Ozbrojenec hlásící se k útoku v mešitách zřejmě obdivoval Breivika a balkánské nacionalisty

Osmadvacetiletý Australan Brenton Tarrant, který se přihlásil ke krvavému útoku na dvě mešity v novozélandském městě Christchurch, se prý inspiroval ultrapravicovým norským atentátníkem Andersem Behringem Breivikem. Ve svém manifestu o 73 stranách podle listu The Daily Telegraph napsal, že chtěl pomstít oběti útoků muslimských radikálů. Byl zřejmě také obdivovatelem balkánských nacionalistů i válečníků, kteří v minulosti bojovali proti muslimům, včetně českého krále Zikmunda Lucemburského. Při střelbě na Novém Zélandu přišlo o život 49 lidí.

Tarrant zveřejnil manifest předtím, než se vydal do mešit. Označuje se v něm za „obyčejného bělocha, který pochází z dělnické třídy, z rodiny s nízkým příjmem“. Jeho cílem bylo pomstít „tisíce obětí zahraniční invaze“. 

Konkrétně přitom zmínil například jedenáctiletou Ebbu Akerlundovou, která zahynula při teroristickém atentátu ve Stockholmu v roce 2017. Za tento útok s pěti mrtvými byl k doživotnímu trestu odsouzen uzbecký občan a stoupenec teroristické sítě Islámský stát Rakhmat Akilov.

Manifest uvádí, že motivem útoku je „vyvolat strach“. Text obsahuje nenávistné urážky migrantů, výzvy k zabíjení muslimů a také výrazy o „nadřazenosti bílé rasy“. Australan v manifestu uvádí, že není členem žádné organizace, ale s několika nacionalistickými uskupeními sympatizuje. Označil se také za fašistu a environmentalistu.

Za osobu, která ho ovlivnila nejvíce, považuje Tarrant černošskou americkou konzervativní politickou aktivistku Candace Owensovou. Ta je hlasitou kritičkou hnutí Black Lives Matter (Na černošských životech záleží), které upozorňuje na případy policejního násilí na černoších v USA. Americkou Demokratickou stranu pak Owensová obviňuje, že černochům vymývá mozek a jen je podporuje v jejich roli obětí.

Owensová mezitím na Twitteru pohrozila médiím žalobou, pokud by se o ní informovala jako o někom, kdo útoky na Novém Zélandu inspiroval.

Hlavním vzorem byl pracivový extremista Breivik

Hlavním vzorem byl pro Tarranta norský pravicový extremista Breivik, který v červenci 2011 zabil při atentátech v Oslu a okolí 77 lidí. Breivik nejprve ve vládní čtvrti odpálil nálož, která připravila o život osm lidí. Krátce nato postřílel 69 členů letního tábora mládežnického křídla Dělnické strany na nedalekém ostrově Utöya. Breivik kritizoval tehdy vládnoucí Dělnickou stranu z podpory multikulturalismu a ohrožování norské identity. V roce 2012 byl za terorismus odsouzen k 21 rokům vězení.

„Četl jsem texty Dylanna Roofa a mnoha dalších, ale skutečnou inspiraci jsem získal od Anderse Behringa Breivika,“ napsal Tarrant. Zmíněný Dylann Roof v roce 2015 v kostele v Charlestonu v americkém státě Jižní Karolína zastřelil devět černošských věřících.

Tarrant přitom ve svém manifestu tvrdí, že byl s Breivikem v kontaktu, což ovšem norské úřady odmítly jako prakticky nemožné. „Byl jsem krátce v kontaktu s Breivikem a dostal jsem požehnání pro svou misi poté, co jsem se spojil s jeho bratry,“ tvrdí Tarrant.

Breivik v současné době pobývá v přísně střežené věznici a jeho korespondence je pečlivě prověřována a v případě potřeby zadržována. „Pokud dospějeme k názoru, že by mohla tato konverzace inspirovat násilí, máme možnost ji zastavit,“ řekl agentuře AFP Espen Jambak, který působí jako zástupce ředitele věznice v jihonorském Skienu. „Máme nad vším dobrou kontrolu,“ dodal.

