Řecko, Kypr a Izrael se dohodly na plynovodu EastMed. Mohl by pokrýt až desetinu evropské poptávky

7 minut
Horizont ČT24: Dohoda o novém plynovodu
Zdroj: ČT24

Řecko, Kypr a Izrael podepsaly obecnou dohodu o výstavbě plynovodu nazývaného projekt EastMed, který by měl přivádět plyn z východní části Středozemního moře do Evropy. Informovala o tom agentura DPA. Podmořský plynovod v délce 1900 kilometrů by mohl uspokojovat poptávku po plynu v Evropské unii až z deseti procent a náklady na projekt se odhadují na šest až sedm miliard dolarů (136,1 až 158,8 miliardy korun).

Dohodu podepsali ministři pro energetiku všech tří zmíněných zemí. Finální investiční rozhodnutí chtějí státy přijmout do roku 2022 a plynovod by měl být dokončen do roku 2025. Proti projektu se však staví Turecko.

„Izrael si může se státy, se kterými už spolupracuje delší dobu, především jsou to Egypt a Jordánsko, upevnit vztahy, na druhou stranu to může přispět k prohloubení rozkolu ve vztazích, ať už mezi Izraelem a Tureckem nebo i všemi dalšími státy, které na tomto projektu budou spolupracovat,“ uvedl politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michael Romancov.

V počáteční fázi by měl plynovod dodávat do EU ročně deset miliard metrů krychlových plynu z izraelských a kyperských vod. Povede na Krétu a řeckou pevninu a v plánu je také podmořský plynovod do Itálie.

Plynovod EastMed
Zdroj: ČT24

Plány může zhatit turecko-libyjská dohoda

Plynovod má vést z polí v Levantské pánvi ve východní části Středozemního moře, kde bylo od roku 2009 učiněno několik významných objevů. V regionu však chybí důležitá ropná a plynárenské infrastruktura a politické vztahy mezi zeměmi v oblasti, včetně Kypru, Řecka, Egypta, Izraele, Libanonu a Sýrie, jsou na mnoha frontách napjaté.

Minulý měsíc zástupci Turecka oznámili, že není třeba stavět plynovod EastMed, protože už existuje plynovod Transanatolian.

Podpis dohody o plynovodu přichází několik týdnů poté, co se Turecko a Libye domluvily na mořských hranicích ve Středozemním moři. Proti tomuto vývoji však mají námitky právě Řecko, Kypr a Izrael. Analytici upozorňují, že dohoda by mohla být překážkou pro navrhovaný plynovod, protože ten by měl vést plánovanou turecko-libyjskou hospodářskou zónou, napsala agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 4 mminutami

Prezident Pavel je na návštěvě Ukrajiny

Prezident Petr Pavel dorazil na návštěvu Ukrajiny. Program zahájil ve Lvově na západě napadené země. Sešel se už s předsedou tamní vojenské správy. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu. Během cesty se očekává Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
14:17Aktualizovánopřed 16 mminutami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 29 mminutami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 32 mminutami

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Pentagon k útoku v Karibiku použil letadlo maskované za civilní, píše deník

Pentagon použil při svém prvním útoku na loď v Karibském moři letadlo upravené tak, aby vypadalo jako civilní. Chyběl na něm vojenský nátěr a munici přepravovalo uvnitř trupu, nikoli viditelně pod křídly, uvedli pro server The New York Times (NYT) američtí představitelé seznámení se situací. Válečné právo zakazuje maskovat vojáky jako civilisty k útoku na nepřítele.
před 1 hhodinou

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 2 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...