Muslimové strana 3 z 4

Židé patří k národnostním skupinám, které jsou podle průzkumů více Čechům sympatické než nesympatické. Zároveň ale roste počet antisemitských incidentů, byť se většinou odehrávají „pouze“ na verbální rovině. Odborník na extremismus Miroslav Mareš ale v Událostech, komentářích upozornil, že hranice mezi verbální a skutečnou agresí může být velmi křehká. Dodal také, že v Evropě existuje několik druhů antisemitismu, které mají svá specifika.

Policie zatím nezjistila, kdo napsal na brněnskou mešitu vyhrůžku smrtí. Předseda Ústředí muslimských obcí Muneeb Hassan Alrawi ocenil, že se českých muslimů v souvislosti s incidentem zastal například premiér či pražský arcibiskup, domnívá se však, že takový způsob vyhrožování muslimům Českou republiku poškozuje. Muneeb Hassan Alrawi byl hostem Událostí, komentářů.

Nejméně dva lidé zemřeli ve městě Mangalúru na jihu Indie při demonstracích proti novému kontroverznímu zákonu o občanství. Policie podle serveru BBC zatkla tisíce lidí, kteří navzdory zákazu shromažďování už několikátý den pokračovali v demonstracích po celé zemi. Úřady také na mnoha místech omezily přístup na internet i mobilní komunikaci.

V Dillí, Bombaji, Haidarábádu, Kalkatě a dalších velkých indických městech protestovaly tisíce lidí proti kontroverznímu novému zákonu o občanství. Umožní získat indické občanství nemuslimským obyvatelům, kteří do země přišli nelegálně z Pákistánu, Bangladéše a z Afghánistánu. Podle kritiků je zákon z náboženského hlediska diskriminační a ohrožuje sekulární charakter státu. Nepokoje si vyžádaly od čtvrtka šest mrtvých. Premiér Naréndra Módí vyzval občany ke klidu.

Vrchní státní zastupitelství v Praze podalo obžalobu na bývalého pražského imáma Samera Shehadeha, jeho bratra a švagrovou viněné z podpory terorismu. Případ poslalo pražskému městskému soudu. Informaci potvrdila mluvčí soudu Markéta Puci. Trojice čelí obvinění z účasti na teroristické skupině, z podpory a propagace terorismu a z financování terorismu. Za tyto zločiny hrozí stíhaným až patnáctileté tresty vězení.

Hořící barikády a vojáci v ulicích Santiaga de Chile v posledních týdnech překvapili svět. Po tři desítky let prosperující demokratická země upadla do chaosu po zanedbatelném zvýšení cen jízdného v metru. Obyvatelům frustrovaným nerovností, vysokými životními náklady a lhostejností elit došla trpělivost. Žádají reformu systému i novou ústavu, která nebude bazírovat na soukromém vlastnictví tolik jako ta pocházející z dob diktátora Augusta Pinocheta. Napětí spojené se špatnou ekonomickou situací přitom sílí i v dalších státech Jižní Ameriky, stejně jako na Blízkém východě.

Kancléřka Angela Merkelová označila rostoucí antisemitismus za hrozbu pro Německo. Nenávist k Židům a pravicový extremismus motivovaly i útočníka z Halle, který před třemi týdny zabil dva lidi. Přibývá také útoků z řad muslimských menšin. Terčem se stal i jeden z nejznámějších rabínů Německa. Úřady ale vyšetřování incidentu zastavily.

Nově zveřejněné satelitní snímky ukazují, že čínští komunisté zrychlili likvidaci ujgurských hřbitovů. Za poslední dva roky jich asi třicet muselo ustoupit výstavbě měst. Do nich vláda přesouvá Číňany, aby v autonomní provincii Sin-ťiang, kdysi obývané z velké většiny muslimskými turkickými Ujgury, získala etnickou převahu.

Spojené státy zavádějí sankce proti 28 čínským bezpečnostním úřadům i firmám kvůli účasti na porušování práv muslimské menšiny Ujgurů. Stovky tisíc z nich vláda zavírá do takzvaných převýchovných táborů, dalším omezuje svobodu pohybu, kultury či odívání. Mezi sankcionovanými je i přední výrobce kamerových systémů a bezpečnostní techniky Hikvision.

Především šíitští muslimové si na svátek Ašúra připomínají smrt Husajna ibn Alího, vnuka proroka Mohameda, který podle islámské tradice padl v roce 680 v bitvě u irácké Karbaly. Imám Husajn platí za zakladatele šíitské větve islámu, a jeho násilná smrt se tak mezi početnými komunitami blízkovýchodních věřících pojí s okázalými smutečními rituály i folklorním sebetrýzněním, protože „trpět je jako vysvobození se pro jiného“.

Dvě jaderné mocnosti, Indie a Pákistán, se v srpnu ocitly na prahu války. Bodem sváru je indický Kašmír, sporné území, jemuž Dillí odebralo zvláštní status. Muslimové se obávají indické okupace a ztráty identity. Indická nacionalistická vláda však tvrdí, že bojuje proti sílícímu radikalismu v oblasti, kterou chce začít víc ekonomicky rozvíjet. Zatímco Kašmír zůstává odříznutý od světa, v návrat z exilu doufají statisíce panditů. Hinduistickou elitu vyhnalo na začátku 90. let islámské násilí.

Stari most spojoval břehy bosenského Mostaru od roku 1566. Město bylo symbolem soužití dvou rozdílných kultur, vedle sebe zde žili Chorvaté a bosenští muslimové. Válka je ale postavila proti sobě a v listopadu 1993 chorvatské jednotky unikátní stavbu přesným odstřelováním zničily. Přesně před patnácti lety, 23. července 2004, se Stari most dočkal slavnostního znovuotevření.

