Mimořádně nikoli ve Strakově akademii, nýbrž v prostorách Poslanecké sněmovny zasedla vláda. Zabývala se novým evropským balíčkem protiruských sankcí. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že Česko bude požadovat odklad z unijního ropného embarga, měl by být dvouletý až tříletý. Ministři na jednání schválili také možnost povolat vojáky a celníky na pomoc policistům v době českého předsednictví Evropské unii, prošel i návrh na jmenování profesorů.
Ministři uzpůsobili místo své schůze tomu, že druhým dnem pokračuje schůze dolní komory, na níž chce koalice protlačit některé své návrhy, k nimž má opozice principiální výhrady a snaží se je zablokovat. Sešli se sice v obvyklém čase – ve středu v 10 hodin – ale přímo ve sněmovně. Nebylo to poprvé, vláda takto již v minulosti reagovala na opoziční obstrukce při jednání sněmovny.
Na programu sice nebylo žádné téma přímo vztažené k válce na Ukrajině a vztahům s Ruskem, premiér Petr Fiala a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) ale po jejím skončení hovořili hlavně o novém evropském balíčku protiruských sankcí.
Naznačili, že Česko má vůči němu výhrady – zprvu se nepřipojí k ropnému embargu. „Jsme připraveni toto rozhodnutí podpořit za předpokladu, že bude mít Česká republika odklad do té doby, než bude navýšena kapacita ropovodů,“ poznamenal Fiala. Upřesnil, že odklad pro Česko by měl být dvouletý až tříletý.
„Princip těch sankcí musí fungovat tak, že tím nejvíce postiženým bude právě Ruská federace, nikoliv obyvatelé a průmysl členských zemí EU. Zároveň součástí sankcí musí být i princip spravedlivého rozdělení negativních následků, to znamená, že spočítáme ten nedostatek a ten bude spravedlivě rozdělen mezi jednotlivé členské země. To v tom návrhu chybí,“ uvedl v ČT Síkela.
O odkladu z ropného embarga bude Fiala jednat ve čtvrtek v Berlíně s německým kancléřem Olafem Scholzem. Akcentoval princip, „že sankce nesmí poškodit více české občany než Ruskou federaci“.
Podle Síkely je možné v horizontu 30 až 40 dní nouzově zajistit dodatečné a dostatečné dodávky ropy od alternativních dodavatelů mimo ropovod Družba. Česko však má ambici hlavně navýšit kapacitu ropovodu TAL z Terstu, což potrvá déle. „Abychom nahradili ropu z ropovodu Družba do České republiky, budeme potřebovat ještě další navýšení kapacity tohoto ropovodu na 48 milionů tun ročně, což by podle našich odhadů mělo trvat přibližně dva roky, protože je potřeba doplnit dodatečná čerpadla. Jedná se o investiční záležitost,“ dodal Síkela.
TAL je podle něj zatím připraven na navýšení o 2,5 milionu tun ročně z nynějších 38 milionů. „Toto navýšení čeká na povolení od německých úřadů,“ uvedl ministr. Doplnil, že se Česko připravuje i na případné krácení dodávek plynu. V zásobnících v Česku je podle něj nyní 1080 milionů kubíků plynu a do státních hmotných rezerv bylo navíc nakoupeno asi 240 milionů metrů krychlových.
Rozhodnutí kabinetu jednat o odkladu odchodu od ruské ropy podporuje i opozice. Místopředseda ANO Karel Havlíček to považuje za „racionální postoj“. „I když ropovod IKL má větší kapacitu, ropovod, který vede do něj, to je ropovod TAL, je zjednodušeně řečeno vyprodán,“ podotkl. Poslanec SPD a bývalý velvyslanec v Rusku i na Ukrajině Jaroslav Bašta odklad také schvaluje. „Ty dva nebo tři roky budou především technologická, nikoli politická záležitost,“ poznamenal.
O jednoznačné podpoře dalšího evropského sankčního balíku v české opozici se ale hovořit nedá. „Z hlediska té politické konotace je to asi očekávané rozhodnutí, ale je vždycky třeba za tím vidět ještě tu realitu energetickou a dopočítat si to a připravit se. Všechno se dá zvládnout, ale musíme to připravit s předstihem,“ reagoval Havlíček.
„Hnutí SPD by nepodpořilo další protiruské sankce. Nikoliv z důvodu, že jsou proti Rusku, ale z důvodu, abychom zachránili český průmysl, českou zaměstnanost, českou ekonomiku,“ uvedl předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.
Polovina ropy dovezené loni do Česka byla ruská
Ruská ropa představuje v současnosti – respektive představovala v minulém roce – polovinu loňského dovozu této suroviny. Loni se do Česka dovezlo 6,8 milionu tun ropy, oproti předchozímu roku to bylo o desetinu více.
