Státní platby do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané se po lednovém zvýšení od července asi opět sníží. Stát by tak měl za celý letošek odvést do veřejného zdravotního pojištění za každého svého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni. Předpokládá to vládní novela, kterou ve středu v úvodním kole podpořili poslanci po mnohahodinových obstrukcích opozičních ANO a SPD. ANO neprosadilo vrácení předlohy kabinetu k přepracování a SPD její zamítnutí už v prvním čtení. Nyní ji posoudí ve zkrácené měsíční lhůtě zdravotnický výbor. Sněmovna kvůli obstrukcím ve středu ráno zkrátila řečnickou dobu poslanců. Poslanci v podvečer jednomyslně schválili zrušení stavu pandemické pohotovosti.
Omezení řečnické doby na nejvýše dvakrát deset minut prosadil hned na začátku pokračování úvodní debaty o sporné vládní novele předseda poslanců koaliční KDU-ČSL Marek Výborný. Sněmovna před tím zamítla návrh Roberta Králíčka (ANO), aby poslanci mohli mluvit až hodinu. Členové dolní komory z řad kritiků mnohdy ani nevyužívali plnou řečnickou dobu. Sněmovna o novele nakonec i tak jednala zhruba 14,5 hodiny.
Hned v úvodu schůze vystoupil předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš, jenž patří k řečníkům s přednostním právem a omezení se na něj nevztahuje. Na začátku svého dopoledního projevu uvedl, že má radost, že může mluvit o zdravotnictví. Reagoval tak na výroky ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL), který pronesl, že se expremiér aktivně zapojil do soutěže v blábolení, tedy o náčelníka „velká huba“.
„Včera (v úterý) jsem trhnul tři hodiny patnáct minut, nevím, jestli dneska (ve středu) trhnu Okamuru,“ podotkl Babiš. Rekapituloval, jaké kroky ve zdravotnictví učinil jeho kabinet. „Za naší vlády jsme navýšili výdaje do zdravotnictví o 250 miliard korun,“ prohlásil.
Babiš také například mluvil o správné životosprávě a doporučil poslancům, ať omezí tuky a přidají více zeleniny a ovoce. Zmínil také negativní dopady kouření a alkoholu, které doporučil také omezit.
Předsedající Věra Kovářová (STAN) několikrát nabádala Babiše, aby mluvil k věci. Expremiér se nedal a dál hovořil o onkologických onemocněních a o jejich prevenci. Věnoval se také projevům rakoviny a popisoval například pigmentová znaménka a varoval před opalováním. Ženy pak nabádal, aby chodily na vyšetření mamografem. Babiš během svého projevu trval na tom, že mluví k věci, když hovoří o zdravotnictví.
Stanjuru překvapilo chování opozice kvůli novele
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) při obhajobě novely o zdravotnických platbách v noci na středu uvedl, že koalice do ní chce ve druhém čtení přidat automatickou valorizaci plateb za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané. Vzorec má být stejný stejný jako o důchodů. Podle ministra bude debata i s opozicí ve snaze nalézt na mechanismu shodu.
Stanjura také sdělil, že zdravotní pojišťovny mají dostatečné zůstatky na účtech a nižší státní platby systém neohrozí. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) řekl, že pokud si někdo myslí, že snížení plateb letos ovlivní zdravotní péči, tak systému nerozumí, nebo vědomě lže.
Systém zdravotního pojištění má snížením plateb přijít letos o 14 miliard korun, s čímž už počítá schválený státní rozpočet. Podle opozice může tento krok zhoršit dostupnost zdravotní péče. Lídr SPD Tomio Okamura předlohu označil ve více než dvouhodinovém vystoupení za skandální a za bezprecedentní krádež ve financování zdravotnictví. „Ukrást cizí peníze není úspora, ale loupež,“ prohlásil. Zdravotní pojišťovny podle něho budou muset hledat úspory. Okamura také potvrdil předem ohlášené obstrukce k novele.
„Stokrát lhal Tomio Okamura, když stokrát řekl, že se horší zdravotní péče,“ reagoval Stanjura. Pozastavil se nad tím, že kritik EU Okamura citoval i z unijních dokumentů ke zdravotnictví, a uvedl, že někteří poslanci SPD u „poutavého projevu“ svého předsedy usnuli.
Místopředseda klubu opozičního ANO Patrik Nacher pak podotkl, že by bylo věrohodnější, pokud by novelu předkládal ministr zdravotnictví, a nikoli ministr financí.
Stát platí za každého svého pojištěnce z rozhodnutí bývalého kabinetu Andreje Babiše (ANO) od ledna 1967 korun měsíčně, o dvě stě korun víc než loni. Od července to má být podle novely o čtyři sta korun méně. Stát by tak měl za celý letošek odvést do veřejného zdravotního pojištění za každého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni.
