Muslimové strana 3 z 4

V německé armádě bude po více než sto letech sloužit vojenský rabín. Zsolta Ballu, narozeného v Maďarsku, uvedli do funkce v synagoze v Lipsku. Podle agentury DPA v bundeswehru, který má na 180 tisíc příslušníků, působí zhruba tři stovky židů.

V pákistánském Péšávaru v současné době prodejci dobytka zažívají vrchol obchodní sezony. Na největším trhu v zemi se nakupující snaží zajistit ty nejlepší obětní kusy pro nadcházejíci svátek Eid al-Adha. Během něj si muslimští věřící připomínají biblický příběh Abraháma (Ibrahíma). Jde o jeden z oficiálních islámských svátků, který vyvrcholí v den obětování Bohu. Datum Svátku oběti se mění a letos se uskuteční 20. července.

Bývalý pražský imám Samer Shehadeh si za pomoc k teroristickému útoku a financování terorismu odpyká 14,5 roku ve vězení. Shehadeh v úterý uzavřel se státním zástupcem dohodu o vině a trestu, kterou následně potvrdil pražský městský soud. Bývalý imám byl už loni pravomocně odsouzen za podobné činy k desetiletému trestu, rozhodnutí soudu ho tedy o 4,5 roku prodlužuje.

Šíření nákazy koronavirem se v Indii od počátku pandemie dělo poněkud odlišně od dalších států. V zemi bylo nejdříve málo případů a byla premiantem světa, aby se posléze dostala na přední příčky žebříčků nakažených. Jen o pár měsíců později se ale situace výrazně zlepšila. V dubnu 2021 už ovšem počty nakažených opět dosahují astronomických výšin a vědci se tak ptají, co za podivným vývojem v zemi stojí.

Mešity ve Francii jsou znovu středem pozornosti. Po šesti měsících například opět funguje svatostánek u Paříže, který úřady zavřely kvůli přílišné radikálnosti. Právě tu se snaží francouzští senátoři řešit v rozporuplném zákoně proti separatismu, který věnuje největší pozornost náboženským institucím. V nich totiž může často docházet k radikalizaci. Vláda se normou snaží bojovat proti šíření extrémních postojů v zemi, avšak není vyloučeno, že zákon neprojde.

Zákon o separatismu, který je ve francouzském Národním shromáždění, má přimět muslimskou komunitu, aby respektovala zákony republiky a sama bojovala proti radikálním islamistům. Návrh zákona uspíšily nedávné teroristické útoky.

S podmíněnými tresty odešli ve čtvrtek od odvolacího soudu dva muži, kteří na internetu pochválili teroristický útok v Christchurchi. Šestatřicetiletý Leoš Machálek z Prahy dostal dvouapůlletou podmínku se zkušební dobou čtyři roky, jedenatřicetiletý Jiří Kantor z Kraslic na Sokolovsku tříletou podmínku se zkušební dobou na pět let s dohledem. Odvolací senát ani v jednom případě neuznal odvolání státního zástupce, který pro oba muže požadoval pět let vězení.

Indický premiér Naréndra Módí ve středu položil základní kámen hinduistického chrámu, který má vyrůst na místě zničené mešity ve městě Ajódhja na severu země. Hinduisté věří, že Ajódhja je rodištěm legendárního prince Rámy, který je vtělením boha Višnua. O tom, že mohou na místě postavit chrám, loni rozhodl nejvyšší soud, a ukončil tak letitý spor, který v Indii vyvolal jedny z nejkrvavějších násilností.

Před 45 lety začala útokem křesťanských milic na autobus s Palestinci vleklá občanská válka, která učinila z Libanonu, přezdívanému „Švýcarsko Orientu“, rozbombardovanou zemi s více než 150 tisíci oběťmi. Vzájemné masakry příslušníků etnických a náboženských menšin šokovaly svět. Libanonský konflikt potvrdil tehdejší rozdělení světa na Západ a Východ a odhalil zájmy vlivných regionálních hráčů. Sýrie poslala do Libanonu desítky tisíc vojáků a v okupaci pokračovala až do dubna 2005. K intervenci přistoupil rovněž Izrael, který nechal vojáky kontrolovat jih země skoro celé dvě dekády. Složité vztahy s oběma sousedními státy tíží Libanon dodnes.

Atentátník z Halle, Stephan Balliet, chtěl původně útočit na muslimy, nakonec se ale podle své výpovědi rozhodl zvolit si za terč Židy, protože jsou pro „nespokojené bílé muže“, jako je on, „největším problémem“. Balliet to řekl ve svých výpovědích před soudcem a policisty, informují rozhlasové a televizní stanice NDR a WDR a deník Süddeutsche Zeitung. Německý pravicový extremista loni v říjnu ve východoněmeckém městě zabil dva lidi.

Muslimové v novozélandském městě Christchurch si připomínají rok od teroristického útoku, při němž australský extremista Brenton Tarrant zavraždil 51 lidí. Za cíl si vybral dvě mešity, kam se věřící sešli k pátečním modlitbám. Nejhorší útok v dějinách státu narušil pověst Nového Zélandu jako bezpečné a klidné země. Tarrantovi hrozí doživotí.

Americký prezident Donald Trump během svého turné po Indii v pondělním prohlášení ocenil Indii jako tolerantní zemi. Netušil přitom, že se jen o pár ulic dál odehraje „městská válka“ mezi odpůrci a příznivci změny v zákonu o občanství. Střety měly tragickou dohru. Podle agentury Reuters během nich zemřelo nejméně dvacet osob a stovky dalších byly zraněny. Situaci se nepodařilo uklidnit ani po třech dnech.

