Zemřel válečný veterán Bernard Papánek. Bojoval u Tobruku i Dunkerku

Ve věku 101 let zemřel válečný veterán Bernard Papánek, v uniformě československé zahraniční armády bojoval u Tobruku a Dunkerku. Byl jedním z posledních pamětníků těchto bitev. Po válce ho až do emigrace pronásledovala Státní bezpečnost. Dostihly ho komplikace spojené s covidem-19 v nemocnici ve Skalici na Slovensku. ČT to sdělil dokumentarista Jan Plachý.

Bernard Papánek se narodil 17. ledna 1920 ve Vídni. Maminka ho ale záhy odvezla ke svým rodičům na Moravu, kde vyrostl. Obchodní školu vystudoval ve Vídni a s výučním listem zamířil do Brna, kde to jako Žid po otci neměl lehké. Práci nenašel a z města ho vykázala policie. 

Skrýval se u příbuzných. Věděl ale, že pokud zůstane, bude kvůli vzrůstajícímu antisemitismu v nebezpečí. Známý mu zajistil cestu do Palestiny a Papánek se ještě společně se svým bratrancem dostal ven ze země a vstoupil do československé zahraniční armády.

Bojoval u Tobruku, přežil Dunkerk

Po nezbytném výcviku se pak dostal do Tobruku, kde sloužil u protiletadlové baterie. V létě 1943 se českoslovenští vojáci přesunuli do Anglie. Tam se v Liverpoolu třiadvacetiletý Papánek setkal i s tehdejším exilovým prezidentem. 

Po roce se zúčastnil také obléhání Dunkerku. A dodnes si pamatuje množství mrtvých lidí, které tehdy viděl. V Normandii málem 19. prosince 1944 sám umřel. Dostal se pak do kanadské polní nemocnice, kde ho sedm hodin operovali. Lékařům se ho ale podařilo zachránit.

Po válce se vrátil do Brna a začal soukromě vyučovat němčinu a angličtinu. To ale skončilo v roce 1948. Tehdy jako voják ze západní fronty stěží hledal uplatnění a musel vystřídat různá místa.

Emigrace do Izraele

V roce 1961 se oženil. Tehdy už věděl, že ho sleduje Státní bezpečnost. Začal proto uvažovat o emigraci. Jeho manželka ale měla dvě dospívající děti z prvního manželství, které nechtěla opustit. Přesto v roce 1964 emigrovali přes Vídeň do Izraele.

Tam začal pracovat se svým bratrem u letecké společnosti. Přijal izraelské občanství a nové jméno – Benjamin Palgi. Po revoluci se s manželkou opakovaně vraceli do Česka a u dětí tady nakonec zůstali. V roce 2014 se odstěhoval k nevlastní dceři na Slovensko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

O předvolební kampani či bezpečnostních otázkách debatovali hosté Politického spektra

O předvolební kampani, hlavních prioritách nové vlády, bezpečnostních otázkách či o tom, kam by měly směřovat peníze daňových poplatníků, diskutovali hosté Politického spektra s moderátorkou Štěpánkou Martanovou. Diskuse se zúčastnil předseda PRO Jindřich Rajchl, předseda Aliance pro budoucnost Pavel Sehnal a předseda SNK Evropští demokraté René Živný.
před 1 hhodinou

Rakušan na celostátním sněmu obhájil post předsedy hnutí STAN

Starostové a nezávislí (STAN) si v sobotu vybírali nové vedení. Na celostátním sněmu v Praze obhájil bez protikandidáta funkci předsedy hnutí vicepremiér Vít Rakušan. Prvním místopředsedou byl opět zvolen ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček, který byl stejně jako Rakušan jediným kandidátem. Na řadové místopředsedy STAN kandidovalo pět osob. Post neobhájil poslanec Jan Lacina, jehož nahradí náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák.
09:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