Platby státu do systému veřejného zdravotního pojištění se za poslední tři roky i kvůli enormním nákladům způsobeným epidemií koronaviru téměř zdvojnásobily. Letos jsou plánované výdaje asi 440 miliard korun a příjmy o 9,5 miliardy korun nižší. Z této částky měl tvořit státní příspěvek 127 miliard korun.
Stanjura poukazoval na to, že bývalí ministři zvýšení plateb na letošní rok zdůvodňovali obavami z toho, že zůstatky na účtech pojišťoven by mohly klesnout k přelomu loňska a letoška k deseti miliardám korun. Celkové zůstatky ale činily podle Stanjury 51,8 miliardy korun a k poslednímu dubnu vzrostly na 57,5 miliardy korun. „Opozice by neměla strašit občany, zdravotnictví funguje a fungovat bude,“ zdůraznil ministr.
SPD chtěla předlohu zamítnout
Poslankyně SPD Karla Maříková navrhovala předlohu zamítnout. Uvedla, že na vládní krok doplatí pacienti snížením kvality a dostupnosti péče. Její kolega z hnutí Oldřich Černý zase varoval před možným vyčerpáním rezerv zdravotních pojišťoven. Obdobně se vyjadřovali i další zákonodárci opozičních SPD i ANO.
Jiří Mašek za klub ANO řekl, že chápe snahu kabinetu dostát předvolebnímu slibu o co nejnižším rozpočtovém schodku. „Nejde to dělat za každou cenu a nejde to dělat na úkor zdravotnictví,“ zdůraznil. Podle předsedkyně frakce ANO Aleny Schillerové je novela krajně nezodpovědná.
Dokazování podmínek udržitelnosti u biomasy
Dolní komora by měla úvodní kolo dokončit do 22:00 hodin. Projednávání novely přerušila kvůli jiné schůzi, svolané podle dohody na 18:00. Poslanci na ní zhruba po 26 hodinách jednání schválili ve zrychleném režimu už v prvním čtení první z předloh – novelu zákona o podporovaných zdrojích energie.
Splnění podmínek udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů u biomasy tak bude zřejmě možné dokládat až do konce letošního roku nejen příslušným dokladem podle evropského předpisu, ale také čestným prohlášením. Plnění kritérií budou dokladovat také výrobci, dovozci a dodavatelé paliva z biomasy. Pro schválení změny zákona hlasovalo 159 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo z nich. Novelu nyní dostane k projednání Senát.
Podle Hospodářské komory v připomínkovém řízení vytváří návrh podmínky pro pokračování podpory výroby elektřiny a tepla z biomasy do konce letošního roku. „Novela reaguje na situaci, kdy Evropská komise dosud nebyla schopna vydat delegované akty k ověřování kritérií udržitelnosti pro biomasu, přestože měly být vydány již v lednu loňského roku. Poslanecký návrh proto prodlužuje do konce letošního roku období, kdy je v Česku možné splnění kritérií udržitelnosti doložit čestným prohlášením, namísto plnohodnotné verifikace, pro kterou stále nejsou vytvořeny legislativní předpoklady na úrovni Evropské,“ uvedla komora.
Poslanci schválili konec pandemické pohotovosti
Vládní a opoziční frakce sněmovny se při jednání grémia dohodly na tom, že už ve středu v podvečer projednají poslanci také návrh vlády na zrušení pandemické pohotovosti, řekl šéf poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný. Zrušením pandemické pohotovosti skončí povinnost používat roušky a respirátory ve zdravotnických zařízeních. Usnesení dolní komory bylo přijato jednomyslně.
„Abychom splnili složitý jednací řád, bude na to svolána mimořádná schůze, ta se vloží do této probíhající v 18:00. V řádu několika desítek minut zrušíme pandemickou pohotovost,“ popsal plán Výborný. Je součástí širší dohody na programu jednání sněmovny, která má ukončit obstrukce v dolní parlamentní komoře. Vedení sněmovny se dohodlo, že jednání ve středu skončí do 22:00.
Debata na 29 hodin
Diskuse zákonodárců, která začala v úterý v 10:00, trvala bez zahrnutí několika přestávek asi 29 hodin. Po úvodním projednání poklesu zdravotních plateb za státní pojištěnce sněmovna mimořádnou schůzi svolanou koalicí k některým sporným předlohám přerušila na neurčito.
Na programu schůze zůstaly předlohy o úplném rušení elektronické evidence tržeb od příštího roku, zpřísnění střetu zájmů zejména ve vlastnictví některých médiích a zavedení možností korespondenčního hlasování ve volbách poslanců a prezidenta ze zahraničí.
