Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis zamířil na svou první zahraniční návštěvu od vypuknutí koronavirové krize. Ne náhodou si vybral Izrael. Obě země, které v minulosti nemívaly nijak zvlášť úzké vztahy, v posledních letech sbližuje potřeba čelit počínání Turecka ve Středomoří. Ankara si za podpory mezinárodně uznané libyjské vlády nárokuje část tamních vod, na které si však činí nárok i Atény. Ve sporu jde především o obrovská ložiska nerostných surovin.
Neobvyklá aliance. Řecko a Izrael utužují vztahy, sblížil je turecký postup ve Středomoří
Napětí ve východním Středomoří zvýšila loni v listopadu turecká vláda, když podepsala dohodu s libyjskou vládou uznávanou OSN. Dokument vymezuje takzvanou výlučnou ekonomickou zónu (EEZ), tedy oblast možné těžby, mezi libyjským a tureckým pobřežím, která ale zasahuje do vod blízko řeckého ostrova Kréta.
„Turecko-libyjská dohoda vypadá tak, že Turecko a Libye se v jednom bodě dotýkají svými výlučnými ekonomickými zónami. Je to východně od Kréty, mezi Krétou, řeckými ostrovy a Kyprem. Jinými slovy, pokud by byla tato dohoda reálně naplněna, činí z východního Středomoří cosi jako turecké jezero,“ přiblížil zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.
Proti dohodě protestovaly kromě Řecka také Egypt a Kypr. Věc podle nich odporuje mezinárodnímu právu mimo jiné proto, že byla uzavřena bez jednání s dalšími zeměmi v oblasti. Námitky měl i Izrael.
Námořní hranice podle představ Turecka. Mapu publikoval turecký diplomat Cagatay Erciyes
Jde o podmořské nerostné bohatství
U břehu zemí východního Středomoří se nacházejí obrovská ložiska zemního plynu, jejichž rozsah je stále postupně zpřesňován.
„Izrael ten zemní plyn už komerčně těží, Kypr ho hodlá těžit. A obě země hodlaly s pomocí Řecka postavit podmořský plynovod, který by vedl právě do Řecka a pak dál na evropský trh. Turecko-libyjskou dohodou je toto zpochybněno,“ vysvětlil Borek. Navrhovaný plynovod EastMed by měl totiž vést právě plánovanou turecko-libyjskou hospodářskou zónou.
Borek připomněl, že Turecko už delší dobu vysílá do vod poblíž Kypru své průzkumné lodi, což vedlo k několika konfliktům a k přerušení kyperských prací na výzkumu zásob zemního plynu. EU už loni v červnu pohrozila Ankaře kvůli nepovoleným vrtům sankcemi.
Turecká vláda tvrdí, že z těžby by měli profitovat i obyvatelé – mezinárodně neuznávané – Severokyperské turecké republiky, za jejíhož „garanta“ se Ankara považuje. Vláda mezinárodně uznávané řecké Kyperské republiky na jihu ostrova však namítá, že Turecko nerespektuje její výlučnou ekonomickou zónu. Řecko, které je spojencem řecko-kyperské vlády, je kvůli tomu s Ankarou v diplomatickém sporu.
Koncem letošního května Ankara oznámila, že v nově dohodnutém pásmu mezi Libyí a Tureckem začne za tři až čtyři měsíce také s průzkumnými vrty pro těžbu ropy.
Zpravodaj ČT Borek: Bližší řecko-izraelské vztahy jsou velice významnou novinkou (zdroj: ČT24)
Žádná zdvořilostní návštěva
Právě chování Turecka ve Středomoří bylo jedním z bodů Mitsotakisovy návštěvy v Izraeli. Řecký premiér v Jeruzalémě řekl, že Turecko ohrožuje regionální stabilitu. Že nešlo o pouhou zdvořilostní návštěvu, dokazuje podle Borka přítomnost ministra obrany v řecké delegaci.
„Evidentně se řešily otázky, jak společně čelit Turecku, včetně toho, jak dát Turecku třeba i vojensky najevo, že tyto dva státy, popřípadě Kypr, jsou připraveny svá nárokovaná práva na těžbu zemního plynu nějak hájit a podpořit,“ vysvětlil zpravodaj ČT.
Podle něj má řecko-izraelská spolupráce v tomto ohledu i diplomatický rozměr. „Řecko má přístup na diplomatickou, rozhodovací úroveň EU. Izrael má zase nadstandardní vazby na USA. Čili je evidentní, že Atény a Jeruzalém se snaží znásobovat diplomatický efekt a vyvíjet tlak na Turecko, jak přes Evropskou unii, tak přes USA.“
Samotné zintenzivnění vztahů mezi Řeckem a Izraelem je novinkou, neboť obě země měly vždy sice poměrně zdvořilé, ale ne moc vroucí vztahy. Kvůli řeckým menšinám ve východním Středomoří usilovaly Atény dosud hlavně o korektní vztahy s arabskými zeměmi.
„V posledních letech se to mění od zdvořilosti k té vroucí a hlavně k vojensky a diplomaticky podpořené formální alianci, která je nadstranická. I (bývalý řecký) premiér (Alexis) Tsipras, který byl zástupem radikální levice, jež není v Evropě nijak extrémním přítelem Izraele, tento trend už výrazně posiloval. A Mitsotakis ho dále rozvinul,“ uzavřel zpravodaj ČT Borek.