Masakr v Hanau byl podle německého ministra vnitra Horsta Seehofera (CSU) jednoznačně rasisticky motivovaným teroristickým útokem. Německo po útoku zpřísní ochranu „citlivých zařízení“ včetně mešit. Více policistů zamíří na nádraží, letiště nebo hranice.

V Indonésii žije skoro třináct procent všech vyznavačů islámu na světě. Největší muslimská země přitom netuší, kolik má mešit. Úřady proto vyslaly stovky úředníků modlitebny najít, aby včas podchytily a eliminovaly případné šíření radikálních myšlenek.

Židé patří k národnostním skupinám, které jsou podle průzkumů více Čechům sympatické než nesympatické. Zároveň ale roste počet antisemitských incidentů, byť se většinou odehrávají „pouze“ na verbální rovině. Odborník na extremismus Miroslav Mareš ale v Událostech, komentářích upozornil, že hranice mezi verbální a skutečnou agresí může být velmi křehká. Dodal také, že v Evropě existuje několik druhů antisemitismu, které mají svá specifika.

Policie zatím nezjistila, kdo napsal na brněnskou mešitu vyhrůžku smrtí. Předseda Ústředí muslimských obcí Muneeb Hassan Alrawi ocenil, že se českých muslimů v souvislosti s incidentem zastal například premiér či pražský arcibiskup, domnívá se však, že takový způsob vyhrožování muslimům Českou republiku poškozuje. Muneeb Hassan Alrawi byl hostem Událostí, komentářů.

Nejméně dva lidé zemřeli ve městě Mangalúru na jihu Indie při demonstracích proti novému kontroverznímu zákonu o občanství. Policie podle serveru BBC zatkla tisíce lidí, kteří navzdory zákazu shromažďování už několikátý den pokračovali v demonstracích po celé zemi. Úřady také na mnoha místech omezily přístup na internet i mobilní komunikaci.

V Dillí, Bombaji, Haidarábádu, Kalkatě a dalších velkých indických městech protestovaly tisíce lidí proti kontroverznímu novému zákonu o občanství. Umožní získat indické občanství nemuslimským obyvatelům, kteří do země přišli nelegálně z Pákistánu, Bangladéše a z Afghánistánu. Podle kritiků je zákon z náboženského hlediska diskriminační a ohrožuje sekulární charakter státu. Nepokoje si vyžádaly od čtvrtka šest mrtvých. Premiér Naréndra Módí vyzval občany ke klidu.

Vrchní státní zastupitelství v Praze podalo obžalobu na bývalého pražského imáma Samera Shehadeha, jeho bratra a švagrovou viněné z podpory terorismu. Případ poslalo pražskému městskému soudu. Informaci potvrdila mluvčí soudu Markéta Puci. Trojice čelí obvinění z účasti na teroristické skupině, z podpory a propagace terorismu a z financování terorismu. Za tyto zločiny hrozí stíhaným až patnáctileté tresty vězení.

Hořící barikády a vojáci v ulicích Santiaga de Chile v posledních týdnech překvapili svět. Po tři desítky let prosperující demokratická země upadla do chaosu po zanedbatelném zvýšení cen jízdného v metru. Obyvatelům frustrovaným nerovností, vysokými životními náklady a lhostejností elit došla trpělivost. Žádají reformu systému i novou ústavu, která nebude bazírovat na soukromém vlastnictví tolik jako ta pocházející z dob diktátora Augusta Pinocheta. Napětí spojené se špatnou ekonomickou situací přitom sílí i v dalších státech Jižní Ameriky, stejně jako na Blízkém východě.

Kancléřka Angela Merkelová označila rostoucí antisemitismus za hrozbu pro Německo. Nenávist k Židům a pravicový extremismus motivovaly i útočníka z Halle, který před třemi týdny zabil dva lidi. Přibývá také útoků z řad muslimských menšin. Terčem se stal i jeden z nejznámějších rabínů Německa. Úřady ale vyšetřování incidentu zastavily.

Nově zveřejněné satelitní snímky ukazují, že čínští komunisté zrychlili likvidaci ujgurských hřbitovů. Za poslední dva roky jich asi třicet muselo ustoupit výstavbě měst. Do nich vláda přesouvá Číňany, aby v autonomní provincii Sin-ťiang, kdysi obývané z velké většiny muslimskými turkickými Ujgury, získala etnickou převahu.

Spojené státy zavádějí sankce proti 28 čínským bezpečnostním úřadům i firmám kvůli účasti na porušování práv muslimské menšiny Ujgurů. Stovky tisíc z nich vláda zavírá do takzvaných převýchovných táborů, dalším omezuje svobodu pohybu, kultury či odívání. Mezi sankcionovanými je i přední výrobce kamerových systémů a bezpečnostní techniky Hikvision.

Především šíitští muslimové si na svátek Ašúra připomínají smrt Husajna ibn Alího, vnuka proroka Mohameda, který podle islámské tradice padl v roce 680 v bitvě u irácké Karbaly. Imám Husajn platí za zakladatele šíitské větve islámu, a jeho násilná smrt se tak mezi početnými komunitami blízkovýchodních věřících pojí s okázalými smutečními rituály i folklorním sebetrýzněním, protože „trpět je jako vysvobození se pro jiného“.