Podle Kyjeva i Moskvy došlo v souvislosti s konfliktem na Ukrajině k pokroku ve vyjednáváních. Delegace by údajně mohly dosáhnout „společné pozice“. Polský prezident Andrzej Duda v britské televizi BBC uvedl, že pokud by Rusko na Ukrajině použilo chemické zbraně, znamenalo by to změnu situace a NATO by se muselo vážně zamyslet, jak odpovědět. Před použitím chemických zbraní na Ukrajině varoval Rusko také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Rusko i Ukrajina hovoří o pokrocích ve vyjednávání
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor a březen 2022)
- 23:49
Situace na jihu Ukrajiny a v oblasti Donbasu zůstává podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mimořádně obtížná. Uvedl, že Rusko posiluje své pozice u Mariupolu.
- 22:55
Americké ministerstvo obchodu v nadcházejících dnech uvalí další sankce zaměřené na ruský obranný, letecký a námořní sektor, oznámil Bílý dům.
- 22:31
Ruské jednotky se zcela stáhly z Černobylské jaderné elektrárny, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny.
Pokračují snahy o diplomatické řešení rusko-ukrajinského konfliktu. Ruský delegát pro jednání s Ukrajinou Leonid Sluckij uvedl, že se v rozhovorech podařilo dosáhnout významného pokroku a je možné, že delegace brzy dosáhnou „společné pozice“. Informovala o tom agentura Ria Novosti. O možném pokroku v jednáních s ruskou stranou, kterého by se mohlo podařit dosáhnout v příštích dnech, hovořil ve videu zveřejněném v neděli i ukrajinský zástupce na jednáních Mychajlo Podoljak.
„Podle mých osobních očekávání může tento pokrok v nejbližších dnech přerůst ve společné stanovisko obou delegací, v dokumenty k podpisu,“ řekl předseda zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu Sluckij. Podle agentury Reuters zatím není jasné, jaký by mohl být rozsah takových dokumentů.
„V zásadě neustoupíme v žádných pozicích. Rusko to nyní chápe. Už začíná konstruktivně mluvit. Myslím, že nějakých výsledků dosáhneme doslova v řádu dnů,“ uvedl zástupce kanceláře ukrajinského prezidenta Podoljak ve videu. Podle něj ruská strana přestala hovořit v ultimátech a pozorně poslouchá ukrajinské návrhy.
Putin hovoří o pozitivním posunu v jednáních
Poslední třetí kolo jednání proběhlo v pondělí v Bělorusku. Obě strany se zaměřily hlavně na humanitární otázky a jednání vedla k omezenému otevření některých koridorů pro civilisty, kteří tak mohli uniknout bojům.
Ruský prezident Vladimir Putin už v pátek řekl, že v rozhovorech došlo k určitým „pozitivním posunům“, ale neupřesnil je. Kreml v sobotu sdělil, že diskuse mezi ruskými a ukrajinskými představiteli pokračují „ve formátu videí“.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v neděli vpodvečer podle agentury TASS sdělil, že jednání budou pokračovat v pondělí prostřednictvím videokonference. Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč krátce před tím podle agentury Reuters řekl, že rozhovory pokračují, přičemž v centru pozornosti ukrajinských úřadů je zejména situace kolem obléhaného města Mariupol.
Kuleba: Kapitulace Ukrajiny je nepřijatelná
Stanice BBC upozornila na to, že představitelé Ukrajiny a Ruska neuvedli žádné podrobnosti k tomu, o čem se jedná. „Příměří? Ukončení války? A jaké přesně jsou jejich požadavky u jednacího stolu?“ poznamenala. Peskov před několika dny prohlásil, že Rusko vojenskou operaci zastaví, pokud Kyjev uzná, že Krym je součástí Ruska, přizná nezávislost republikám na Donbasu a pokud se Ukrajina ve své ústavě vzdá ambic vstoupit do „jakýchkoli bloků“.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba po nedávném jednání se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem řekl, že se ruský diplomat držel dlouhodobé rétoriky Moskvy a trval na tom, že Rusko útok ukončí až ve chvíli, kdy Kyjev splní jeho požadavky. Mezi nimi je podle Kuleby i kapitulace Ukrajiny, což je pro Kyjev nepřijatelné.
Kuleba v neděli také ostře kritizoval postoje Německa. V rozhovoru pro televizi ARD řekl, že jeho vstřícný postoj umožnil upevnit pozice ruského režimu, v důsledku přičítá ukrajinský ministr zahraničí Berlínu spoluodpovědnost za invazi do své země. „Mrzí mě, že to musím říct: Opravdu jste přispěli k posilování aktuální moci Ruska,“ řekl Kuleba ARD. „A doufáme, že podle toho také učiníte dost pro zastavení ruské válečné mašinerie,“ dodal šéf ukrajinské diplomacie.
