Zákon o separatismu, který je ve francouzském Národním shromáždění, má přimět muslimskou komunitu, aby respektovala zákony republiky a sama bojovala proti radikálním islamistům. Návrh zákona uspíšily nedávné teroristické útoky.
Francie chystá zákon, který má zabránit muslimům v separaci od většinové komunity
Vražda učitele z pařížského předměstí a útok v kostele v Nice, který si vyžádal tři lidské životy, otřásly v závěru loňské roku Francií. Vláda začala jednat. Prezident Emmanuel Macron nařídil vypracování zákona, který by podobné projevy radikálního islamismu potlačoval v samotném zárodku.
Začíná to drobnou kriminalitou
„Všechno začíná drobnou kriminalitou na předměstích, ale i v Paříži samotné. Je to většinou první krok k násilí a postupné radikalizaci,“ řekl sociolog, specialista na islám a otázky integrace Tarik Yildiz.
Radikalizace může vést i k teroristickým útokům, které mají stále častěji na svědomí jednotlivci. „Teroristické hrozby ve Francii se mění, nejsou menší, ale stávají se hrozbou vnitřní. Útočníci se radikalizuji i v krátké době, útočí ve svém bezprostředním okolí omezenými prostředky,“ uvedl k tomu expert na bezpečnostní otázky, profesor na Science Po v Paříži Guillaume Farde.
Větší kontrola mešit a imámové s povinnou atestací
Cílem zákona je nejen útokům předcházet, ale hlavně zabránit separaci muslimů od většinové komunity. „Týká se to nás všech, nikdo není v bezpečí, v naší zemi chceme žít všichni společně,“ zdůraznila prezidentka Rady departmentu Val-d´Oise Marie-Christine Cavecchiová.
Součástí navrhovaného zákona je například větší kontrola mešit a požadavek, aby imámové nemohli před věřící předstoupit bez povinné atestace. Vrací se i k nošení náboženských symbolů. V Národním shromáždění se čeká nad legislativou bouřlivá debata.
Opozice protestuje proti tomu, že text zákona pojem radikální islamismus vůbec nezmiňuje a chybí v něm podle ní i další podstatné body týkající se například terorismu či přistěhovalectví, poznamenal zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.
Vláda chce zabránit radikálním muslimům, aby vytvářeli uzavřené komunity. A ty umírněné žádá, aby převzali svůj díl odpovědnosti a v této snaze jí pomohli. Muslimské asociace se měly podpisem republikánské charty přihlásit k základním principům fungování společnosti. „Hned tři to ale odmítly,“ uvedl zpravodaj.