Jeden z posledních veteránů od Tobruku slaví stovku. Z vlasti musel utéct dvakrát

Účastnil se obléhání Dunkerquu i bojů u Tobruku. Bernard Papánek patří mezi poslední československé veterány, kteří se zapojili do těchto zlomových okamžiků druhé světové války. Z vlasti musel uprchnout dvakrát, vždycky se ale vrátil. Narodil se přesně před sto lety.

„Vážil jsem necelá dvě kila. Mamince říkali, ať se na mě moc neupíná, že nepřežiju ani 24 hodin,“ vyprávěl Papánek v roce 2018 v rozhovoru pro Paměť národa. Navzdory předpokladům přežil nejen první den, ale dalších sto let. A to přestože na sklonku války málem o život přišel.

Z Brna ho vyhnali kvůli jeho původu. Před Hitlerem utekl do Palestiny

Bernard Papánek se narodil 17. ledna 1920 ve Vídni. Maminka ho ale záhy odvezla ke svým rodičům na Moravu, kde vyrostl. Obchodní školu vystudoval ve Vídni a s výučním listem zamířil do Brna. V Rakousku v té době už vládli nacisté. Ani v Brně to ale pro mladíka, který byl Žid po otci ze Slovenska, nebylo snadné. Práci v oboru nenašel a z města ho kvůli jeho původu vykázala policie.

„V noci mě spolu s dalšími vyvezli za hranice Brna, tam mě vysadili a jeden četník mi ukázal, kterým směrem je Slovensko, že tam mám dojít pěšky. Mně se tam ale nechtělo, na Slovensku jsem nikdy nebyl a nikoho jsem tam neznal, a tak jsem si sedl na mez u silnice, snědl jsem klobásky, co mi do policejní cely přinesl v balíčku bratranec, vypil kávu a pak jsem se vrátil do Brna,“ vzpomínal Papánek.

Následně se skrýval u příbuzných. Věděl ale, že pokud zůstane, bude kvůli vzrůstajícímu antisemitismu v nebezpečí. Známý mu tak zajistil cestu do Palestiny a Papánek se ještě společně se svým bratrancem dostal ven ze země.

Dál bojoval proti nacismu. U Tobruku i Dunkerquu

V emigraci si ale nehodlal jen užívat svobody. S bratrancem záhy vstoupili do československé zahraniční armády. Po nezbytném výcviku v Haifě se pak Papánek dostal do Tobruku, kde sloužil u protiletadlové baterie.

V létě 1943 se českoslovenští vojáci přesunuli do Anglie. A tam se v Liverpoolu 23letý Papánek setkal i s tehdejším exilovým prezidentem. „Přišel nás tam navštívit prezident Edvard Beneš. Půl hodiny tam s námi byl a mohli jsme s ním hovořit,“ přiblížil veterán.

Po roce se Papánek zúčastnil také obléhání Dunkerquu. A dodnes si pamatuje množství mrtvých lidí, které tehdy viděl. „Po cestě to vypadalo jako po válce, po bombardování, všechno bylo rozbité, leželi tam mrtví. Na silnici jsem viděl zabitého Němce, boty už neměl, ty mu sebrali,“ vybavoval si zážitky z konce války pamětník.

A v Normandii málem 19. prosince 1944 sám umřel. „Byla dost mlha, já jsem tam šel a najednou jsem dostal ránu, byl jsem blízko, možná deset metrů od místa, kde jsme měli minomety,“ popsal Papánek. Dostal se pak do kanadské polní nemocnice, kde ho sedm hodin operovali. Lékařům se ho ale podařilo zachránit.

Podruhé odešel kvůli komunismu

Po válce zjistil, že mnoho členů rodiny už neuvidí. Jeho příbuzní zahynuli v koncentračních táborech. Zachránil se jen bratr, který také uprchl do Palestiny, a strýc. Po válce se Papánek vrátil do Brna. A úplně změnil obor – začal soukromě vyučovat němčinu a angličtinu. To ale skončilo v roce 1948. Tehdy jako voják ze západní fronty stěží hledal uplatnění a musel vystřídat různá místa.

„Na Zelném trhu v mlékárně sháněli skladníka, a tak jsem tam začal pracovat, pak mi jeden známý opatřil místo na benzinové stanici a krátkou dobu jsem byl jako pomocník na stavbě,“ přiblížil svá zaměstnání.

Bernard Papánek v březnu 2019
Zdroj: ČT24

V roce 1961 se oženil. Tehdy už věděl, že ho sleduje Státní bezpečnost. Začal proto uvažovat o emigraci. Jeho manželka ale měla dvě dospívající děti z prvního manželství, které nechtěla opustit. Přesto v roce 1964 emigrovali přes Vídeň do Izraele.