Nyní Ukrajina podle něj doufá, že ji Německo podpoří jednak dodávkami zbraní, jednak že podpoří vstup země do Evropské unie a také že podpoří zpřísnění sankcí proti Rusku. Právě Německo některým opatřením brání, je Kuleba přesvědčen. Připustil, že je pochopitelné, že není pro Německo snadné změnit politiku vůči Kremlu, protože léta sázelo na dialog. „Ale teď vidíme pravou tvář Ruska,“ řekl ukrajinský ministr zahraničí.
Obavy z chemických zbraní
Obavy z možného použití chemických nebo biologických zbraní na Ukrajině zesílily v posledních dnech po ruských tvrzeních, že Ukrajina s podporou amerického ministerstva obrany na svém území provozuje laboratoře na výrobu biologických zbraní.
Moskva to nijak nedoložila a Západ tvrdí, že Rusko se tak jen snaží získat dodatečnou záminku pro invazi na Ukrajinu a že použití chemických či biologických zbraní hrozí naopak spíše ze strany Moskvy.
Na otázku, zda by použití chemických zbraní šéfem Kremlu Vladimirem Putinem znamenalo pro NATO červenou čáru, po jejímž překročení by se NATO muselo zapojit, Duda řekl: „Pokud použije jakékoli zbraně hromadného ničení, bude to znamenat změnu hry v celé záležitosti.“
Severoatlantická aliance dosud odmítá přímo se zapojit do konfliktu v obavě z jeho rozšíření. Kyjev přitom volá mimo jiné po tom, aby Aliance dohlížela na bezpečnost ukrajinského vzdušného prostoru.
„Jistěže Severoatlantická aliance a její lídři v čele se Spojenými státy si budou muset sednout za stůl a budou muset opravdu vážně popřemýšlet nad tím, co dělat, protože pak to začne být nebezpečné,“ řekl Duda k případnému nasazení zbraní hromadného ničení.
Události ČT: Rusko pokračuje s ostřelováním ukrajinských měst (zdroj: ČT24)
Stoltenberg: Kreml si vymýšlí falešné záminky
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v rozhovoru s týdeníkem Welt am Sonntag Rusko před útokem chemickými zbraněmi varoval. „V uplynulých dnech jsme slýchali absurdní tvrzení o laboratořích na vývoj chemických a biologických zbraní. Kreml si vymýšlí falešné záminky, aby ospravedlnil, co se ospravedlnit nedá,“ řekl.
Podle Stoltenberga musí být nyní NATO bdělé, protože „je možné, že by Rusko samo mohlo plánovat na pozadí těchto lživých konstrukcí nasazení chemických zbraní“. Pokud by se to skutečně stalo, šlo by podle šéfa Severoatlantické aliance o „válečný zločin“.
Také bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan uvedl, že Washington varoval Moskvu před možným užitím chemických zbraní. Pokud by Rusko nasadilo zbraně hromadného ničení, byla by to podle něj „další šokující hranice“, kterou by šéf Kremlu Putin překročil.
Sullivan dále prohlásil, že pokud Rusko vystřelí na území států NATO, zareaguje Severoatlantická aliance plnou silou podle pátého článku smlouvy o NATO o společné obraně.
Ankara žádá Moskvu o pomoc s evakuací
Turecko žádá po Rusku pomoc s evakuací svých občanů z Mariupolu, který obklíčily ruské jednotky. Turci se schovávají v mešitě, poblíž které v sobotu dopadly ruské střely. Ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu uvedl, že mešita nebyla poškozena a že se s Turky, kteří se v ní schovali, podařilo navázat spojení satelitním telefonem. Přesný počet lidí ukrytých v mešitě neuvedl. Podle ukrajinské ambasády v Ankaře je v ní 89 Turků včetně 34 dětí.
Ministr řekl, že hovořil se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem a požádal ho o podporu pro humanitární evakuační koridor v Mariupolu. Autobusy byly podle něj připraveny k evakuaci už v sobotu, ale kvůli střetům nemohly vjet do města. Úsilí o záchranu Turků pokračuje.
Cavusoglu uvedl, že v sobotu se z míst, kde ostřelování pokračovalo, včetně Chersonu a Charkova, evakuovalo 489 tureckých občanů. V sobotu řekl, že Turecko evakuovalo z Ukrajiny téměř čtrnáct tisíc svých občanů. Ankara se dosud odmítá připojit k západním sankcím proti Rusku a snaží se vystupovat v roli prostředníka mezi Kyjevem a Moskvou.