O budoucnosti fotbalu na vesnicích a malých městech debatovali hosté Zkraje

Fotbal je nejrozšířenějším českým sportem, počet klubů se ale snižuje – za posledních osm let jich zmizelo 437, šlo především o venkovské oddíly. Jak se fenomén tohoto sportu na amatérské úrovni odráží v životě lidí právě na venkově? Jakou budoucnost mají kluby z vesnic a malých měst? K debatě v pořadu Zkraje přijali pozvání sekretář a trenér mládeže SK Jesenec-Dzbel Vladislav Matějka, bývalý reprezentant Roman Hubník, starostka Drnovic Zuzana Hermanová (ODS), člen rady Národní sportovní agentury František Horák, sociální geograf Ondřej Slach a režisér a herec Jakub Kohák. Diskuzi moderovali Klára Radilová a Martin Laštůvka.
před 5 hhodinami

Praha 4 vyzývá ke změně názvu stanice metra D. Historik snaze nerozumí

Radnice Prahy 4 požaduje, aby hlavní město zvolilo definitivní názvy stanic budoucí linky metra D, nelíbí se jí část pracovně používaných názvů. Vadí jí stanice pojmenovaná po spisovateli Ivanu Olbrachtovi, a to kvůli jeho komunistické minulosti. „Pokud jsme schopni ovlivnit název nového prostoru, udělejme to,“ vyzývá starosta Prahy 4 Ondřej Kubín (ODS). Historik Petr Zídek však Olbrachta za kontroverzního nepovažuje. Debatovali v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem.
13:49Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Hygienici našli všechny kontakty muže s podezřením na ebolu

Pacient přijatý v pátek do pražské Fakultní nemocnice Bulovka s podezřením na vysoce nebezpečnou nákazu je ve stabilizovaném stavu. Je to Američan, který se pohyboval v oblasti Konga. Hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS) oznámil, že hygienici vypátrali všechny kontakty pacienta a umístili je do karantény. Výsledky testů, které určí typ nákazy, budou zřejmě v sobotu odpoledne, vzorky nemocnice poslala do berlínského Institutu Roberta Kocha.
08:56Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Tichý zabiják.“ Vysoký tlak nebolí, může ale způsobit vážné problémy

Čím dál více Čechů trápí vysoký krevní tlak. Pokud se hypertenze neléčí, způsobuje vážné poškození srdce. Někdy se o vysokém krevním tlaku také mluví jako o tichém zabijákovi, protože mimo jiné zvyšuje riziko mozkové mrtvice, selhání ledvin nebo způsobuje i poruchy zraku. Podle Světové zdravotnické organizace má vysoký krevní tlak celkem 1,28 miliardy dospělých ve věku 30 až 79 let, přičemž celých 46 procent o své nemoci ani neví.
před 11 hhodinami

Chladné počasí zastavilo rojení kůrovce

Chladné počasí na začátku května zastavilo rojení kůrovce. Protože létá při teplotách nad dvacet stupňů Celsia, stihne letos vytvořit jen dvě generace. Podle odborníků tak nehrozí kalamitní rok, kdy má kůrovec tři generace. Jak jeho nápor ale lesy zvládnou, bude v průběhu roku záležet i na množství vláhy. I kvůli kůrovci lesníci dbají na různé stáří stromů v lesích.
před 12 hhodinami

Nová kampaň má odlehčit rodinám, které pečují o nemocné blízké

Tři sta tisíc lidí v Česku podřizuje svůj život členu rodiny, který by se kvůli nemoci o sebe sám nepostaral. Jde o domácí pečující, kteří se o blízké většinou starají bez nároku na odměnu i odborné průpravy. Podle lékaře Ferdinanda Poláka se objevily případy, kdy se pacienti museli vrátit do nemocnice, protože se o ně daný člověk již nemohl starat. „Byl nevyspalý, unavený, sám téměř zkolaboval. Pokud nic neuděláme se systémem, tak se to bude opakovat,“ varoval. I proto lékaři pomáhají rodinám zvládnout péči doma. Mnohé ale o pomoci neví. Odlehčit jim chce nová kampaň organizace Dech života s názvem Nestíhám žít, pečuji 24/7.
před 13 hhodinami
Načítání...