Tam začal Papánek pracovat se svým bratrem u letecké společnosti. Přijal izraelské občanství a nové jméno – Benjamin Palgi. Po revoluci se s manželkou opakovaně vraceli do Česka a u dětí tady nakonec zůstali. V roce 2014 se odstěhoval k nevlastní dceři na Slovensko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Dokument ČT mapuje dětskou paliativní péči

Nevyléčitelně nemocným dětem a jejich rodinám se často nedostává pomoci. Deset let usilují specialisté z dětské paliativní péče o propojení služeb a o jejich rozšiřování do regionů. Chtějí tak dětem navzdory diagnóze umožnit, aby prožily život kvalitně. Podle odhadů je v Česku zhruba čtrnáct tisíc dětí, pro které by tato péče byla vhodná. Nově některé rodiny provázejí těžkým obdobím koordinátoři. Tématu se věnuje dokument Dětská paliativní péče, který odvysílala ČT2. Natočila jej Lea Surovcová.
před 1 hhodinou

Sníh a ledovka zkomplikovaly dopravu. Na obchvatu Opavy zemřeli tři lidé

Sníh a ledovka komplikovaly ve čtvrtek ráno dopravu na řadě míst v Česku. Provoz se zastavil i na nejvytíženější dálnici D1, po nehodě dodávky a osobního vozu byla u Velkého Meziříčí téměř hodinu neprůjezdná ve směru na Brno. Na Vysočině byl také v části Pelhřimovska kvůli ledovce pozastaven provoz většiny autobusů. Tři mladí lidé zemřeli ve středu večer při srážce tří osobních aut na obchvatu Opavy. Policisté okolnosti havárie vyšetřují. Silnice I/11 byla kvůli nehodě déle než 16 hodin uzavřená.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Sněmovna podpořila vznik národního parku na Křivoklátsku

Křivoklátsko se má stát pátým národním parkem v Česku. Jeho zřízení předpokládá vládní novela o ochraně přírody a krajiny. Sněmovna ji podpořila v úvodním kole projednávání, které bylo místy emočně vypjaté. Rozhodla o tom přes odpor opozice i většiny místních starostů, podle nichž by území mělo zůstat pouze chráněnou krajinnou oblastí. Starostové ze Svazku obcí Křivoklátsko způsob prosazování národního parku kritizují, míní, že politici málo zohledňují jejich názor.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Reforma sociálních dávek míří do závěrečného kola

Reforma sociálních dávek prošla ve sněmovně druhým čtením. Poslanci podali desítky úprav, týkají se třeba okruhu zranitelných lidí. Sloučení do jedné takzvané superdávky má podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) lépe pomoci potřebným a současně zabránit zneužívání systému. V úvodním kole sněmovna také podpořila návrh povinné registrace v elektronickém systému eTurista i vznik národního parku na Křivoklátsku.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Pavel ve financování nepedagogů podpořil hejtmany, říká Holiš

Hejtmani se s prezidentem Petrem Pavlem shodli na tom, že převod financování nepedagogických pracovníků ze státu na zřizovatele škol by neměl platit od letošního září. Po schůzce Asociace krajů s Pavlem na Pražském hradě to řekl její předseda a zlínský hejtman Radim Holiš (ANO). Pavel podle něj podpořil nesouhlas vedení krajů a obcí s postupem vlády.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hlavními důkazy v kauze Cimický byly výpovědi šedesáti žen

Víc než šedesát žen svědčilo u soudu v neprospěch psychiatra Jana Cimického. Ten byl loni v listopadu nepravomocně odsouzen za čtyři znásilnění a 35 případů vydírání, odpykat si má pět let vězení. Soudce Petr Novák sepsal skoro stostránkový rozsudek, ze kterého plyne, že právě svědectví žen byla pro odsouzení klíčová. „Důkazy jsou výslechy jednotlivých poškozených,“ píše v anonymizovaném verdiktu, který ČT získala na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.
před 7 hhodinami

Přijdou mrazy, v noci může být až minus 13 stupňů

O víkendu bude v Česku mrznout, v noci může teplota spadnout až na minus 13 stupňů Celsia. Zřejmě bude místy také slabě sněžit, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V Čechách hrozí od 18 hodin do pátečního rána náledí. Zejména na Vysočině a v části jižní Moravy se může do večera místy tvořit ledovka.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Česko opustí po půl století vesmírnou organizaci Intersputnik

Česko vystoupí z mezinárodní organizace kosmických telekomunikací Intersputnik, jejímž členem se stalo v 70. letech tehdejší Československo spolu s dalšími osmi v té době socialistickými státy. Odchod schválila vláda na středečním zasedání na návrh ministerstev průmyslu a obchodu a zahraničí. Důvodem jsou i geopolitické důvody po ruské invazi na Ukrajinu.
před 13 hhodinami
Načítání...