V sobotu se podařilo z obléhaných měst evakuovat asi 13 tisíc lidí. Ostřelování na Ukrajině ale neustává

Rusko pokračuje v ostřelování ukrajinských měst a civilních oblastí po celé zemi. Jeho armáda dál pomalu postupuje na Kyjev, hlavní část vojsk se podle britského ministerstva obrany nachází 25 kilometrů od centra města. Ukrajinská zpravodajská služba obvinila Rusko z ostřelování konvoje, který evakuoval ženy a děti v Kyjevské oblasti. Hlásí sedm mrtvých včetně dítěte. Ministerstvo obrany ale uvedlo, že se konvoj nacházel mimo koridor. Za sobotu se z obléhaných ukrajinských měst podařilo evakuovat kolem 13 tisíc lidí, tedy zhruba dvakrát tolik co v pátek. Na humanitární koridor stále čeká město Mariupol.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Ukrajinská zpravodajská služba obvinila Rusko z ostřelování konvoje, který evakuoval ženy a děti z vesnice Peremoha v Kyjevské oblasti. Údajně zahynulo sedm lidí včetně jednoho dítěte. „Po útoku okupanti donutili zbytky kolony vrátit se zpět do Peremohy a nepouštějí je z vesnice,“ uvedla zpravodajská služba s tím, že počet zraněných není znám. Agentura Reuters poznamenala, že zprávu se zatím nepodařilo ověřit a Rusko obvinění nekomentovalo.

Zpravodajská služba původně uvedla, že konvoj se nacházel v koridoru dojednaném s Ruskem. To však později popřelo ukrajinské ministerstvo obrany. Podle něj se lidé evakuovali po vlastní ose.

Ukrajina viní Rusko, že brání evakuaci z bojových zón, nerespektuje dohodnuté dočasné příměří a útočí na civilní cíle. Moskva odmítá, že by útočila na civilisty a viní naopak Ukrajinu z problémů při snaze evakuovat lidi z nejhůře postižených oblastí.

Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková podle deníku Ukrajinska pravda dopoledne informovala o otevření patnácti humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů z obležených oblastí a pro dodávky humanitární pomoci. Celkem jimi podle ní v sobotu prošly tisíce lidí.

Nahrávám video

Protiletecké sirény ohlašující bombardování a raketové útoky znějí od sobotních brzkých ranních hodin napříč Ukrajinou. Ostřelování již čelí i klíčové město Oděsa na jihu země nebo Dnipro na jihovýchodě. Podle reportérů CNN právě Dnipro v sobotu ráno zasáhly dvě exploze a byl vidět kouř a zbytky po protiletadlové střelbě.

Dlouhodobě pak ruské bomby dopadají na města Sumy nebo Charkov na východě země a přístav Mariupol na jihu.

Další letecké ostřelování zasáhlo město Černihiv na severu země nebo přístavní město Mykolajiv na jihu. Ukrajinští představitelé obvinili Rusko, že při ostřelování těžkým dělostřelectvem poškodilo onkologickou nemocnici a několik obytných budov právě v Mykolajivu. Vedoucí lékař nemocnice Maksym Beznosenko uvedl, že při útoku, který budovu poškodil, bylo v objektu několik stovek pacientů, nikdo ale nepřišel o život.

Letecké poplachy zněly během soboty po celé zemi. Hlásila je mimo jiné Volyňská, Vinnycká nebo Kirovogradská oblast či města Záporoží, Kryvyj Rih, Lubny, Myrhorod, Žytomyr, Umaň, Zolotonoša nebo Čerkasy, uvedla agentura Ukrinform. 

Úřady: Volnovacha v Doněcké oblasti zcela zničena

Město Volnovacha v Doněcké oblasti, která na východě Ukrajiny sousedí s Ruskem, bylo zcela zničeno, uvedl podle agentury Reuters tamní gubernátor Pavlo Kyrylenko. V místě ale podle něj pokračují boje s cílem zamezit ruskému obklíčení.  

Krveprolití ve městě Volnovacha připomínají všudypřítomná mrtvá těla vojáků, torza vojenské techniky i stále hořící budovy. Hned na počátku ruské invaze se obyvatelé ukryli do podzemních krytů. „Tanky střílely do budovy a my jsme se tady všichni modlili. Máma se nikdy nepřestala modlit,“ popsala Elizaveta, obyvatelka Volnovachy.

Kyjev chtěl, aby z Volnovachy vedl humanitární koridor. Podle vlády to však nebylo možné kvůli tvrdé ofenzivě povstalců. Evakuovat se nepodařilo ani ženy a děti. 

Lidé už postupně vycházejí z krytů ven, místo svých domovů ale nacházejí jenom trosky. „Jednou jsem vyšla ven z krytu k vojákovi a řekla jsem: 'Chlapci, maminka zůstala tady nahoře připoutaná k lůžku, nemůžu se k ní dostat.' Chlapi mi chtěli pomoci snést ji dolů, ale když jsme se k ní dostali, byla mrtvá,“ řekla další obyvatelka města Irina.  

Nahrávám video

Gubernátor soudední Luhanské oblasti Serhij Hajdaj oznámil, že zhruba sedmdesát procent této oblasti je nyní obsazeno ruskými vojáky. Místa kontrolovaná dosud Kyjevem jsou neustále ostřelována a desítky civilistů byly zabity či zraněny. Zároveň neexistují únikové koridory pro obyvatele regionu.

Britský Institut pro studium války (ISW) uvedl, že boje u Charkova na východě země do značné míry uvázly v patové situaci. Podle ISW se za posledních 24 hodin ruské armádě nepodařilo postoupit ani u Mykolajiva a Záporoží na jihu, respektive na jihovýchodě země.

