Humanitární situace v Súdánu se zhoršuje, prchat může víc než 800 tisíc lidí, varuje OSN

Nahrávám video

V Súdánu pokračují boje mezi armádou a Jednotkami rychlé podpory (RSF), především v hlavním městě Chartúmu. Z porušení příměří se obviňují obě strany, v úterý se však podle jihosúdánského ministerstva zahraničí dohodly na sedmidenním klidu zbraní, který začne ve čtvrtek 4. května. V zemi se zhoršuje humanitární situace, v metropoli docházejí zásoby potravin, paliva a vody. Súdánci kvůli konfliktu utíkají ze země, podle OSN jejich počet může dosáhnout až 800 tisíc.

„Je 16. den bojů. A stále slyšíme bombardování z této strany. Může zasáhnout vedlejší nebo i naši ulici,“ svěřila se obyvatelka Chartúmu Heba. Situaci popsal i Súdánec Hossam „Poslouchám tyto zvuky každý den. Je to vyčerpávající, bojím se o sebe i o své známé. Nemůžu spát, vždy mě probudí střelba. Nemáme klid, nevíme, co se nám stane. Zničí nám to dům? Pořád se bojuje, neustále,“ řekl.

Situaci ve městě komplikuje horšící se humanitární situace. Dochází jídlo, palivo i voda. Obchody jsou zavřené nebo zničené. Některé části města se navíc staly terčem rabování.

„Nemáme elektřinu. Před domem nám hlídkují vojáci jednotek RSF a nechtějí nás pustit ven, nechají nás přívod elektřiny opravit. Nemáme ani vodu,“ prohlásila obyvatelka Chartúmu Jamila. 

Možnost vyjednávání

Situace mezi oběma stranami konfliktu je nadále napjatá. Agentura Reuters však v úterý s odvoláním na prohlášení jihosúdánského ministerstva zahraničí uvedla, že velitel súdánské armády Abdal Fattáh Burhán a šéf RSF Muhammad Hamdan Dagalo se v zásadě dohodli na sedmidenním příměří, které začne 4. května.

Prezident Jižního Súdánu Salva Kiir podle prohlášení zdůraznil potřebu delšího klidu zbraní a jmenování zástupců pro mírové rozhovory. Bojující strany s vysláním vyjednavačů souhlasily, uvedl dříve v úterý zvláštní zmocněnec OSN pro Súdán Volker Perthes. Jižní Súdán se nabídl jako prostředník v rozhovorech a je jednou ze zemí, kde by se mohla jednání konat. 

Obě strany již vybraly své představitele pro předběžné rozhovory, uvedl Perthes a dodal, že logistika jednání se teprve dolaďuje. Podle Perthese se také v uplynulém týdnu změnil tón vyjadřování obou znesvářených generálů, protože si uvědomili, že vítězství kterékoliv ze stran by si vyžádalo příliš velkou cenu.

Súdánci odcházejí ze země

Zemi opouští čím dál více civilistů. Ze Súdánu za necelé tři týdny ozbrojených střetů mezi armádou a milicemi uprchlo do sousedních zemí přes sto tisíc lidí. Dalších více než 334 tisíc Súdánců je vnitřně vysídlených, oznámili představitelé OSN.

Podle OSN pak celkové číslo uprchlíků může dosáhnout více než 800 tisíc. Proud uprchlíků míří do Port Chartúmu, města na břehu Rudého moře, které zůstává relativně bezpečnou cestou ze země.

„Na základě konzultací se všemi vládami zemí, jež se možná migrace týká, jsme došli k odhadovanému počtu 815 tisíc lidí, kteří asi utečou do sedmi zemí sousedících se Súdánem,“ řekl zástupce UNHCR v Ženevě. Dodal, že z tohoto počtu bude asi 580 tisíc Súdánců a zbytek migranti, kteří v této zemi našli dočasné útočiště.

Ze Súdánů, který má asi 45 milionů obyvatel, tak mohou podle UNHCR lidé utíkat do sousedních zemí. Přitom většina z nich poskytuje podobně nestabilní podmínky. Libyí a Středoafrickou republikou zmítají občanské války, Etiopie a Jižní Súdán se z nedávných vzpamatovávají, Eritreji vládne jedna z nejtvrdších diktatur světa, autoritářskou vládu má i Egypt a Čad patří k nejméně rozvinutým zemím světa.