Také Breivikův právník Öystein Storrvik uvedl, že vzhledem k velmi přísným podmínkám Breivikova věznění je nepravděpodobné, že by mohl být norský extremista s Tarrantem ve spojení.

Expert: Manifest je zmatený

Podobně jako Breivik sám se i Tarrant srovnává se zesnulým jihoafrickým prezidentem Nelsonem Mandelou, když prohlásí, že ho (jako Mandelu) čeká 27 let vězení. Dokonce vyjádří očekávání, že v budoucnu dostane stejně jako Mandela Nobelovu cenu za mír. 

„Manifest je v mnoha ohledech poněkud zmatený a silně se zaměřuje na téma údajné genocidy bělochů prostřednictvím masové migrace,“ podotýká švédský expert na boj proti terorismu Magnus Ranstorp. „Používá stejnou terminologii jako Breivik,“ dodává.

9 minut
Události ČT: Teroristický útok na novozélandské mešity
Zdroj: ČT24

Tarrant se v manifestu věnuje i balkánskému konfliktu

Ozbrojenec byl zřejmě také obdivovatelem balkánských nacionalistů. Než zahájil palbu, přehrával si v autě píseň oslavující bývalého bosenskosrbského vůdce Radovana Karadžiče, kterého v Haagu soudí mezinárodní justice, informoval server Balkan Insight.

Na internetu vyvěsil obrázky symbolů balkánských nacionalistů. Kromě toho tam také umístil prohlášení, které kritizuje angažování Spojených států v Kosovu, napsal Balkan Insight. 

V Tarrantově „manifestu“ je také část věnovaná konfliktu v Kosovu koncem devadesátých let. „Balkanizace rovněž sníží schopnost USA projektovat moc na celém světě a tím zajistí, aby se už nikdy nemohla opakovat taková situace jako zapojení USA v Kosovu (kde síly USA a NATO bojovaly vedle muslimů a masakrovaly křesťanské Evropany snažící se dostat islámské okupanty z Evropy),“ citoval Balkan Insight z dokumentu.

Zásah NATO v roce 1999, zahrnující nálety na cíle v Srbsku, ukončil krvavý konflikt v Kosovu a přinutil ke stažení srbské ozbrojené síly. V jeho důsledku Srbsko prakticky ztratilo kontrolu nad tímto regionem. Kosovští Albánci pak v roce 2008 jednostranně vyhlásili nezávislost této bývalé autonomní oblasti.

Útočník odkazuje i na Zikmunda Lucemburského a války proti Turkům

Na útočníkově výzbroji zachycené na snímcích jsou napsána různá jména, mezi nimiž figuruje například jméno římského a českého krále Zikmunda Lucemburského. Ten v 90. letech 14. století vytáhl do boje proti osmanským Turkům. Jsou tam i další jména, například černohorského vojevůdce Marko Miljanova Popoviče, který v 19. století bojoval proti Turkům, nebo Bajo Pivljanina, který velel v bojích proti Osmanské říši vedených v Bosně.

Tarrant na zásobník napsal také „Vídeň 1683“, což odkazuje k vítězství polského krále Jana III. Sobieského nad Turky nebo „Akko 1189“, čímž má na mysli nejdůležitější událost třetí křížové výpravy do Svaté země, jakou bylo obléhání tohoto města, které křižáci nakonec v roce 1191 dobyli.

Tarrant uvedl, že se dočasně přestěhoval na Nový Zéland, aby tam naplánoval útok a připravil se na něj, a nakonec se v zemi rozhodl zůstat. Podle zpráv médií pochází Tarrant z města Grafton v australském státě Nový Jižní Wales. V roce 2010 pracoval jako osobní trenér v místním fitness centru, než se údajně rozhodl odcestovat ze země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl podle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do Venezuely posílá letadlo.
před 1 hhodinou

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 2 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 10 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...