Evropské unii předsedá Francie, v létě ji vystřídá Česko

3 minuty
Události: Předsednictví Evropské unii
Zdroj: ČT24

Předsednictví Evropské unii se od soboty na půl roku ujímá Francie. Prezident Emanuel Macron za jeho priority označil reformu schengenského prostoru a lepší ochranu vnějších hranic Unie nebo posílení společné evropské obrany. Chce také bojovat s nezaměstnaností. Od 1. července bude sedmadvacítce předsedat Česká republika.

Belgie byla první. Byla totiž na začátku abecedy, a tak unijní předsednictví s historickým číslem jedna padlo od 1. ledna 1958 právě na nenápadnou zemi začínající na B. Od té doby předsedala ještě jedenáctkrát.

To na Českou republiku čeká tento úkol teprve podruhé. První je už dávnou minulostí a teď jsou všichni zvědaví, jako dopadne to druhé. Otázkou však je, jakou má vlastně předsednictví váhu a zda může předsednická země nakonec něco změnit. Podle českých europoslanců může.

Předsednictví je podle nich důležité nejen navenek, ale i pro domácí publikum. „Předsednická země má možnost stanovovat agendu, dávat témata, která považuje za prioritní,“ uvedl europoslanec Ondřej Kovařík (za ANO).

Na druhou stranu bude české předsednictví limitované tím, co mu bude předcházet – tedy předsednictvím Francie. „Musíme si uvědomit, že součástí francouzského předsednictví jsou prezidentské volby,“ poznamenal místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti). „Může to mít výrazný vliv na to, kolik toho po Francouzích zdědíme. Nebo naopak, jakou agendu se bude snažit francouzský prezident a celé předsednictví nastolit,“ doplnil Kovařík.

První české předsednictví poznamenal pád vlády

Navíc od posledního českého předsednictví Unie přijala Lisabonskou smlouvu, která změnila systém a zavedla větší kontrolu Bruselu. Třeba tím, že ustavila funkci předsedy Evropské rady. „Bruselské instituce jsou v zásadě zvyklé, že každých šest měsíců tu agendu řídí jiný členský stát, to znamená, že jsou na to připravené,“ řekl Kovařík.

Jde tedy o drobnou pojistku proti tomu, co se v Česku stalo v roce 2009. Poslanecká sněmovna tehdy vyslovila nedůvěru úřadující vládě Mirka Topolánka (tehdy ODS). „Já doufám, že bude jiné minimálně v tom, že nepadne česká vláda,“ uvedl Kolaja.

Ani to však nebyl český unikát. Vláda se měnila už při historicky prvním předsednictví Belgie v roce 1958.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kraje nedostanou od státu chybějící dvě miliardy korun na opravy silnic

Stát letos krajům neposkytne chybějící dvě miliardy korun na opravy silnic druhé a třetí třídy a mostů. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) to potvrdil na jednání hejtmanům, kteří varují před odkladem desítek staveb po celé republice. Kraje tak budou muset sahat do jiných investic, nebo projekty přesunout na příští rok, uvedla mluvčí Asociace krajů ČR a Zlínského kraje Soňa Ličková.
před 20 mminutami

Jurečka navrhne růst platových tarifů od ledna o pět či sedm procent

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhne pro pracovníky veřejného sektoru růst platových tarifů od ledna o pět procent, nebo o sedm procent. Návrh vládního nařízení s těmito dvěma variantami přidání předloží v příštích dnech. Kabinet by podle něj mohl rozhodnout o navýšení po vládních prázdninách. Odboráři před nedávnem uvedli, že budou žádat růst tarifů o devět až deset procent. Ve čtvrtek odpoledne spolu mají o platech jednat zástupci vlády, zaměstnavatelů, samospráv a odborů.
před 1 hhodinou

Rozpočet ministerstva kultury je rekordní, říká Baxa

„Objem peněž, který má moje ministerstvo k dispozici, je historický,“ podotkl v Interview ČT24 moderovaném Terezou Willoughby ministr kultury a místopředseda ODS Martin Baxa. Zároveň zdůraznil, že činnost dotačních komisí rozhodujících o podpoře akcí živé kultury je objektivní.
před 2 hhodinami

Ministerstvo vnitra odhalilo kyberútok na systém úřadu

Ministerstvo vnitra odhalilo kybernetický útok na systém úřadu, ten byl odpojen, sdělil šéf resortu Vít Rakušan (STAN). Incident je závažný, nedošlo však k úniku osobních dat ani důležitých nebo utajovaných informací, dodal. Zasaženy nebyly ani systémy kritické infrastruktury, tedy ani systémy policistů nebo hasičů. Ministr nevyloučil zapojení cizího státu.
12:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Z úniku rozsudku v kauze Čapí hnízdo navrhla policie obžalovat soudce Kydalku

Policisté ukončili vyšetřování bývalého soudce pražského městského soudu Kamila Kydalky. Neoprávněně si měl z počítače stáhnout rozhodnutí Vrchního soudu v Praze v kauze Čapí hnízdo z roku 2023 a pak jej předat novinářům. Za to ho teď policisté navrhli obžalovat, řekl ČT vedoucí Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 Jan Vychyta. V případě odsouzení soudci hrozí až tři roky vězení. Kydalka přitom případ Čapí hnízdo nesoudil. Loni u městského soudu skončil, odešel do předčasného důchodu.
11:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud nepravomocně potrestal posledního z obžalovaných v kauze Stoka II

Městský soud v Brně v korupční kauze Stoka II potrestal posledního z obžalovaných. Podnikateli Lubomíru Smolkovi uložil dvanáct měsíců podmíněně odložených na dva roky, peněžitý trest 350 tisíc korun a zákaz činnosti ve statutárních orgánech na čtyři roky. Soud jej trestal za zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a účastenství ve formě pomoci. Podnikatel prohlásil vinu. Rozhodnutí není pravomocné, obhajoba i žalobce si ponechali lhůtu pro možné odvolání. Muži hrozilo až osm let vězení.
před 4 hhodinami

Problém způsobilo násobení poruch, řekl šéf ČEPSu k pátečnímu výpadku proudu

Příčinou pátečního rozsáhlého výpadku elektřiny v části Česka byl souběh několika problémů, důvod souběhu je ale stále nejasný, sdělil předseda představenstva ČEPSu Martin Durčák. Zároveň vyloučil přetížení sítě přetoky nebo poškození třetí osobou, soustava podle něj před výpadkem fungovala spolehlivě. ČEPS ve čtvrtek také spustil mimořádné kontroly klíčových elektrických vedení za využití termovize. Výsledky bude mít v řádu týdnů.
11:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

BIS odhalila několik pokusů o sabotáže

Přes peníze a úsilí, které ruské tajné služby věnují snahám o verbování lidí za účelem páchání sabotáží v Evropské unii, vedla tato činnost v Česku jen k méně závažným bezpečnostním incidentům, uvedla ve výroční zprávě za loňský rok Bezpečnostní informační služba (BIS). Fenomén měl tak v Česku podle kontrarozvědky spíše mediální než reálný dopad. Dodala, že odhalila několik pokusů o sabotážní akce.
10:23Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...