Spojené státy možná obnoví blokádu Hormuzského průlivu, prezident USA Donald Trump zároveň ve středu opět pohrozil dalšími útoky na íránskou civilní infrastrukturu, zřejmě ještě v noci na čtvrtek. Už dříve uvedl, že příměří mezi oběma zeměmi je u konce. Íránce také označil za lháře. Vyjednavači obou stran konfliktu spolu mohou hovořit, ale jen tím ztrácejí čas, míní šéf Bílého domu. USA v úterý podnikly údery na Írán, označily to za reakci na íránské útoky na tři tankery v Hormuzském průlivu. Šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová podotkla, že nové útoky USA a Íránu komplikují jednání o ukončení války.
Trump pohrozil útoky na íránskou civilní infrastrukturu, jako jsou vodárny a elektrárny, obnovením blokády Hormuzského průlivu a zabráním ostrova Charg. V úterý v noci podle šéfa Bílého domu USA vyřadily v oblasti z provozu 28 lodí a zřejmě v tom budou pokračovat. Hormuzský průliv je klíčový pro přepravu ropy a jakákoliv blokáda má na její cenu významný dopad.
„Velmi tvrdě jsme je zasáhli včera (v úterý) v noci,“ nechal se slyšet Trump. „Nejspíš je znovu zasáhneme dnes (ve středu) v noci,“ dodal s tím, že Teherán varuje. Poznamenal také, že jeho cílem není dosáhnout změny režimu, nýbrž zajistit, aby země neměla jadernou zbraň. „Podle naší dohody nikdy nevyrobí jadernou zbraň, ale nevím, jestli k té dohodě vůbec dojde. Možná to prostě uděláme i bez dohody, protože víte co? Je to jednodušší,“ řekl prezident USA.
„Možná zabereme ostrov Charg. Možná se ho zmocníme a oni s tím nic neudělají,“ doplnil Trump. Charg, který se nachází v severní části Perského zálivu, je strategický pro íránský ropný průmysl. Na ostrově se plní tankery, které přepravují íránskou ropu pro zahraniční zákazníky, například Čínu. Prodej ropy patří k hlavním zdrojům příjmů ekonomiky islámské republiky.
Na otázku, zda konec příměří znamená obnovení otevřené války, Trump neodpověděl přímo, ale obvinil Írán z „každodenního porušování příměří“ a doplnil, že jeho vedení, které označil za „choré š*ejdy“, jen lže a podvádí.
Chtěli jen získat oddechový čas, tvrdí o Íráncích Trump
„Myslím, že si zaslouží další útok. Říkají, že se s námi chtějí dohodnout, ale není tomu tak,“ prohlásil Trump na závěr summitu NATO v Ankaře. Dodal, že Íránci chtěli mít jen oddechový čas, aby mohli jít na pohřeb íránského duchovního vůdce Alího Chameneího.
„Mezitím na nás ale začali útočit. Ano, zabili jsme Chameneího, teď byl ten pohřeb a oni chtěli mít oddechový čas po dobu pohřbu. My jsme slíbili, že na ně v této době nezaútočíme, bylo by to strašlivé. Dokážete si představit, že by někdo něco takového udělal?“ tázal se šéf Bílého domu. Dodal však, že Teherán pak zaútočil na americké lodě a Katar. „Spousta lidí říká, že jsou to nečestní lidé, že zkrátka nedokážou dodržet dohodu,“ prohlásil prezident USA.
Írán obvinil Spojené státy ze zásadního porušování prozatímní mírové dohody a ve středu vyslal drony a rakety na Bahrajn a Kuvajt, země Perského zálivu hostící americké vojenské základny. Washington a Teherán v červnu podepsaly memorandum o porozumění, kterým stvrdily křehké příměří mezi zeměmi.
„Pokud jde o mě, je to u konce. Vyjednávat s nimi je ztráta času, jsou to lháři,“ prohlásil Trump již dříve o příměří s Íránem. Republikánský prezident íránské vedení označil za „zlé, zvrácené lidi“ a nazval je „rakovinou“. Trumpovo vyjádření je dosud nejjasnější známkou toho, že dohoda o porozumění se zhroutila, napsal web stanice CNN.
Mírová jednání mezi znesvářenými zeměmi měla opět začít po skončení pohřbu íránského duchovního vůdce Alího Chameneího, jehož zabily americko-izraelské útoky na Írán 28. února. Americký prezident Donald Trump minulý týden ve čtvrtek prohlásil, že Íránu „dal týden“ na pohřeb Chameneího. S ním se Íránci začali loučit 4. července, v den, kdy USA slavily 250. výročí své nezávislosti.
Trump také chválil generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, ale vyjádřil nespokojenost s Aliancí. Spojenci v NATO „nám nechtěli pomoci s předním sponzorem teroru, kterým je Írán,“ řekl Trump.
Íránské útoky jsou nepřijatelné, uvedla Kallasová
Šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová k situaci uvedla, že nové údery Spojených států a Íránu na Blízkém východě komplikují už tak napjatá jednání o ukončení války. Íránské útoky na Bahrajn a Kuvajt přitom označila za nepřijatelné.
„Příští pondělí se ministři zahraničí EU setkají se svými protějšky ze zemí Perského zálivu, aby projednali, jak můžeme společně přispět k naplňování dohody a k zachování svobodné plavby v (Hormuzském) průlivu i v Rudém moři,“ uvedla Kallasová na síti X s odkazem na memorandum o porozumění mezi USA a Íránem.
Kallasová připomněla, že podle memoranda se Írán zavázal znovu otevřít Hormuzský průliv, klíčovou globální tepnu pro přepravu nejen ropy a zemního plynu. Šéfka diplomacie sedmadvacítky míní, že Írán svými posledními útoky na obchodní lodě v průlivu tento závazek porušil.
CNN píše o další eskalaci
Není to poprvé, co obě země příměří porušily, ale rozhodnutí Američanů obnovit sankce na íránskou ropu je podle americké stanice CNN další eskalací, jež nejspíš zkomplikuje další kolo vyjednávání dlouhodobé mírové dohody.
USA zahájily útok na Írán krátce poté, co Trump odešel z večeře lídrů NATO, kterou hostil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Trump soukromě hovořil s Ruttem, který následující ráno americké útoky označil za absolutně nezbytné.
Pro americké prezidenty je neobvyklé, aby zahájili vojenskou akci, zatímco pobývají mimo USA. V roce 2011 dal však například tehdejší prezident Barack Obama zelenou úderům na Libyi, zatímco byl na návštěvě Brazílie.
