Obě strany konfliktu v Súdánu oznámily prodloužení příměří. Lidem dochází jídlo, Británie vyšle evakuační let

3 minuty
Události: Súdánské milice vyhlásily další třídenní příměří
Zdroj: ČT24

V Chartúmu v neděli pokračovaly tvrdé boje mezi súdánskou armádou a milicemi. Armáda na město útočila ze všech směrů i s pomocí letectva a dělostřelectva, píše server BBC. V metropoli zůstávají miliony civilistů, kterým dochází jídlo. Milice později ohlásily prodloužení příměří o další tři dny s počátkem o půlnoci v noci na pondělí. O několik hodin později prodloužení příměří potvrdila i armáda. Velká Británie v pondělí uskuteční výjimečný evakuační let z přístavního města Port Súdán na břehu Rudého moře. Spojené státy do přístavu poslaly loď námořnictva, aby pomohlo uvázlým Američanům.

„V reakci na mezinárodní, regionální a lokální žádosti oznamujeme prodloužení humanitárního příměří o 72 hodin. Začne o půlnoci. Cílem je zpřístupnit humanitární koridory a usnadnit pohyb civilistů a obyvatel, umožnit jim uspokojit jejich potřeby a dostat se do bezpečných oblastí,“ uvedly milice RSF v prohlášení.

Armáda uvedla, že schválila příměří a že doufá, že ho budou povstalci dodržovat, ačkoliv měli v úmyslu útočit, píše Reuters. Podle agentury AFP s dojednáním příměří pomáhaly Spojené státy a Saúdská Arábie. 

Boje mezi armádou a milicemi v Súdánu vstupují do třetího týdne. Deklarované dočasné příměří je podle dostupných informací často porušováno. Klid zbraní měl skončit až v noci na neděli, ale od soboty jsou hlášeny v Chartúmu tvrdé boje.

„Znovu jsme se vzbudili za zvuků bojových letadel a protileteckých zbraní, rány byly slyšet v širokém okolí,“ řekl agentuře AFP jeden z obyvatel súdánské metropole. Agentura Reuters citovala očitého svědka, podle něhož armáda s pomocí dronů zaútočila na pozice milic poblíž velké ropné rafinerie.

Podle AFP se v Chartúmu bojuje u tamní vojenské základny a také na severním předměstí. Armáda tvrdí, že zneškodnila konvoje milic RSF, které k městu mířily od západu. Podle reportéra agentury Reuters se ale od sobotního večera situace mírně uklidnila, armáda na ulicích metropole rozmisťuje policejní posily.

Podle súdánského ministerstva zdravotnictví dosud zemřelo nejméně 528 lidí, přes 4500 dalších utrpělo zranění. Bilance je ale nejspíš značně podhodnocená, protože na ulicích Chartúmu leží velké množství těl, o která se zatím nikdo nepostaral ani je neidentifikoval, upozorňuje AFP. 

Obavy z hladomoru

Boje vyhnaly z metropole desetitisíce lidí a podle OSN nejspíš způsobí rozsáhlou humanitární krizi. Ředitel německé pobočky Světového potravinového programu (WFP) Martin Frick řekl agentuře DPA, že už před vypuknutím konfliktu v Súdánu hladověla třetina populace.

Nyní se cena potravin znovu astronomicky zvýší a nedostatek potravin dopadne na všech 46 milionů obyvatel. „Před krizí se s těžkou akutní podvýživou léčilo 610 tisíc dětí. Bez této léčby jsou na pokraji smrti,“ varuje vedoucí terénních operací UNICEF v Súdánu Jill Lawlerová.

V súdánském přístavu Port Súdán v neděli přistálo první letadlo s osmi tunami humanitární pomoci. Letadlo vyslané Mezinárodním výborem Červeného kříže (MVČK) mělo na palubě například anestetika, obvazy a chirurgický materiál. Podle regionálního ředitele MVČR pro Afriku Patricka Youssefa budou moci díky tomu zdravotníci ošetřit až patnáct set zraněných.

„V Chartúmu zůstalo podle OSN v provozu jen 16 procent nemocnic, situace je katastrofická kvůli nedostatku lékařů a zdravotnického vybavení,“ uvedl Youssef. Nejde přitom jen o péči o akutní pacienty a zraněné, ale též o rizika, která hrozí chronicky nemocným.

Ředitel upozornil například na to, že až 12 tisíc pacientů s onemocněním ledvin potřebuje pravidelnou dialýzu a nyní jsou v ohrožení života, protože poškozené nemocnice ji bez dodávek proudu nemůžou zajistit. „Jsme unavení. Máme nedostatek čisté vody a jídla. Prosíme mezinárodní společenství o pomoc,“ uvedla doktorka z chartúmské nemocnice Howida Elhassanová.

Humanitární pomoc pro Súdán
Zdroj: Reuters/ICRC

Podle MVČR humanitární organizace potřebují také bezpečnostní záruky, aby mohly pomoc doručit. Situace v hlavním městě a v regionu Dárfúr, kde se bojuje, je nyní nepřehledná a riskantní.

Bývalý súdánský premiér Abdalláh Hamduk v projevu na konferenci v Keni varoval, že pokud budou boje v zemi pokračovat, může to být pro svět „noční můra“ s horšími důsledky, než měly konflikty v Sýrii a Libyi, cituje politika BBC.

V zemi uvázly tisíce cizinců

Státy celého světa se v uplynulých dnech snažily dostat ze země své občany. V přístavu Port Sudan se na místa v evakuačních lodích čeká v dlouhých frontách. Do přístavu evakuovali své lidi taky Američané.

Bezpečnost konvojů zajišťovaly speciální ozbrojené drony. „Ze Súdánu už odjelo po zemi, po moři a vzduchem několik stovek lidí. Nemůžu říct, s kolika z nich jsme přímo komunikovali, ale snažíme se se s nimi spojit,“ uvedl zástupce mluvčího ministerstva zahraničí USA Vedant Patel.

Lodě s uprchlíky vyplouvají i do Jemenu. Jiní zkoušejí štěstí po souši. Kolony autobusů zachytily satelity na hranicích s Egyptem. Opustit hlavní město je ale v současnosti pro většinu jeho obyvatel příliš velkým rizikem.

Británie, která původně v sobotu ukončila evakuace, v neděli oznámila jeden další záchranný let pro své občany. Letadlo odletí v pondělí z Port Súdánu vzdáleného asi 800 kilometrů od hlavního města. Britské evakuační lety přitom dosud startovaly z letiště Vádí Sajidna asi 20 kilometrů severně od Chartúmu.

Deník The Guardian v sobotu uvedl, že část Britů se na místo nedostala, protože jim v cestě zabránili súdánští vojáci. Londýn v neděli také navýšil počet celkem evakuovaných Britů na 2122, v sobotu večer jich bylo 1888.

S evakuacemi končí i Nizozemsko, oznámilo tamní ministerstvo zahraničí. Osmý a poslední let odletěl z Chartúmu v sobotu, celkem Nizozemsko odvezlo 160 svých občanů. Své lidi evakuovaly i další země, zejména Čína, Německo, Francie, Spojené arabské emiráty nebo Jihoafrická republika. „Myslíme na lidi, kteří tam zůstali. Přišli o všechno a je to opravdu hodně traumatizující,“ podotkl súdánský důlní manažer Richard van Huyssteen, který pochází z JAR.

Oddechnout si může i Mohammed z Pákistánu, který pracoval v Súdánu třináct let. „Nechal jsem tu všechno. Dům, auto, všechno. Veškeré úspory za třináct let,“ poznamenal evakuovaný Pákistánec.

Chaos v Súdánu trvá čtvrtým rokem

V Súdánu proti sobě od poloviny dubna bojuje armáda vedená generálem Abdalem Fattáhem Burhánem a Jednotky rychlé podpory (RSF), kterým velí dřívější Burhánův spojenec, Muhammad Hamdan Dagalo.

„Súdán byl do roku 2019 třicet let pod autokratickou vládou Umara Bašíra, která byla velmi dlouho definována příklonem k radikálnímu islamismu. Vedla boje jak v jižním Súdánu, Dárfúru, tak i na jiných místech. Až v roce 2019 vyvolala (špatná) ekonomická situace masivní protesty, které vedly ke svržení Bašíra,“ vysvětluje politický geograf Bohumil Doboš z Fakulty sociálních věd UK.

Armáda se tehdy zbavila Bašíra obviněného z válečných zločinů i genocidy ještě s pomocí RSF. Moc následně převzala dočasná vláda, v níž byli zastoupeni civilisté i vojáci.

Armáda měla předloni na podzim moc předat civilistům, místo toho však za podpory RSF provedla převrat. V poslední době se ale cesty šéfů armády a milic rozešly. V čele znesvářených skupin jsou bývalí spojenci – velitel armády generál Abdal Fattáh Burhán a šéf RSF Muhammad Hamdan Dagalo.

Od vyhlášení nezávislosti na Velké Británii v roce 1956 zažil třetí největší stát Afriky nejméně 15 převratů a většinu času mu vládla některá z vojenských junt. Ve dvou občanských válkách zahynuly skoro dva miliony lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 23 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 1 hhodinou

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 1 hhodinou

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 3 hhodinami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...