Muslimové v novozélandském městě Christchurch si připomínají rok od teroristického útoku, při němž australský extremista Brenton Tarrant zavraždil 51 lidí. Za cíl si vybral dvě mešity, kam se věřící sešli k pátečním modlitbám. Nejhorší útok v dějinách státu narušil pověst Nového Zélandu jako bezpečné a klidné země. Tarrantovi hrozí doživotí.
„Jako by se to stalo včera.“ Muslimové si připomínají rok od nejhoršího útoku v dějinách Nového Zélandu
Před mešitu Al Noor, kde Brenton Tarrant zastřelil 43 lidí, hlídkovali policisté, protože minulý týden se objevila informace o nové hrozbě. Lidé na místo masakru přišli položit květiny, zastavovali se a objímali. Někteří s sebou přinesli vzkazy „Jsme sice malí, ale jsme silní“ nebo „Máme vás rádi“.
„První výročí je dobrou příležitostí, abychom se jako komunita sešli a vzpomínali na tu událost, při níž přišlo o život tolik lidí a mezi nimi i můj bratr,“ citovala agentura Reuters Ayu al-Umariovou.
V jiné části města se stovky lidí účastnily soukromé modlitby. Účast byla nižší, než se očekávalo, mnoho lidí raději zůstalo doma v obavách z šíření koronaviru. „Rok minul, ale stále máme pocit, jako by se to stalo včera,“ prohlásil Abdul Aziz, kterého loni místní média oslavovala jako hrdinu, protože se střelce snažil zastavit.
Novozélandská premiérka Jacinda Ardernová na tiskové konferenci zdůraznila, že země se od loňských útoků zásadně změnila a dodala, že je třeba udělat „mnohem více“ pro to, aby se zastavila radikalizace v zemi. Veřejné pietní akce se v neděli konat budou i přes šíření koronaviru, informovala také premiérka.
Lidé nosí květiny k mešitě Al Noor
Útočníka rozčílili migranti, jeho čin šokoval svět
V pátek 15. března 2019 ve 13:40 místního času vstoupil osmadvacetiletý Australan Tarrant do mešity Al Noor ve městě Christchurch a začal pálit na věřící. Už o minutu později dostala o incidentu zprávu místní policie. V mešitě se v době útoků nacházelo až pět set lidí, kteří se dostavili na modlitbu. Tarrant celý útok nahrával na kameru a přenášel v přímém přenosu přes Facebook.
Po střelbě usedl do automobilu a asi o čtvrt hodiny později zahájil palbu v mešitě v Linwoodském islámském centru, které se nachází asi pět kilometrů od mešity Al Noor. Zadržen byl asi dvacet minut po oznámení o střelbě. Policie po útoku zadržela čtyři osoby, tři ale propustila s tím, že s útokem nemají nic společného.
V Al Noor Tarrant postřílel 42 lidí, v Linwoodu sedm, jedna oběť zahynula v nemocnici. Celkem si střelba vyžádala 51 obětí a asi stejný počet zraněných. Nejmladší oběti byly tři roky, nejstarší 77 let.
Útočník krátce před činem rozeslal na 30 adres včetně pracovního mailu novozélandské premiérky Ardernové 74stránkový manifest, v němž se označil za rasistu a ve kterém uvedl, že ho k činu přivedly protiimigrační motivy a že k myšlenkám na odplatu dospěl během cesty po Evropě, kde ho rozhněvali migranti.
Za svůj hlavní zdroj inspirace označil norského ultrapravicového atentátníka Anderse Breivika, který v roce 2011 v norské metropoli Oslo a v okolí zabil 77 lidí.
Tarrant také obdivoval balkánské nacionalisty a válečníky, kteří v minulosti bojovali proti muslimům. V manifestu se označil za „obyčejného bělocha, který pochází z dělnické třídy, z rodiny s nízkým příjmem“. Jeho cílem bylo pomstít „tisíce obětí zahraniční invaze“.
Konkrétně přitom zmínil například jedenáctiletou Ebbu Akerlundovou, která zahynula při teroristickém atentátu ve Stockholmu v roce 2017. Za tento útok s pěti mrtvými byl k doživotnímu trestu odsouzen uzbecký občan a stoupenec teroristické sítě Islámský stát Rakhmat Akilov.
Tarrant měl zbrojní průkaz a legálně vlastnil několik zbraní. Podle majitele obchodu se zbraněmi Gun City si u něj Tarrant několikrát objednal pušky a střelivo přes internet. Celkem čtyři pušky koupil v období od prosince 2017 do března 2018. Vysoce výkonná poloautomatická zbraň, kterou Tarrant použil při střelbě v mešitách, však prý mezi nimi nebyla.
Extremista může strávit za mřížemi zbytek života
Před soudem se bude zodpovídat z jednapadesáti vražd a čtyřiceti pokusů o vraždu a z teroristického útoku, hrozí mu doživotní trest vězení. Proces měl začít letos v květnu, jelikož ale v té době budou muslimové slavit postní měsíc ramadán, bylo nové datum pro zahájení procesu stanoveno na 2. června.
Násilí odsoudila většina zahraničních státníků včetně českých. Někteří činitelé jako pákistánský premiér Imran Chán či turecký prezident Reccep Tayip Erdogan vyjádřili přesvědčení, že za atentáty je rostoucí islamofobie.
Erdogan novozélandské představitele pobouřil svým výrokem, v němž varoval Australany a Novozélanďany s protimuslimskými postoji, že se z Turecka mohou vrátit do vlasti v rakvích jako předci bojující za první světové války na tureckém poloostrově Gallipoli.