Ukrajinský vicekancléř Kyrylo Tymošenko uvedl, že na dva tisíce lidí demonstrovaly v Melitopolu za propuštění starosty Ivana Fedorova, kterého podle Kyjeva v pátek unesli ruští vojáci. Město na jihovýchodě Ukrajiny obsadily ruské jednotky několik dní po zahájení invaze.

Na předměstích Kyjeva se bojuje

Tým reportérů americké zpravodajské stanice CNN pak hlásil silné exploze v brzkých hodinách sobotního rána i z Kyjeva. Bombardování trvalo i několik minut v kuse.

Na předměstích metropole neustále pokračují boje. Podle úřadů jsou nejnebezpečnější oblasti Buča, Irpiň nebo Hostomel na severozápadě města, o které se ruská a ukrajinská strana dlouhodobě přetahují. Satelitní snímky americké soukromé společnosti Maxar Technologies ukazují i dělostřeleckou palbu a hořící domy ve vesnici Moščun.

Bezpečno není ani na severu v oblasti Vyžhorod a boje zesílily také v Brovarech na východě města, kde po nočním ostřelování vzplál v sobotu ráno sklad mražených potravin. Zatím nejsou hlášeni žádní zranění. Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov tvrdí, že se jejich vojákům podařilo vyřadit z provozu centrum ukrajinské zpravodajské služby v Brovarech.

Ruské rakety zcela zničily leteckou základnu Vasylkiv jižně od Kyjeva, uvedla starostka Natalija Balasynovyčová. Podle ní zde hoří skladiště munice, která vybuchuje. Zasažen byl i sklad pohonných hmot. Letecký úder potvrdila i ruská strana. Zasaženo ruskými raketami bylo také letiště v Kropyvnyckém v centrální části Ukrajiny, uvedl server RBK Ukrajina s odvoláním na velitele oblastní vojenské správy Andrije Rajkovyče. 

Ruský postup na hlavní město

S tím, jak ruské síly postupují ke Kyjevu z různých stran, se zvyšuje obava, že by mohly celé město obklopit a snažit se o jeho vyhladovění, vybombardování a svrhnutí vlády, která v něm zůstává. Pohyb ruské armády potvrzují i satelitní snímky americké společnosti Maxar. Ruské dělostřelectvo také střílí na obytné čtvrti, na snímcích je vidět několik požárů.

„Část velkého ruského konvoje severně od Kyjeva se rozptýlila. To pravděpodobně podpoří ruskou snahu obklíčit město. Může to být také pokus Moskvy snížit svou zranitelnost vůči ukrajinským protiútokům, které způsobily ruským silám značné škody,“ citoval server RBK Ukrajina z prohlášení britského ministerstva obrany.

Ruské jednotky postupují ke Kyjevu i ze severovýchodu a nyní jsou v tomto směru na třicet kilometrů od středu města, uvedl podle agentury AP nejmenovaný činitel amerického ministerstva obrany.

Ukrajinská armáda se na obléhání města dlouhodobě připravuje. Obranné pozice zbudovala po celém městě a okolo hlavních silnic nastražila pasti připravené pro ruské tanky. V případě obklíčení se tak očekává tuhý boj. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klička má město zásoby včetně jídla a léků asi na jeden až dva týdny.

V Mariupolu se evakuace ani v sobotu nepodařila

V pátek se ze čtyř ukrajinských měst obléhaných ruskou armádou podařilo evakuovat 7144 lidí, tedy mnohem méně než v předchozích dnech, oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň obvinil Moskvu, že opět záměrně blokovala cestu do Mariupolu. Podle Zelenského se v pátek podařilo dostat do bezpečí například některým obyvatelům měst Černihiv, Energodar či Hostomel.

V sobotu se počet evakuovaných téměř zdvojnásobil, za celý den jich bylo zhruba třináct tisíc. Z kriticky postiženého Mariupolu, ve kterém je na jihovýchodě Ukrajiny přes 400 tisíc lidí, se ale znovu evakuace nepodařila. Ve městě podle místních úřadů zahynulo už téměř šestnáct set civilistů.

Humanitární koridory, kterými se mohou díky dočasnému lokálnímu příměří evakuovat civilisté, v posledních dnech umožnily prchnout tisícům lidí ze Sum, z Irpině, Izjumu nebo z města Buča. Ve čtvrtek se podařilo evakuovat celkem asi čtyřicet tisíc lidí, ve středu 35 tisíc.

Padlo třináct set ukrajinských vojáků, tvrdí Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že v boji proti ruským invazním silám padlo už třináct set ukrajinských vojáků. Ruských vojáků podle něj ve válce zemřelo přes dvanáct tisíc. Tyto údaje ale není možné ověřit, stejně jako údaje ukrajinského generálního štábu, podle kterých přišli Rusové na Ukrajině už o 58 letadel, 83 vrtulníků, 362 tanků, 1205 bojových vozidel pěchoty či 135 děl.

Zelenskyj také řekl, že Rusko posílá na Ukrajinu další jednotky a ukrajinská armáda proto nemůže snížit intenzitu bojů.

Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva od počátku ruské invaze na Ukrajinu potvrdil úmrtí 579 civilistů, z toho 42 dětí. Dalších více než tisíc lidí utrpělo zranění, poraněných dětí OSN zatím zaznamenala 54. Úřad OSN zveřejňuje pouze údaje o civilních úmrtích a zraněních, které sám nezávisle ověřil. Jejich skutečný počet bude podle něj mnohem vyšší, protože příjem informací se opožďuje a mnoho ohlášených případů ještě nebylo potvrzeno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 4 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 4 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 4 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 5 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 5 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled