Muslimové strana 3 z 4

Zákon o separatismu, který je ve francouzském Národním shromáždění, má přimět muslimskou komunitu, aby respektovala zákony republiky a sama bojovala proti radikálním islamistům. Návrh zákona uspíšily nedávné teroristické útoky.

S podmíněnými tresty odešli ve čtvrtek od odvolacího soudu dva muži, kteří na internetu pochválili teroristický útok v Christchurchi. Šestatřicetiletý Leoš Machálek z Prahy dostal dvouapůlletou podmínku se zkušební dobou čtyři roky, jedenatřicetiletý Jiří Kantor z Kraslic na Sokolovsku tříletou podmínku se zkušební dobou na pět let s dohledem. Odvolací senát ani v jednom případě neuznal odvolání státního zástupce, který pro oba muže požadoval pět let vězení.

Indický premiér Naréndra Módí ve středu položil základní kámen hinduistického chrámu, který má vyrůst na místě zničené mešity ve městě Ajódhja na severu země. Hinduisté věří, že Ajódhja je rodištěm legendárního prince Rámy, který je vtělením boha Višnua. O tom, že mohou na místě postavit chrám, loni rozhodl nejvyšší soud, a ukončil tak letitý spor, který v Indii vyvolal jedny z nejkrvavějších násilností.

Před 45 lety začala útokem křesťanských milic na autobus s Palestinci vleklá občanská válka, která učinila z Libanonu, přezdívanému „Švýcarsko Orientu“, rozbombardovanou zemi s více než 150 tisíci oběťmi. Vzájemné masakry příslušníků etnických a náboženských menšin šokovaly svět. Libanonský konflikt potvrdil tehdejší rozdělení světa na Západ a Východ a odhalil zájmy vlivných regionálních hráčů. Sýrie poslala do Libanonu desítky tisíc vojáků a v okupaci pokračovala až do dubna 2005. K intervenci přistoupil rovněž Izrael, který nechal vojáky kontrolovat jih země skoro celé dvě dekády. Složité vztahy s oběma sousedními státy tíží Libanon dodnes.

Atentátník z Halle, Stephan Balliet, chtěl původně útočit na muslimy, nakonec se ale podle své výpovědi rozhodl zvolit si za terč Židy, protože jsou pro „nespokojené bílé muže“, jako je on, „největším problémem“. Balliet to řekl ve svých výpovědích před soudcem a policisty, informují rozhlasové a televizní stanice NDR a WDR a deník Süddeutsche Zeitung. Německý pravicový extremista loni v říjnu ve východoněmeckém městě zabil dva lidi.

Muslimové v novozélandském městě Christchurch si připomínají rok od teroristického útoku, při němž australský extremista Brenton Tarrant zavraždil 51 lidí. Za cíl si vybral dvě mešity, kam se věřící sešli k pátečním modlitbám. Nejhorší útok v dějinách státu narušil pověst Nového Zélandu jako bezpečné a klidné země. Tarrantovi hrozí doživotí.

Americký prezident Donald Trump během svého turné po Indii v pondělním prohlášení ocenil Indii jako tolerantní zemi. Netušil přitom, že se jen o pár ulic dál odehraje „městská válka“ mezi odpůrci a příznivci změny v zákonu o občanství. Střety měly tragickou dohru. Podle agentury Reuters během nich zemřelo nejméně dvacet osob a stovky dalších byly zraněny. Situaci se nepodařilo uklidnit ani po třech dnech.

Masakr v Hanau byl podle německého ministra vnitra Horsta Seehofera (CSU) jednoznačně rasisticky motivovaným teroristickým útokem. Německo po útoku zpřísní ochranu „citlivých zařízení“ včetně mešit. Více policistů zamíří na nádraží, letiště nebo hranice.

V Indonésii žije skoro třináct procent všech vyznavačů islámu na světě. Největší muslimská země přitom netuší, kolik má mešit. Úřady proto vyslaly stovky úředníků modlitebny najít, aby včas podchytily a eliminovaly případné šíření radikálních myšlenek.

Židé patří k národnostním skupinám, které jsou podle průzkumů více Čechům sympatické než nesympatické. Zároveň ale roste počet antisemitských incidentů, byť se většinou odehrávají „pouze“ na verbální rovině. Odborník na extremismus Miroslav Mareš ale v Událostech, komentářích upozornil, že hranice mezi verbální a skutečnou agresí může být velmi křehká. Dodal také, že v Evropě existuje několik druhů antisemitismu, které mají svá specifika.

Policie zatím nezjistila, kdo napsal na brněnskou mešitu vyhrůžku smrtí. Předseda Ústředí muslimských obcí Muneeb Hassan Alrawi ocenil, že se českých muslimů v souvislosti s incidentem zastal například premiér či pražský arcibiskup, domnívá se však, že takový způsob vyhrožování muslimům Českou republiku poškozuje. Muneeb Hassan Alrawi byl hostem Událostí, komentářů.

Nejméně dva lidé zemřeli ve městě Mangalúru na jihu Indie při demonstracích proti novému kontroverznímu zákonu o občanství. Policie podle serveru BBC zatkla tisíce lidí, kteří navzdory zákazu shromažďování už několikátý den pokračovali v demonstracích po celé zemi. Úřady také na mnoha místech omezily přístup na internet i mobilní komunikaci.

