Řecká policie zatkla ve čtvrtek večer devět Egypťanů, které viní z podílu na středečním potopení lodi s několika stovkami migrantů jihozápadně od řeckého pobřeží. Podle agentury AMNA jsou zadržení obviněni z pašeráctví a zločinného spiknutí. V oblasti, kde se přeplněná loď s migranty asi 75 kilometrů od přístavu Pylos v noci na středu potopila, i v pátek pokračovalo pátrání po možných přeživších. Neštěstí si zatím vyžádalo 78 obětí, 104 lidí se zachránilo, napsal deník Kathimerini.
Kvůli potopení lodi s migranty zatkla řecká policie devět Egypťanů
Není jasné, kolik osob na palubě lodi bylo. Řecká média píší o čtyřech až šešti stovkách. Z toho skoro stovka byly děti, tvrdí přeživší. Loď podle deníku Kathimerini vyplula z Egypta, zastavila se v Libyi a mířila do Itálie.
„Ještě nemáme všechny informace o tom, co se stalo, ale zdá se, že se jedná o největší tragédii ve Středozemním moři,“ řekla eurokomisařka Ylva Johanssonová. Podle ní převaděči neposlali migranty, kteří se nacházeli na přeplněném člunu, do Evropy, ale na smrt.
Horizont ČT24: Potopení lodě s migranty (zdroj: ČT24)
Podle projektu OSN Missing Migrants Project by se mohlo jednat o druhé nejtragičtější ztroskotání lodě s migranty po námořním neštěstí z 19. dubna roku 2015, kdy zahynulo či se pohřešovalo na 800 migrantů. Podle úřadů stále není možné přesně vyčíslit počet lidí na palubě lodi a tudíž počet pohřešovaných.
Deník Kathimerini v pátek napsal, že řecká pobřežní stráž několik hodin před neštěstím nabízela přeplněnému plavidlu pomoc. Migranty na palubě ampliony informovala o nebezpečí, které jim na přeplněné lodi hrozí.
Přeživští z potopené lodi čekají na odvoz do Athén
Pobřežní stráž jim podle páteční zprávy Kathimerini sdělila, že do Itálie na přeplněné lodi nedojedou, a dokonce chtěla lanem plavidlo ukotvit. Někteří lidé na palubě ale podle pobřežní stráže pomoc odmítli a lano odvázali, protože se nechtěli dostat do Řecka, ale do Itálie.
Mluvčí řecké pobřežní stráže v televizi Skai odmítl kritiku lidskoprávních organizací, že pobřežní stráž neudělala dost pro záchranu migrantů. „Pokud bychom se snažili o intervenci na rybářské lodi přeplněné lidmi násilím, mohla se při tom zásahu potopit,“ řekl mluvčí.
Kvůli potopení lodi s migranty bylo zadrženo devět lidí (zdroj: ČT24)
Argumenty pobřežní stráže však odmítají někteří odborníci a představitelé mezinárodních organizací. Podle nich měla stráž rychleji připravit záchrannou akci. „Podle mezinárodního námořního práva řecké úřady měly začít dříve koordinovat záchrannou operaci od momentu, kdy Frontex zaznamenal loď v nesnázích,“ uvedl zmocněnec pro Středomoří z Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Vincent Cochetel.
Podle odborníka na námořní neštěstí Nikose Spanose není možné se ptát lidí na lodi, která nemá pod kontrolou vlastní pohyb, zda chtějí pomoc. „Pomoc jim měla být poskytnuta okamžitě,“ cituje Spanose agentura AFP.
Migrační tlak roste, uvedl Frontex
Od ledna do května letos překročilo hranice Evropské unie nelegální cestou 102 tisíc migrantů, o 12 procent více než za stejné období v roce 2022. Zdaleka nejvyužívanější cestou je právě trasa přes centrální Středomoří, kudy přišlo 50 300 migrantů, což je nárůst na dvojnásobek a nejvíce od roku 2017, informovala Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž Frontex.
Zejména kvůli nepřízni počasí naopak ztrácely na oblibě trasy ze západní Afriky, východního Středomoří a přes západní Balkán. U cest přes moře „pokles souvisel především s dlouhými obdobími špatných povětrnostních podmínek, které činily již tak nebezpečné cesty na palubách lodí, které nejsou způsobilé k plavbě, ještě riskantnějšími. Migrační tlak v regionu však zůstává vysoký a v nadcházejících měsících lze očekávat zvýšenou aktivitu převaděčů,“ uvedl Frontex.
Přes centrální Středomoří přicházejí nejčastěji lidé prchající z Pobřeží slonoviny, Egypta a Guineje. Přes západní Balkán do EU míří zejména Syřané, Afghánci a Turci.