Muslimové strana 2 z 4

Čína se v rámci svých strategií proti terorismu a extremismu dopustila v oblasti Sin-ťiang, kde žije muslimská menšina Ujgurů, závažných porušení lidských práv. Uvádí to zpráva vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové. Podle dokumentu se Čína na Ujgurech mohla dopustit zločinů proti lidskosti, napsala agentura Reuters. Peking zprávu odmítl a tvrdí, že text používá lži a dezinformace.

Cesta do Číny nebyla vyšetřováním životních podmínek menšinových Ujgurů, uvedla vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová. Kritikům svého šestidenního pobytu v zemi obviňované z utlačování muslimských Ujgurů i dalších menšin Bacheletová vzkázala, že jejich námitky bere na vědomí a s vedením komunistické země jednala „otevřeně“.

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová zahájila návštěvu Číny, během níž má plánovanou zastávku i v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, kde je Peking obviňován z rozsáhlého porušování lidských práv. Informovala o tom agentura AFP.

Libanonský šíitský Hizballáh a jeho spojenci v nedělních parlamentních volbách přišli o parlamentní většinu. Podle úterního oznámení ministerstva vnitra tento blok nemá 65 křesel potřebných k zachování většiny ve stoosmadvacetimístném parlamentu. Po minulých volbách jich měl 71. V úterý oznámené výsledky jsou konečné.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena se rozhodla prohlásit násilí páchané barmskou (myanmarskou) armádou na menšinových Rohinzích za genocidu. S odvoláním na nejmenované americké činitele to uvedly agentury AFP a Reuters.

Několik škol v indickém státu Karnátaka zakázalo nošení hidžábů ve třídách, což vyvolalo protesty místní muslimské komunity. Vláda nicméně zákaz podpořila a nepřímo rozšířila. Podle kritiků tím omezuje svobodu vyznání, podle zastánců vytlačuje náboženství ze škol, které podle nich mají být sekulární.

Křesťanská centra na Blízkém východě letos čekala na příliv tradičních adventních návštěvníků marně. Začátkem prosince totiž izraelská vláda opět uzavřela hranice pro zahraniční turisty. Například město Nazaret na severu země je ale na těchto příjmech závislé.

Násilí proti muslimům v Indii roste a pohání i ho nové zákony, které cílí na segregaci náboženství. Ve většinově hinduistické zemi útočí extrémní nacionalisté třeba na muslimy, kteří mají za partnerku hinduistku. Terčem jsou ale i umělci nebo firmy. Miliardové zemi hrozí náboženský rozkol.

Pařížská prokuratura ve středu navrhla uložit 10 tisíc eur (250 tisíc korun) pokuty francouzskému publicistovi Éricovi Zemmourovi, který se podle médií chystá kandidovat na prezidenta, za slova o nezletilých migrantech. Podle obžaloby byly výroky „násilné“, uvedla agentura AFP. Zemmour se středečního prvního stání u soudu nezúčastnil. V minulosti byl publicista odsouzen za podněcování k násilí.

Svátek oběti v arabštině známý jako Eid al-Adha je jeden ze dvou nejvýznamnějších muslimských svátků. Jeho datum není pevně dáno a mění se každým rokem. Pro letošek to byl 20. červenec. Porážejí se obětní zvířata a jejich maso rozdává potřebným. V tento den rovněž vrcholila pouť do Mekky, kterou muslimové označují termínem Hadždž.  Pouť do Mekky se koná druhý rok s omezeným počtem věřících.

V německé armádě bude po více než sto letech sloužit vojenský rabín. Zsolta Ballu, narozeného v Maďarsku, uvedli do funkce v synagoze v Lipsku. Podle agentury DPA v bundeswehru, který má na 180 tisíc příslušníků, působí zhruba tři stovky židů.

V pákistánském Péšávaru v současné době prodejci dobytka zažívají vrchol obchodní sezony. Na největším trhu v zemi se nakupující snaží zajistit ty nejlepší obětní kusy pro nadcházejíci svátek Eid al-Adha. Během něj si muslimští věřící připomínají biblický příběh Abraháma (Ibrahíma). Jde o jeden z oficiálních islámských svátků, který vyvrcholí v den obětování Bohu. Datum Svátku oběti se mění a letos se uskuteční 20. července.

Bývalý pražský imám Samer Shehadeh si za pomoc k teroristickému útoku a financování terorismu odpyká 14,5 roku ve vězení. Shehadeh v úterý uzavřel se státním zástupcem dohodu o vině a trestu, kterou následně potvrdil pražský městský soud. Bývalý imám byl už loni pravomocně odsouzen za podobné činy k desetiletému trestu, rozhodnutí soudu ho tedy o 4,5 roku prodlužuje.