Ukrajina obvinila Rusko, že nedodržuje příměří, které by lidem umožnilo opustit Mariupol, kde blokáda uvěznila statisíce lidí. Moskva viní Ukrajinu z neschopnosti lidi evakuovat.
Moskva podle Kyjeva verbuje v Sýrii a Libyi
Rusko verbuje pro své boje na Ukrajině lidi v Sýrii a Libyi. S odvoláním na rozvědku ukrajinského ministerstva obrany o tom informoval portál RBK Ukrajina. Podle jeho zdroje Moskva nabízí žoldnéřům měsíčně tři sta až šest set dolarů (sedm až čtrnáct tisíc korun).
V oblastech kontrolovaných režimem syrského vůdce Bašára Asada otevřelo čtrnáct náborových center, uvádí rozvědka. Podobně se Rusko snaží získat pro své boje na Ukrajině lidi i v Libyi. Souhlas se zapojením osob z Blízkého východu do bojů dal v pátek ruský prezident Vladimir Putin. Ministr obrany Sergej Šojgu řekl, že zájem má šestnáct tisíc osob.
Za Ukrajinu se otevřeně postavili tři izraelští ministři
K ruské invazi na Ukrajinu neexistuje důvod, řekl v Rumunsku izraelský ministr zahraničí Jair Lapid a vyzval Rusko k ukončení palby. Ministr zdravotnictví Nican Horovic v rozhovoru s rozhlasem prohlásil, že Izrael uznává nezávislost Ukrajiny a Rusko se z ní musí okamžitě stáhnout. Ministr financí Avigdor Lieberman v rozhovoru se zpravodajským serverem Walla pak uvedl, že Izrael musí dovolit vstup Ukrajincům prchajícím ze své země.
Izrael má dobré vztahy s Kyjevem i Moskvou, a ačkoli se za Ukrajinu postavil na půdě OSN, kritice Ruska se vyhýbá. Hlavním důvodem jsou obavy, aby nepřišel o možnost dalších operací proti íránským cílům v Sýrii, nad jejímž vzdušným prostorem má kontrolu Rusko.
Izrael se také snaží o zprostředkování mezi Ruskem a Ukrajinou. Premiér Naftali Bennett si několikrát telefonoval s šéfem Kremlu Putinem i ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Putina Bennett dokonce navštívil minulý týden v Moskvě.
Jednání mezi USA a Čínou
USA a Čína povedou poprvé od ruské invaze na Ukrajinu osobní jednání na vysoké úrovni. Podle obeznámeného zdroje se v Římě v pondělí setkají bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan a vysoce postavený čínský diplomat Jang Ťie-čch'. Administrativa Joea Bidena se snaží přimět Peking, aby využil svého vlivu na Rusko a pomohl ukončit válku.
Hlavní Bidenovi poradci chtějí, aby Čína prosadila sankce vůči ruské ekonomice, které zavedly USA a jejich evropští a asijští spojenci. Představitelé Spojených států uvádí, že zatím neviděli důkazy o tom, že by se je Peking snažil obcházet. Americká ministryně obchodu Gina Raimondová už minulý týden upozornila čínské výrobce čipů, že pokud budou nadále dodávat do Ruska položky podléhající sankcím, bude to mít následky.
Tématem pondělního jednání má být dopad ruské invaze na regionální a globální bezpečnost. Americká administrativa se snaží udržet otevřené komunikační linky mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Sullivan se má ve stejný den také sejít s poradcem italského premiéra Maria Draghiho Luigim Mattiolem. Jednat mají o koordinaci mezinárodní reakce na válku.
Financial Times: Rusko žádá Čínu o pomoc
Rusko už od začátku invaze na Ukrajinu údajně žádá Čínu o vojenské vybavení a další pomoc, informoval list Financial Times s odvoláním na představitele USA. Bílý dům a čínská ambasáda ve Washingtonu se ale k informaci nevyjádřily. Podle listu The New York Times Moskva kvůli sankcím Západu požádala Peking i o hospodářskou pomoc.
Zdroje obou deníků odmítly rozvést, jakou vojenskou pomoc Rusko žádá. Neuvedly ani, jak Čína na požadavky svého souseda reaguje. Bílý dům se podle jednoho z obeznámených zdrojů chystá varovat své spojence před tím, že se Čína možná chystá Rusku pomoci. Další představitelé USA listu Financial Times sdělili, že Rusku dochází některé zbraňové vybavení.
Čína se v ukrajinské krizi vykreslovala jako neutrální aktér a odmítla odsoudit Moskvu za invazi. Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching deklarovali minulý měsíc v Pekingu rozsáhlé strategické partnerství zaměřené na boj proti vlivu USA. Uvedli, že jejich země nebudou mít „žádné 'zakázané' oblasti spolupráce“.