Rahmat Akilov, jak jeho jméno uvádějí švédská média, pracoval v Uzbekistánu jako stavební dělník. Do Švédska přišel v roce 2014 a žádal o azyl s tím, že je ve své vlasti pronásledován. Žádost byla odmítnuta a švédské úřady mu na konci roku 2016 nařídily, aby zemi opustil. Uzbek se místo toho před úřady skrýval.
Loni v dubnu Akilov ukradl nákladní vůz, s nímž vjel vysokou rychlostí na nákupní třídu Drottninggatan v centru Stockholmu a prorazil průčelí obchodního domu Ahléns. Při atentátu zahynuli tři Švédové, včetně 11leté dívky, Brit a Belgičanka. Dalších 14 lidí utrpělo zranění.
Akilov měl rovněž v autě výbušniny a plánoval útok jako sebevražedný, exploze ale byla příliš malá a pouze poškodila vozidlo. Několik hodin po útoku byl Uzbek zadržen. V případu byl jediným podezřelým.
Akilov svůj čin připravoval několik měsíců, přičemž shromažďoval informace o možných cílech útoku. Na internetu v různých diskusích hovořil o tom, že se stane mučedníkem, a přísahal věrnost Islámskému státu. IS se však k jeho útoku nakonec nepřihlásil.
Zločinci odsouzení ve Švédsku na doživotí bývají obvykle předčasně propuštěni. Podle deníku The Local je průměrná doba, kterou si odpykají ve vězení, 16 let. Nejdéle byl odsouzenec na doživotí v cele 34 roků, uvedl The Local. Pokud bude Uzbek předčasně propuštěn, bude následně ze země vyhoštěn, uvedl s odkazem na verdikt soudu deník Aftonbladet.