Šíření nákazy koronavirem se v Indii od počátku pandemie dělo poněkud odlišně od dalších států. V zemi bylo nejdříve málo případů a byla premiantem světa, aby se posléze dostala na přední příčky žebříčků nakažených. Jen o pár měsíců později se ale situace výrazně zlepšila. V dubnu 2021 už ovšem počty nakažených opět dosahují astronomických výšin a vědci se tak ptají, co za podivným vývojem v zemi stojí.

Mešity ve Francii jsou znovu středem pozornosti. Po šesti měsících například opět funguje svatostánek u Paříže, který úřady zavřely kvůli přílišné radikálnosti. Právě tu se snaží francouzští senátoři řešit v rozporuplném zákoně proti separatismu, který věnuje největší pozornost náboženským institucím. V nich totiž může často docházet k radikalizaci. Vláda se normou snaží bojovat proti šíření extrémních postojů v zemi, avšak není vyloučeno, že zákon neprojde.

Zákon o separatismu, který je ve francouzském Národním shromáždění, má přimět muslimskou komunitu, aby respektovala zákony republiky a sama bojovala proti radikálním islamistům. Návrh zákona uspíšily nedávné teroristické útoky.

S podmíněnými tresty odešli ve čtvrtek od odvolacího soudu dva muži, kteří na internetu pochválili teroristický útok v Christchurchi. Šestatřicetiletý Leoš Machálek z Prahy dostal dvouapůlletou podmínku se zkušební dobou čtyři roky, jedenatřicetiletý Jiří Kantor z Kraslic na Sokolovsku tříletou podmínku se zkušební dobou na pět let s dohledem. Odvolací senát ani v jednom případě neuznal odvolání státního zástupce, který pro oba muže požadoval pět let vězení.

Indický premiér Naréndra Módí ve středu položil základní kámen hinduistického chrámu, který má vyrůst na místě zničené mešity ve městě Ajódhja na severu země. Hinduisté věří, že Ajódhja je rodištěm legendárního prince Rámy, který je vtělením boha Višnua. O tom, že mohou na místě postavit chrám, loni rozhodl nejvyšší soud, a ukončil tak letitý spor, který v Indii vyvolal jedny z nejkrvavějších násilností.

Před 45 lety začala útokem křesťanských milic na autobus s Palestinci vleklá občanská válka, která učinila z Libanonu, přezdívanému „Švýcarsko Orientu“, rozbombardovanou zemi s více než 150 tisíci oběťmi. Vzájemné masakry příslušníků etnických a náboženských menšin šokovaly svět. Libanonský konflikt potvrdil tehdejší rozdělení světa na Západ a Východ a odhalil zájmy vlivných regionálních hráčů. Sýrie poslala do Libanonu desítky tisíc vojáků a v okupaci pokračovala až do dubna 2005. K intervenci přistoupil rovněž Izrael, který nechal vojáky kontrolovat jih země skoro celé dvě dekády. Složité vztahy s oběma sousedními státy tíží Libanon dodnes.

Atentátník z Halle, Stephan Balliet, chtěl původně útočit na muslimy, nakonec se ale podle své výpovědi rozhodl zvolit si za terč Židy, protože jsou pro „nespokojené bílé muže“, jako je on, „největším problémem“. Balliet to řekl ve svých výpovědích před soudcem a policisty, informují rozhlasové a televizní stanice NDR a WDR a deník Süddeutsche Zeitung. Německý pravicový extremista loni v říjnu ve východoněmeckém městě zabil dva lidi.

Muslimové v novozélandském městě Christchurch si připomínají rok od teroristického útoku, při němž australský extremista Brenton Tarrant zavraždil 51 lidí. Za cíl si vybral dvě mešity, kam se věřící sešli k pátečním modlitbám. Nejhorší útok v dějinách státu narušil pověst Nového Zélandu jako bezpečné a klidné země. Tarrantovi hrozí doživotí.

Americký prezident Donald Trump během svého turné po Indii v pondělním prohlášení ocenil Indii jako tolerantní zemi. Netušil přitom, že se jen o pár ulic dál odehraje „městská válka“ mezi odpůrci a příznivci změny v zákonu o občanství. Střety měly tragickou dohru. Podle agentury Reuters během nich zemřelo nejméně dvacet osob a stovky dalších byly zraněny. Situaci se nepodařilo uklidnit ani po třech dnech.

Masakr v Hanau byl podle německého ministra vnitra Horsta Seehofera (CSU) jednoznačně rasisticky motivovaným teroristickým útokem. Německo po útoku zpřísní ochranu „citlivých zařízení“ včetně mešit. Více policistů zamíří na nádraží, letiště nebo hranice.

V Indonésii žije skoro třináct procent všech vyznavačů islámu na světě. Největší muslimská země přitom netuší, kolik má mešit. Úřady proto vyslaly stovky úředníků modlitebny najít, aby včas podchytily a eliminovaly případné šíření radikálních myšlenek.