Koordinátor OSN v Súdánu v pondělí do Ženevy prostřednictvím videolinku zaslal varování, že humanitární krize v této africké zemi se mění v „naprostou katastrofu“. V úterý v Súdánu očekávají šéfa Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí Martina Griffithse, kterého tam vyslal generální tajemník OSN António Guterres.

V Súdánu je nyní podle údajů OSN na 3,7 milionu lidí vnitřně vysídlených a země už před konfliktem hostila více než milion uprchlíků, kteří utekli před konflikty v sousedních zemích, například Jižním Súdánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila, že zahájila další útoky proti Íránu

Americká armáda ve středu uvedla, že zahájila další útoky proti Íránu. Oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM oznámilo, že cílem úderů je dále oslabit schopnost Íránu ohrožovat svobodu plavby v Hormuzském průlivu. Americký prezident Donald Trump sdělil, že pokud Teherán s útoky na civilní lodě nepřestane, americké útoky dále přitvrdí. Írán slíbil, že na útoky odpoví. Agentury informovaly, že v Kuvajtu, Bahrajnu a Kataru ve čtvrtek ráno zněly sirény kvůli íránskému útoku.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud nařídil vyplatit odškodné ženě, kterou dle poroty Trump sexuálně napadl

Newyorský soudce ve středu rozhodl, že novinářce Elizabeth Jean Carrollové může být vyplaceno odškodné skoro 5,8 milionu dolarů (123 milionů korun) vyplývající z občanskoprávního sporu, v němž porota v roce 2023 dospěla k závěru, že nynější prezident USA Donald Trump ženu v roce 1996 sexuálně napadl. A když o incidentu promluvila veřejně, začal o ní šířit pomluvy. Informuje o tom agentura AP.
před 7 hhodinami

USA mohou licencovat výrobu střel Patriot pro Ukrajinu, řekl Trump

Spojené státy budou s Ukrajinou hovořit o možných dodávkách střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl americký prezident Donald Trump před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj summitu NATO v Ankaře. Zmínil možnost, že USA poskytnou licenci, aby střely pro Ukrajinu mohly být vyráběny v zámoří, píše agentura AP. Šéf Bílého domu také uvedl, že USA budou s Kyjevem jednat o uzavření dohody na nákup ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusko zaútočilo na Kyjev, Charkov, Oděsu či Cherson. Ukrajinci zasáhli rafinerie

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde podle tamního starosty Vitalije Klyčka zemřeli tři lidé. Z deseti zraněných je osm hospitalizováno, dodal. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov, kde utrpěly zranění desítky lidí. Rusové útočili i na Cherson a Oděsu, kde zabili čtyři osoby. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoMaďarská veřejnoprávní televize vysílá nově jen filmy, zprávy se vrátí později

Maďarská veřejnoprávní televizní stanice M1 vysílá pouze filmy, nikoliv zprávy či jiné zpravodajské pořady. Nová vláda Pétera Magyara uvedla, že provádí reformu, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií – televize M1, rozhlasové stanice Kossuth a jejich webů – a zbavit je propagandy z éry předchozího premiéra Viktora Orbána. V úterý byl na čtyři hodiny přerušen plánovaný televizní program. Místo něj se na obrazovce se ukázalo: „Média veřejné služby nesmí lhát. Omlouváme se, že jsme to tolik let dělali.“ Prozatímní generální ředitel si přivedl nové manažery, kteří mají vysílání zpráv a publicistiky postupně obnovovat.
před 9 hhodinami

Česko se nebude podílet na spojenecké pomoci 70 miliard eur pro Ukrajinu, řekl Babiš

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na této pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i „neochvějný závazek“ spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rusko zakázalo export nafty, začne dovážet paliva, oznámil vicepremiér

Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty a tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize. Zvyšuje také výrobu paliv nižších ekologických tříd v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na středeční poradě s účastí šéfa Kremlu Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Evropě vznikne servisní centrum pro střely systému Patriot

V Evropě by mělo vzniknout specializované servisní centrum pro střely PAC-3 používané v systémech protivzdušné obrany Patriot. Mezivládní dohodu o jeho zřízení podepsaly Spojené státy, Polsko, Německo, Nizozemsko a Švédsko. Oznámil to polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz na sociální síti X.
před 12 hhodinami

Evropský pohled