Předsednictví Evropské unii se od soboty na půl roku ujímá Francie. Prezident Emanuel Macron za jeho priority označil reformu schengenského prostoru a lepší ochranu vnějších hranic Unie nebo posílení společné evropské obrany. Chce také bojovat s nezaměstnaností. Od 1. července bude sedmadvacítce předsedat Česká republika.
Evropské unii předsedá Francie, v létě ji vystřídá Česko
Události: Předsednictví Evropské unii (zdroj: ČT24)
Belgie byla první. Byla totiž na začátku abecedy, a tak unijní předsednictví s historickým číslem jedna padlo od 1. ledna 1958 právě na nenápadnou zemi začínající na B. Od té doby předsedala ještě jedenáctkrát.
To na Českou republiku čeká tento úkol teprve podruhé. První je už dávnou minulostí a teď jsou všichni zvědaví, jako dopadne to druhé. Otázkou však je, jakou má vlastně předsednictví váhu a zda může předsednická země nakonec něco změnit. Podle českých europoslanců může.
Předsednictví je podle nich důležité nejen navenek, ale i pro domácí publikum. „Předsednická země má možnost stanovovat agendu, dávat témata, která považuje za prioritní,“ uvedl europoslanec Ondřej Kovařík (za ANO).
Na druhou stranu bude české předsednictví limitované tím, co mu bude předcházet – tedy předsednictvím Francie. „Musíme si uvědomit, že součástí francouzského předsednictví jsou prezidentské volby,“ poznamenal místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti). „Může to mít výrazný vliv na to, kolik toho po Francouzích zdědíme. Nebo naopak, jakou agendu se bude snažit francouzský prezident a celé předsednictví nastolit,“ doplnil Kovařík.
První české předsednictví poznamenal pád vlády
Navíc od posledního českého předsednictví Unie přijala Lisabonskou smlouvu, která změnila systém a zavedla větší kontrolu Bruselu. Třeba tím, že ustavila funkci předsedy Evropské rady. „Bruselské instituce jsou v zásadě zvyklé, že každých šest měsíců tu agendu řídí jiný členský stát, to znamená, že jsou na to připravené,“ řekl Kovařík.
Jde tedy o drobnou pojistku proti tomu, co se v Česku stalo v roce 2009. Poslanecká sněmovna tehdy vyslovila nedůvěru úřadující vládě Mirka Topolánka (tehdy ODS). „Já doufám, že bude jiné minimálně v tom, že nepadne česká vláda,“ uvedl Kolaja.
Ani to však nebyl český unikát. Vláda se měnila už při historicky prvním předsednictví Belgie v roce 1958.