Evropské unii předsedá Francie, v létě ji vystřídá Česko

3 minuty
Události: Předsednictví Evropské unii
Zdroj: ČT24

Předsednictví Evropské unii se od soboty na půl roku ujímá Francie. Prezident Emanuel Macron za jeho priority označil reformu schengenského prostoru a lepší ochranu vnějších hranic Unie nebo posílení společné evropské obrany. Chce také bojovat s nezaměstnaností. Od 1. července bude sedmadvacítce předsedat Česká republika.

Belgie byla první. Byla totiž na začátku abecedy, a tak unijní předsednictví s historickým číslem jedna padlo od 1. ledna 1958 právě na nenápadnou zemi začínající na B. Od té doby předsedala ještě jedenáctkrát.

To na Českou republiku čeká tento úkol teprve podruhé. První je už dávnou minulostí a teď jsou všichni zvědaví, jako dopadne to druhé. Otázkou však je, jakou má vlastně předsednictví váhu a zda může předsednická země nakonec něco změnit. Podle českých europoslanců může.

Předsednictví je podle nich důležité nejen navenek, ale i pro domácí publikum. „Předsednická země má možnost stanovovat agendu, dávat témata, která považuje za prioritní,“ uvedl europoslanec Ondřej Kovařík (za ANO).

Na druhou stranu bude české předsednictví limitované tím, co mu bude předcházet – tedy předsednictvím Francie. „Musíme si uvědomit, že součástí francouzského předsednictví jsou prezidentské volby,“ poznamenal místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti). „Může to mít výrazný vliv na to, kolik toho po Francouzích zdědíme. Nebo naopak, jakou agendu se bude snažit francouzský prezident a celé předsednictví nastolit,“ doplnil Kovařík.

První české předsednictví poznamenal pád vlády

Navíc od posledního českého předsednictví Unie přijala Lisabonskou smlouvu, která změnila systém a zavedla větší kontrolu Bruselu. Třeba tím, že ustavila funkci předsedy Evropské rady. „Bruselské instituce jsou v zásadě zvyklé, že každých šest měsíců tu agendu řídí jiný členský stát, to znamená, že jsou na to připravené,“ řekl Kovařík.

Jde tedy o drobnou pojistku proti tomu, co se v Česku stalo v roce 2009. Poslanecká sněmovna tehdy vyslovila nedůvěru úřadující vládě Mirka Topolánka (tehdy ODS). „Já doufám, že bude jiné minimálně v tom, že nepadne česká vláda,“ uvedl Kolaja.

Ani to však nebyl český unikát. Vláda se měnila už při historicky prvním předsednictví Belgie v roce 1958.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hasiči přesouvají na povrch muže zraněného v jeskyni v Moravském krasu

Hasiči začali nad ránem transportovat z jeskynního systému u Rudice na Blanensku v Moravském krasu zraněného muže, k 07:30 jim ven zřejmě zbývala necelá hodina cesty. Vše jde zatím podle předpokladů, řekl agentuře ČTK mluvčí jihomoravských hasičů Štěpán Komosný. Zraněný muž zůstal v běžně nepřístupném jeskynním systému odhadem v 50 až 70metrové hloubce a 250 až 300 metrů od vstupu. Hasiči v místě zasahují od časného sobotního odpoledne.
včeraAktualizovánopřed 20 mminutami

Provoz malých vodních elektráren v mrazech blokují ledy

Vodní elektrárny při teplotách pod bodem mrazu často čelí problémům. Když se přidá dlouhodobé sucho, obzvláště ty malé je složité udržet v provozu. Jejich náhony totiž může zablokovat ledová tříšť, která se tvoří hlavně v přítocích ve vyšších nadmořských výškách. Oproti tomu větší energetická díla třeba na Vltavské kaskádě mohou elektřinu vyrábět bez omezení, protože mají v zádech velká vodní jezera a toky k přivaděčům k turbínám jsou umístěny dostatečně nízko, aby je led neohrozil.
před 1 hhodinou

Amalgámové plomby končí, pojišťovny začínají proplácet bílé

Amalgámové plomby zubaři v Česku musí přestat používat, podle nových evropských pravidel materiál se rtutí budou moci od července použít už jen ve výjimečných případech. Pojišťovny bílé výplně již začaly proplácet. Část stomatologů ale změny kritizuje – ty základní bílé, které jsou plně hrazené, podle nich nejsou dostatečně odolné. Vyhotovení bílé vrstvené plomby navíc zubaři trvá delší čas, proto se jeho návštěvy prodraží.
před 2 hhodinami

Stát při zpětném odkupu bitcoinů kvůli tržní hodnotě vyplatil o 45 milionů více

Na víc než 53 milionů korun vyšla stát takzvaná bitcoinová kauza. Většinu peněz vyplatil lidem, kteří si od něj kryptoměnu koupili. Skoro osm milionů ministerstvo spravedlnosti zaplatilo za právní posudky a analýzy. Podle nového šéfa resortu Jeronýma Tejce (nestr. za ANO) přitom není jisté, že úřad někdy bude moci s darovanými bitcoiny nakládat.
před 2 hhodinami

Sněhová situace přeje lyžařům a běžkařům

Díky ideálním sněhovým podmínkám v Česku otevřela menší a níže položená střediska. Některá z nich přitom po několikaleté přestávce. Lyžaři si kvalitu sněhu pochvalují například v Kašperských horách na Šumavě či na Trutnovsku. Na řadě míst se také běžkuje. Provozovatelé velkých lyžařských areálů si nicméně všímají, že přibývá lidí, kteří v zimě vyrazí na hory, i když nelyžují. Proto pro ně rozšiřují aktivity, při kterých lyže nepotřebují. Jde o bobovací dráhy, wellness služby nebo třeba bazény.
před 12 hhodinami

Vrcholí jednání o platech ve veřejné sféře. Nyní už s novou vládou

Platy úředníků, sociálních pracovníků, školních kuchařek či lidí zaměstnaných v kultuře by mohly vzrůst plošně o 2 200 korun – a to už za leden, řekla České televizi ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Se stejným navýšením příjmů pro téměř 470 tisíc zaměstnanců spadajících z větší části pod první (nejnižší) státní platovou tabulku, počítala i předchozí vláda. S odbory se ale nedohodla a nechala rozhodnutí na novém kabinetu.
před 13 hhodinami

Politici rozdmýchávají nenávist, říká Ukrajinka žijící v Česku

Jedním z témat návštěvy ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) na Ukrajině byly i vztahy Čechů k Ukrajincům. Macinka podle svého vyjádření chce, aby byly podobné, jaké mezi sebou mají Češi a Slováci. O tom, jak se příslušníkům ukrajinské komunity v Česku žije, s jakými problémy se potýkají a jak je ovlivňuje rétorika politiků, v pořadu 90′ ČT24 promluvili spoluzakladatelka iniciativy Hlas Ukrajiny Anastasiia Sihnaievska a Bohdan Rajčinec z Evropského kongresu Ukrajinců. Debatou provázel Jakub Musil.
před 16 hhodinami

STAN chce Turka kvůli jeho výrokům z Kyjeva zbavit funkcí ve sněmovních výborech

Opoziční hnutí STAN chce odvolání čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka z funkcí místopředsedy sněmovních výborů zahraničního a evropského. Důvodem jsou poslancovy páteční výroky o příčinách ruské agrese vůči Ukrajině. Ani s pomocí dalších opozičních stran ale Starostové nemají na sesazení Turka dostatek hlasů.
před 17 hhodinami
Načítání...