V Aténách otevřeli v pátek první oficiální mešitu v řecké metropoli. Muslimové se v ní začnou modlit zřejmě v září, až bude oficiálně jmenován imám. Informoval o tom řecký deník Kathimerini. Podle televize Al-Džazíra jde o první mešitu v Aténách po více než 180 letech.

Končí ramadán, jeden ze základů muslimské víry, a přísné postní období nyní ve světě islámu střídá několikadenní slavnost Eid al-Fitr, při které si muslimové užívají hojnosti a okázalosti. V posledních letech se však povaha tohoto svátku vlivem komerce mění a z původních tradičních oslav se v mnoha městech stává „disneyovská“ zábava plná kolotočů, balónků a klaunů.

„Jste pýchou Íránu,“ vzkázal loni zoroastrijcům na světovém kongresu prezident Hasan Rouhání. Ve skutečnosti se ale řada stoupenců prastarého náboženství necítí v islámské republice vítaná a od revoluce postupně opouští zemi. Zoroastrijci, jejichž učení inspirovalo západní filozofy i umělce, patří mezi menšiny chráněné ústavou, konzervativní síly však usilují o to, aby byli nejlépe neviditelní. Další náboženské skupiny, jako baháisté, svou víru praktikovat podle zákona vůbec nemohou. A mnohdy končí za mřížemi.

Novozélandská policie rozšířila obvinění proti muži, jemuž připisuje březnový útok na dvě mešity v Christchurchi, o účast na teroristickém činu. Informoval o tom list New Zealand Herald. Útok nepřežilo 51 lidí a čtyři desítky byly zraněny.

Srílanští policisté se střetli s výtržníky z řad etnických Sinhálců, kteří útočí na muslimy. Při nepokojích zemřel první člověk. Jedná se o zatím největší vlnu násilí ze strany buddhistů vůči muslimské menšině po velikonočních teroristických útocích, při nichž zemřelo 250 lidí. Vláda nařídila dočasné zablokování sociálních sítí, v celé zemi bude platit už druhou noc zákaz vycházení.

Cesta do islámské republiky v první řadě překvapí. V době tvrdých sankcí je tam neuvěřitelně levně a vřelost obyvatel snad nezná mezí. „Vítejte v Íránu!“ začíná každá naše konverzace s lidmi, často odhodlanými pořídit si společné selfie. Turista se rázem cítí jako celebrita, navíc s miliony riálů v kapse. Výlet po úchvatných památkách, horách a pouštích má jen pár drobných vad na kráse: povinný šátek už po týdnu překáží a vážíme si toho, že v Česku smíme otevřeně mluvit o politice.

Pákistán bude určovat začátek postního měsíce ramadánu vědeckou metodou, nebude se už dál spoléhat na pozorování oblohy a vyhlížení začátku nového měsíce, jak to požadují duchovní. Oznámil to ministr vědy a techniky Fauád Čaudhrí, jehož citoval pákistánský list Dawn.

Teroristický útok na muslimskou komunitu ve městě Christchurch vyvolal na Novém Zélandu i ve zbytku světa šok a nepochopení. Jak se mohl v poklidném ráji stát takový masakr? Muslimů je na Novém Zélandu minimum a dosud zde žili v harmonii – s předsudky a diskriminací však řada z nich zkušenost má. V Christchurchi jsou navíc „bílí extremisté“ poměrně aktivní. Odborníci varují, že hrozba má globální rozsah. Islamofobii a pocitu bělošské nadřazenosti napomáhají i některé politické elity a média na celém Západě.

Pražská muslimská obec se distancovala od vyjádření svého nového předsedy Leonida Kušnarenka. Ten ve videu zveřejněném na svém facebookovém profilu nabídl členům obce pomoc s vyzbrojením. Reagoval tak na nedávné útoky na muslimy v novozélandském městě Christchurch a růst protiislámských nálad ve společnosti.

Novozélandská premiérka Jacinda Ardernová řekla, že udělá vše pro to, aby útočník na mešity nedostal prostor šířit své rasistické názory. Zároveň zdůraznila, že jeho jméno nevysloví a slávu mu nedopřeje. Informovala o tom agentura AP. Muž, který je obviněn z vraždy 50 lidí ve dvou mešitách na Novém Zélandu, se rozhodl u soudu hájit sám.

Scénou, ve které Ježíš znásilňuje muslimskou ženu, z loňské brněnské přehlídky Divadelní svět se zabýval Městský soud v Brně. Žalobu kardinála Dominika Duky zamítl. Nepodařilo se mu totiž prokázat, že hra režiséra Olivera Frljiče Naše násilí a vaše násilí zasáhla do jeho práv na svobodu vyznání. Soud sice uznal, že reprezentanty církve Jana Pavla II. nebo Ježíše Krista zobrazili autoři hry neuctivě, kardinál Duka tím ale nebyl nijak omezen ve vyznávání své víry. Rozsudek zatím není pravomocný a žalobci očekávají, že spor skončí až u Evropského soudu pro lidská práva. O kauze diskutovali divadelníci i zástupci církve v pondělní Devadesátce ČT24.

Čína slíbila, že převýchovné tábory pro muslimskou ujgurskou menšinu postupně zmizí – ovšem pouze pokud se ukáže, že už nejsou potřeba. Podle OSN Čína drží v těchto centrech až milion Ujgurů. Mezi hlasité kritiky patří i Turecko, kam řada příslušníků muslimské menšiny utekla. I tady ale Ujguři čelí mnoha problémům.