Nejméně 121 obětí na životech si vyžádaly boje, které 4. dubna propukly v Libyi. Dalších 561 lidí bylo zraněno. Oznámila to podle agentury AFP Světová zdravotnická organizace (WHO). Nejnovější vlnu násilí v zemi rozpoutal polní maršál Chalífa Haftar, když dal minulý týden své samozvané Libyjské národní armádě příkaz pochodovat na hlavní město Tripolis.
Nepokoje v Libyi si vyžádaly přes sto obětí. Maršál Haftar dál útočí na Tripolis
Podle OSN své domovy kvůli probíhajícím bojům opustilo už přes třináct tisíc lidí. Organizace v pátek uvedla, že nejtěžší boje jsou v místech Ajn Zára a Svání na jižním okraji Tripolisu. Obavy o osud civilistů rostou. OSN minulý týden vyjádřila obavu, že ozbrojenci použijí místní jako lidské štíty, anebo je přinutí bojovat. Podle WHO navíc hrozí celkové vyčerpání libyjského zdravotnictví, které se už delší dobu potýká s nedostatkem zdrojů.
Patrick Wintour z deníku The Guardian upozornil, že propuknutí občanské války, na jejímž okraji se nyní Libye nachází, by zastavilo veškeré diplomatické snahy posledních let o demokracii a smíření dvou libyjských vlád. O vedení země totiž kromě mnoha ozbrojených skupin usilují dva kabinety. Pětasedmdesátiletý Haftar a jeho ozbrojené jednotky podporují vládu na východě v Tobruku a neuznávají kabinet v Tripolisu, za nímž naopak stojí OSN. Obě vlády mají vlastní parlament, centrální banku a ropnou společnost.
Důsledky občanské války mohou být podle Wintoura velmi vážné a ovlivní geopolitický charakter celého regionu. „Konflikt udá tón nejen politice v Libyi, ale ovlivní také bezpečnost celého Středozemí a demokracii na Blízkém východě a v severní Africe,“ komentoval Wintour.
Haftar chce zabránit konferenci OSN
Haftar, který patřil k věrným pobočníkům bývalého vůdce Muammara Kaddáfího, již v minulých měsících podnikl sérií útoků ze své základny na východě země. Mezi nimi bylo i zabrání ropných rafinerií na jihu.
OSN dříve oznámila svolání konference v termínu 14. a 15. dubna, která měla rozhodnout o vyhlášení voleb a budoucím směřováním Libye. Je tedy pravděpodobné, že si Haftar nevybral datum svého tažení na Tripolis náhodou a konferenci, jíž se mělo zúčastnit na 150 delegátů, se snažil vědomě zabránit. Reprezentant Spojených národů v Libyi Ghassan Salamé uvedl, že selhání summitu by znamenalo další rozdělení a násilí v zemi.
Za současným rozštěpením Libye stojí volby v červnu 2014, kdy bývalá vláda přesídlila do Tobruku a založila svůj vlastní kabinet skládající se z rebelů proti novému vedení. Skutečná moc v Libyi je ale rozložena mezi početnou řadu regionů a ozbrojených složek. Jen v hlavním městě podle Wintoura existují alespoň čtyři militantní skupiny.
Demokracie nemá v Libyii tradici
Maršál Haftar není pro Libyi novou tváří. Stál mimo jiné u převratu, který na konci šedesátých let pomohl Kaddáfímu k moci. Kvůli rozporu s bývalým vůdcem ale později strávil dvacet let v exilu v USA a vrátil se až v roce 2011, kdy spolu s NATO dopomáhal ke svržení Kaddáfího diktatury. Podle The Guardian Haftar dříve uvedl, že usiluje o bezpečnost spíše než o demokracii. Ta ostatně nemá v zemi příliš dlouhou tradici.
Libye byla až do roku 1947 v koloniálním držení Itálie, kterou vystřídala slabá monarchie krále Idrise. Po jeho svržení byl stát 42 let pod autokratickou vládou plukovníka Kaddáfího, který zemi podrobil kultu své vlastní osobnosti. Libye se pak od svržení svého dlouholetého vůdce nevzpamatovala z chaosu.
Podle Saida Jaffara Hussaina, který v Tripolisu reprezentuje OSN, současná krize eskaluje, a to nejhorší teprve přijde. „Naše největší obava se týká vzrůstajícího počtu náletů z obou stran a využití těžké válečné techniky,“ sdělil v pátek Hussain reportérům z listu The New York Times (NYT).
Chalífa Haftar v Moskvě
Hlavní manažer libyjské národní společnosti pro produkci ropy zase uvedl, že by současné boje mohly zničit veškerou těžbu této suroviny v zemi. Světové ceny ropy podle NYT už teď pociťují dopad konfliktu.
Šéf libyjsko-italské obchodní komory Gianfranco Damiano potvrdil, že část italských podniků zapojených v libyjském ropném sektoru se z Tripolisu stahuje kvůli bojům. Vojenská mise, kterou v zemi Itálie nasadila v lednu loňského roku, ale v Libyi zůstane a i nadále se pokusí pomoci ke stabilizaci situace.
Tripolis tak spoléhá nejen na Spojené národy, ale také Evropskou unii, která usiluje o dialog mezi znepřátelenými stranami. Haftar ve svém tažení naopak sází na podporu Spojených arabských emirátů, Ruska, Egypta a Saúdské Arábie.