Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotním projevu uvedl, že nemůžou snížit intenzitu bojů kvůli tomu, že Moskva do země posílá další jednotky. Ztráty ruské armády jsou podle něj největší za poslední desetiletí. Vyzval také mezinárodní společenství, aby pomohlo dosáhnout propuštění starosty obsazeného Melitopolu, kterého podle Kyjeva unesli ruští vojáci. V hodinu a čtvrt dlouhém telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vyzvali německý kancléř Olaf Scholz a francouzský prezident Emmanuel Macron k okamžitému příměří. Podle amerických analytiků začal Putin s čistkami v armádě a tajných službách.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Rusko podle Zelenského posílá na Ukrajinu další vojáky. Tamní armáda proto nemůže snížit intenzitu bojů. Rusové mezitím pokračují v pomalém postupu na Kyjev.
„Ztráty ruských vojáků jsou kolosální. Dynamika ztrát okupantů k sedmnáctému dni války je již taková, že lze s jistotou říci - jedná se o největší úder ruské armádě za poslední desetiletí,“ prohlásil ukrajinský prezident. Od začátku invaze podle něj ztratilo bojeschopnost jednatřicet ruských taktických skupin o velikosti praporu.
Uvedl také, že v boji proti ruským invazním silám padlo už třináct set ukrajinských vojáků. Oznamovaná čísla o způsobených či vlastních ztrátách, která zveřejňují obě strany, nelze ověřit.
Zelenskyj dodal, že hovořil s německým kancléřem Scholzem a francouzským prezidentem Macronem. Požádal je, aby vyvinuli tlak na Rusko s cílem dosáhnout propuštění starosty okupovaného Melitopolu, kterého podle Kyjeva v pátek unesli ruští vojáci.
Za osvobození melitopolského starosty podle ukrajinských úřadů ve městě na jihu země demonstrovaly v sobotu tisíce lidí.
V projevu poděkoval izraelskému premiérovi Naftali Bennettovi za jeho zprostředkovatelské úsilí a řekl, že rozhovory o příměří mezi Kyjevem a Moskvou by se mohly konat v Jeruzalémě.
Ukrajinský prezident poté v sobotu večer na Twitteru prohlásil, že s Bennettem diskutoval předpoklady pro mírové rozhovory, které by válku ukončily. Zelenskyj rovněž uvedl, že izraelského premiéra požádal o pomoc při osvobození starosty Melitopolu.
Podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytro Kuleby byla Ukrajina připravena vyjednávat o ukončení války zahájené Ruskem již před více než dvěma týdny. Nebude se ale vzdávat ani nepřijme žádná ultimáta. Ruské požadavky jsou podle Kuleby nepřijatelné.
Výzva k udržení humanitárního koridoru a zrušení spotřební daně na paliva
Ukrajinský prezident v projevu zdůraznil, že ukrajinská armáda dodržuje příměří kolem humanitárního koridoru z obleženého města Mariupol, kde na evakuaci čekají desítky tisíc civilistů, a vyzval Moskvu, aby učinila to samé. Dosavadní pokusy dostat civilní obyvatelstvo ven z města totiž vždy ztroskotaly na pokračujících bojích a ostřelování.
Na závěr vyzval ukrajinský parlament, aby zrušil daň z přidané hodnoty a spotřební daň na benzin a naftu. Předseda Nejvyšší rady Ruslan Stefančuk podle serveru RBK Ukrajina k tomuto bodu již připravuje schůzi.
USA poskytnou Ukrajině miliardy dolarů
Americký prezident Joe Biden pověřil ministerstvo zahraničí, aby Ukrajině napadené Ruskem poskytlo další pomoc ve výši až 200 milionů dolarů (4,6 miliardy korun). Prostředky budou použity na zbraně, vojenské vzdělávání i výcvik, uvedla agentura AP.
Pomoc je součástí širší americké podpory, do níž patří i široké protiruské sankce. Když v únoru Rusko na Ukrajinu zaútočilo, uvedl americký ministr zahraničí Antony Blinken, že jeho země dosud poskytla Kyjevu podporu ve výši miliardy dolarů (třiadvacet miliard korun).
Kongres tento týden v souvislosti s rusko-ukrajinskou válkou navíc schválil další balík podpory ve výši 13,6 miliardy dolarů (asi 310 miliard korun). Peníze půjdou na humanitární, vojenskou a ekonomickou pomoc Ukrajině i spojencům Spojených států v Evropě.
Scholz a Macron hovořili s Putinem. Vyzvali k příměří
Scholz a Macron v sobotním hodinu a čtvrt dlouhém telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem vyzvali k okamžitému příměří na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na mluvčího německé vlády.
„Rozhovor byl součástí pokračujícího mezinárodního úsilí o ukončení války na Ukrajině,“ uvedl v prohlášení mluvčí. Podle něj se účastníci telefonátu dohodli, že o jeho obsahu nebudou sdělovat bližší podrobnosti.
ISS hrozí kvůli sankcím pád, uvedl šéf Roskosmosu
Šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin tvrdí, že Mezinárodní vesmírné stanici ISS hrozí pád. Důvodem jsou podle něj protiruské sankce zavedené po rozpoutání války na Ukrajině.
Podle Rogozina totiž narušují provoz ruských lodí využívaných k zásobování. Roskosmos proto žádá partnerské agentury v USA, Kanadě a Evropě o jejich zrušení. NASA zvažuje, jak ISS udržet na oběžné dráze bez ruské pomoci.
Podle Rogozina bude mít situace vliv i na ruský segment ISS, který koriguje pohyb stanice po oběžné dráze. „Může to skončit pádem stanice do moře nebo na zem. ISS váží pět set tun,“ prohlásil.
Šéf Roskosmosu hrozil potížemi ve vztahu k ISS hned po zahájení ruské invaze na Ukrajinu a vyhlášení prvních sankcí. Upozornil, že ISS drží na oběžné dráze jenom motory ruských lodí, které pravidelně vyrovnávají pokles trajektorie stanice.
Roskosmos také ohlásil přerušení spolupráce s evropskými partnery na vesmírných startech z Kourou. Rusko tento kosmodrom využívá po dohodě s Evropskou kosmickou agenturou k vynášení různého nákladu do vesmíru, ruského i pro jiné zákazníky.
Putin začal s čistkami v armádě a tajných službách, tvrdí ukrajinské zdroje
Ruský prezident Putin zahájil čistku mezi armádními generály a členy tajných služeb. S odvoláním na ukrajinské zdroje to tvrdí washingtonské analytické pracoviště Institutu pro studium války (ISW). Podle něj se zatýká i v ruské tajné službě FSB.
Šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov odhaduje, že Putin „kvůli neúspěchu na Ukrajině“ nahradil nejméně osm generálů. V pátek byli také podle ukrajinských zdrojů v domácím vězení šéf 5. oddělení FSB Sergej Beseda a jeho zástupce Anatolij Bojuch.