V Dillí, Bombaji, Haidarábádu, Kalkatě a dalších velkých indických městech protestovaly tisíce lidí proti kontroverznímu novému zákonu o občanství. Umožní získat indické občanství nemuslimským obyvatelům, kteří do země přišli nelegálně z Pákistánu, Bangladéše a z Afghánistánu. Podle kritiků je zákon z náboženského hlediska diskriminační a ohrožuje sekulární charakter státu. Nepokoje si vyžádaly od čtvrtka šest mrtvých. Premiér Naréndra Módí vyzval občany ke klidu.

Vrchní státní zastupitelství v Praze podalo obžalobu na bývalého pražského imáma Samera Shehadeha, jeho bratra a švagrovou viněné z podpory terorismu. Případ poslalo pražskému městskému soudu. Informaci potvrdila mluvčí soudu Markéta Puci. Trojice čelí obvinění z účasti na teroristické skupině, z podpory a propagace terorismu a z financování terorismu. Za tyto zločiny hrozí stíhaným až patnáctileté tresty vězení.

Hořící barikády a vojáci v ulicích Santiaga de Chile v posledních týdnech překvapili svět. Po tři desítky let prosperující demokratická země upadla do chaosu po zanedbatelném zvýšení cen jízdného v metru. Obyvatelům frustrovaným nerovností, vysokými životními náklady a lhostejností elit došla trpělivost. Žádají reformu systému i novou ústavu, která nebude bazírovat na soukromém vlastnictví tolik jako ta pocházející z dob diktátora Augusta Pinocheta. Napětí spojené se špatnou ekonomickou situací přitom sílí i v dalších státech Jižní Ameriky, stejně jako na Blízkém východě.

Kancléřka Angela Merkelová označila rostoucí antisemitismus za hrozbu pro Německo. Nenávist k Židům a pravicový extremismus motivovaly i útočníka z Halle, který před třemi týdny zabil dva lidi. Přibývá také útoků z řad muslimských menšin. Terčem se stal i jeden z nejznámějších rabínů Německa. Úřady ale vyšetřování incidentu zastavily.

Nově zveřejněné satelitní snímky ukazují, že čínští komunisté zrychlili likvidaci ujgurských hřbitovů. Za poslední dva roky jich asi třicet muselo ustoupit výstavbě měst. Do nich vláda přesouvá Číňany, aby v autonomní provincii Sin-ťiang, kdysi obývané z velké většiny muslimskými turkickými Ujgury, získala etnickou převahu.

Spojené státy zavádějí sankce proti 28 čínským bezpečnostním úřadům i firmám kvůli účasti na porušování práv muslimské menšiny Ujgurů. Stovky tisíc z nich vláda zavírá do takzvaných převýchovných táborů, dalším omezuje svobodu pohybu, kultury či odívání. Mezi sankcionovanými je i přední výrobce kamerových systémů a bezpečnostní techniky Hikvision.

Především šíitští muslimové si na svátek Ašúra připomínají smrt Husajna ibn Alího, vnuka proroka Mohameda, který podle islámské tradice padl v roce 680 v bitvě u irácké Karbaly. Imám Husajn platí za zakladatele šíitské větve islámu, a jeho násilná smrt se tak mezi početnými komunitami blízkovýchodních věřících pojí s okázalými smutečními rituály i folklorním sebetrýzněním, protože „trpět je jako vysvobození se pro jiného“.

Dvě jaderné mocnosti, Indie a Pákistán, se v srpnu ocitly na prahu války. Bodem sváru je indický Kašmír, sporné území, jemuž Dillí odebralo zvláštní status. Muslimové se obávají indické okupace a ztráty identity. Indická nacionalistická vláda však tvrdí, že bojuje proti sílícímu radikalismu v oblasti, kterou chce začít víc ekonomicky rozvíjet. Zatímco Kašmír zůstává odříznutý od světa, v návrat z exilu doufají statisíce panditů. Hinduistickou elitu vyhnalo na začátku 90. let islámské násilí.

Stari most spojoval břehy bosenského Mostaru od roku 1566. Město bylo symbolem soužití dvou rozdílných kultur, vedle sebe zde žili Chorvaté a bosenští muslimové. Válka je ale postavila proti sobě a v listopadu 1993 chorvatské jednotky unikátní stavbu přesným odstřelováním zničily. Přesně před patnácti lety, 23. července 2004, se Stari most dočkal slavnostního znovuotevření.

V Aténách otevřeli v pátek první oficiální mešitu v řecké metropoli. Muslimové se v ní začnou modlit zřejmě v září, až bude oficiálně jmenován imám. Informoval o tom řecký deník Kathimerini. Podle televize Al-Džazíra jde o první mešitu v Aténách po více než 180 letech.

Končí ramadán, jeden ze základů muslimské víry, a přísné postní období nyní ve světě islámu střídá několikadenní slavnost Eid al-Fitr, při které si muslimové užívají hojnosti a okázalosti. V posledních letech se však povaha tohoto svátku vlivem komerce mění a z původních tradičních oslav se v mnoha městech stává „disneyovská“ zábava plná kolotočů, balónků a klaunů.

„Jste pýchou Íránu,“ vzkázal loni zoroastrijcům na světovém kongresu prezident Hasan Rouhání. Ve skutečnosti se ale řada stoupenců prastarého náboženství necítí v islámské republice vítaná a od revoluce postupně opouští zemi. Zoroastrijci, jejichž učení inspirovalo západní filozofy i umělce, patří mezi menšiny chráněné ústavou, konzervativní síly však usilují o to, aby byli nejlépe neviditelní. Další náboženské skupiny, jako baháisté, svou víru praktikovat podle zákona vůbec nemohou. A mnohdy končí za mřížemi.