Ropovod Družba v loňském roce do Česka přepravil 48,8 procenta ropy, zbytek přitekl ropovodem IKL. Ropovod Družba je s délkou přes pět tisíc kilometrů nejdelším ropovodem na světě a přivádí do Česka ruskou ropu. Ropovod IKL začíná v bavorském Vohburgu an der Donau, kde se napojuje na ropovod TAL přepravující ropu, která je dopravována po moři do terminálu v italském Terstu.
Kromě Ruska měla ropa dovezená loni do Česka původ i v dalších dvou postsověstkých zemích – Kazachstánu a Ázerbájdžánu – a asi desetina dodávek měla původ ve Spojených státech. Zhruba jedno procento dodané ropy bylo z Norska, dvě procenta z Libye a přes půl procenta z Nigérie.
- Rusko: 50,0 %
- Kazachstán: 18,1 %
- Ázerbájdžán: 16,0 %
- USA: 11,8 %
- Libye: 2,3 %
- Norsko: 1,2 %
- Nigérie: 0,6 %
- zdroj: ČSÚ
Policistům v době předsednictví pomůže armáda i celníci
Z bodů, které v programu byly, ministři schválili možnost povolat v době předsednictví EU vojáky a celníky na pomoc policii. Cílem ministerstva vnitra je zajistit, aby úkoly související s předsednictvím neohrozily plnění běžných úkolů policie.
Konkrétně bude na pomoc policistům vyčleněno až 120 vojáků a 30 celníků. Stovka vojáků by měla být k dispozici pro řízení vozidel, deset by sloužilo jako psovodi, dalších deset by zajistilo pyrotechnické prohlídky a ochranu významných objektů. S ochranou objektů by pomáhali i celníci. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) bude možné vojáky povolat po celou dobu předsednictví, tedy od 1. července do konce roku.
Ministři kývli i na návrh, který by měl umožnit resortu financí, aby při spolupráci s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) mohl žádat od bank výpis transakcí a nahlížet do evidence účtů.
Ministerstvu zdravotnictví umožnila vláda podpořit 211 miliony korun sociální služby center duševního zdraví. Ta kombinují zdravotní a sociální péči o duševně nemocné, zdravotní služby se hradí z veřejného zdravotního pojištění a na sociální resort zdravotnictví přispívá formou dotace. V celé republice jich je třicet, dosud pomohly více než 4500 klientům.
„Jedná se například o děti, o pacienty s demencí, osoby, které se potýkají se závislostí, či lidi s nařízeným ochranným léčením,“ upozornil Úřad vlády. Centra umožňují duševně nemocným lidem fungovat v domácím prostředí bez hospitalizace, dojíždí za nimi terénní týmy nebo navštěvují ambulance.
Poslední slovo před jmenováním profesorů bude mít prezident
Z vlády na Pražský hrad zamíří návrh na jmenování 84 profesorů. Ministři k němu nemají výhrady. Nové profesory navrhly vědecké rady univerzit, které své podněty do konce března předložily ministru školství Petru Gazdíkovi (STAN). O jmenování kandidátů rozhodne prezident Miloš Zeman.
Mezi 84 kandidáty navženými 17 vysokými školami je 17 žen. Nejvíce kandidátů předložila Univerzita Karlova, a to 27. Po jedenácti návrzích podaly Masarykova univerzita v Brně a České vysoké učení technické v Praze. Dalších šest kandidátů má Vysoké učení technické v Brně a pět Univerzita Palackého v Olomouci. Ostatní školy přišly s méně než pěti návrhy.
Vláda schválila i odvolání státního tajemníka ministerstva životního prostředí Jana Landy. O uvolnění sám požádal ze soukromých důvodů, skončí k 15. červnu. Kabinet zároveň vyhlásil výběrové řízení na jeho nástupce.
Příspěvky pro rodiny projedná vláda za dva až tři týdny
Vláda ještě neschvalovala příspěvek pro rodiny s dětmi, který jim má pomoci s vysokými cenami energií. Podle Fialy se tak stane až za dva nebo tři týdny. O podobném časovém horizontu hovořil již před schůzí vlády i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL. „Neprotahuje se to, neříkal jsem, že to bude na vládě tento týden. Říkal jsem, že musíme ty věci dobře připravit tak, aby všechny detaily byly vyjasněné,“ řekl.
Premiér předpokládá, že část lidí, kteří budou mít na příspěvek nárok, jej dostane, aniž by o něj musela žádat. Je to podle něj jedna z variant, uvedl Fiala bez dalších podrobností.
