ve Spolkovém sněmu to prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová, která poslance informovala o programu začínajícího dvoudenního summitu EU.
„Dosavadní události ukázaly, že nestačí, když na ruské provokace reagujeme nekoordinovaně. Potřebujeme mechanismus, jak odpovídat společně,“ řekla Merkelová s tím, že zkušenosti s chováním Ruska má řada zemí. „Jen tak se můžeme postavit hybridním provokacím Ruska,“ doplnila.
Do sporu s Moskvou se dostalo i Česko kvůli výbuchům v muničním skladu ve Vrběticích. Praha tvrdí, že za incidentem stály v roce 2014 ruské tajné služby, což Moskva odmítá. Kvůli sporu si Rusko s Českem vzájemně vyhostily desítky diplomatů. Německo ale v kauze Vrbětic solidárně nevypovědělo žádné ruské diplomaty, jako to učinilo Slovensko či pobaltské republiky. Podle zdrojů ČTK se Berlín cítil zaskočen tím, že Praha svůj krok předem s evropskými partnery neprojednala.
Merkelová zároveň uvedla, že EU si musí ve vztahu k Rusku stanovit oblasti společného zájmu, jako jsou ochrana klimatu či otázky bezpečnosti. Opět ocenila, že se podařilo uspořádat summit prezidentů USA a Ruska Joea Bidena a Vladimira Putina. Dodala ale, že Evropská unie musí najít svůj přímý formát rozhovorů s Moskvou. „Jinak se konflikty vyřešit nepodaří,“ řekla.
Jeden z unijních diplomatů dříve sdělil, že na čtvrtečním unijním summitu chce Francie s Německem do závěrů prosadit plán uspořádat vrcholnou schůzku unijních lídrů s Putinem. Myšlenku na uspořádání schůzky s Putinem podpořil například rakouský kancléř Sebastian Kurz, pro jsou podle diplomatů i zástupci některých dalších zemí západní či jižní Evropy.
Proti se naopak postavil předseda nizozemské vlády Mark Rutte, který prohlásil, že si dovede představit jen jednání šéfů unijních institucí s ruským vůdcem. „Já sám bych se schůzky s Vladimirem Putinem nezúčastnil,“ řekl při příchodu na summit. Nizozemsko má s Ruskem velmi špatné vztahy od sestřelení letu MH17 v roce 2014. Velká část západních zemí činí za útok, při němž zemřely téměř dvě stovky Nizozemců, odpovědnými ruské a proruské síly na Ukrajině.
V otázce summitu s Putinem vyzývali k opatrnosti i lídři pobaltských zemí, kteří tradičně zastávají ráznější přístup k Moskvě než západoevropské země. Litevský prezident Gitanas Nauséda prohlásil, že začít spolupráci s Ruskem bez jakýchkoli ústupků ze strany Moskvy by působilo nevěrohodně na partnery EU a v úvahách o summitu by měla být Unie „extrémně obezřetná“.
„Jsem velmi, velmi zvědava na jejich argumentaci,“prohlásila s odkazem na očekávaná vystoupení Macrona či německé kancléřky Angely Merkelové estonská premiérka Kaja Kallasová.
Babiš: Vztahy Česka a Ruska jsou na bodě mrazu, musíme ale komunikovat
Česko na summitu zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO). Ten před jeho začátkem uvedl, že české vztahy s Ruskem jsou v současnosti na bodě mrazu. „Logicky jsme reagovali tak, jak jsme reagovali, protože není možné, aby se stávalo to, co se stalo. Nicméně musíme komunikovat,“ řekl v Bruselu premiér v narážce na vrbětickou kauzu a následné vyhošťování ruských i českých diplomatů.
Česko podle něj zváží podporu návrhu na uspořádání vrcholného jednání unijních lídrů s Putinem. Podle Babiše bude záležet na tom, zda plán Berlína s Paříží podpoří všichni lídři. Dodal, že věc hodlá konzultovat s ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem (ČSSD).
Brífink premiéra Andreje Babiše před začátkem summitu EU v Bruselu (zdroj: ČT24)