Rozšířená bakterie je stále odolnější vůči těm nejsilnějším antibiotikům a zřejmě se šíři více, než jsou si lékařské orgány vědomé. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto vyzývá k posílení dohledu nad tímto mikroorganismem.
WHO varuje před hypervirulentní bakterií, která odolává antibiotikům. Problém se týká i Česka
Světová zdravotnická organizace (WHO) varovala své členské země kvůli bakterii Klebsiella pneumoniae. Agentura totiž dostává v poslední době stále více zpráv o tom, že se objevují infekce lidí kmeny, které jsou odolné vůči antibiotikům, včetně takzvaných „antibiotik poslední záchrany“. Problém je, že informace má WHO jen z několika zemí, takže se obává podinformovanosti a tedy možného podcenění situace. Vyzývá proto své členské země, aby nad tímto mikroorganismem posílily dohled.
Klebsiella pneumoniae je bakterie, která je prakticky všudypřítomná. Vyskytuje se v půdě, nachází se také v mikrobiomu člověka. To znamená, že je součástí pestrého světa bakterií a virů, jež tvoří obsah lidské zažívací soustavy. Za normálních okolností je zcela neškodná – ale jen když zůstane na místě, kam patří. Problémy způsobuje hlavně lidem, kteří mají narušenou imunitu, zejména pokud jim pronikne do plic.
Jenže pak přišel problém antibiotické rezistence. Když lidstvo začalo v první polovině dvacátého století používat antibiotika, vyřešilo tím na čas problém s řadou nebezpečných bakterií. Ale protože se tyto mikroorganismy nesmírně rychle množí, dokázaly se časem běžným antibiotikům přizpůsobit, a v posledních letech už odolávají někdy i těm nejlepším antibiotikům, která má lidstvo k dispozici.
Stav u klebsielly se zhoršil natolik, že ty nejhorší kmeny označované jako hypervirulentní mohou způsobit závažné průběhy infekce u lidí s oslabenou imunitou, ale i u zdravých. Podle WHO jde o sekvenční typ 23 neboli hvKp ST23.
WHO sleduje zhoršování stavu už delší dobu. Na začátku roku proto oslovila členské země s tím, aby jí poslaly informace o počtu případů hvKp. Má je 16 zemí, což ale podle WHO neznamená, že by jinde nebyly – spíše to naznačuje, že většina zemí jen situaci hůře monitoruje. „V celosvětovém měřítku neexistuje systematický dozor, který by umožňoval rutinní identifikaci a sběr informací o kmenech hvKp,“ uvedla organizace ve své zprávě.
„Identifikace hvKp je náročná vzhledem k tomu, že je dána dostupnou kapacitou laboratoří pro provádění testů genomického sekvenování nebo analýzy specifických markerů, které mohou indikovat hypervirulenci, takže prevalence infekcí spojených s hvKp může být podhodnocena.“
Podle Světové zdravotnické organizace je zatím riziko hvKp ST23 jen mírné. Nicméně současně doplňuje, že reálných dat pro posouzení vážnosti hrozby je nedostatek, a není z nich tedy možné odvodit, jak velkým problémem se odolnost této bakterie může stát v dalších letech. Proto svým členským zemím doporučuje, aby zvyšovaly své laboratorní diagnostické kapacity a zlepšily i kvalitu svého monitoringu.
Procento výskytu kmenů odolných proti antibiotikům u bakterie Klebsiella pneumoniae
Jak zpomalit růst odolnosti bakterií
Antibiotická odolnost bakterií je zásadní zdravotní hrozba, Evropská unie a její členské země se jí proto intenzivně zabývají. V červnu 2023 bylo přijato doporučení Rady, které stanovuje konkrétní postupy a cíle. V rámci Evropské unie by například do roku 2030 měla klesnout celková spotřeba antibiotik o 20 procent, přičemž alespoň 65 procent používaných antibiotik by měla tvořit základní úzkospektrá antibiotika.
Podle zprávy Státního zdravotního ústavu to ale nebude snadné. „Zatímco na úrovni Evropy se mezi lety 2019 a 2022 podařilo spotřebu antibiotik o 2,5 snížit snížit, v České republice spotřeba o jedno procento stoupla. Po poklesu spotřeby antibiotik během pandemie covidu-19 se situace vrací k výchozímu stavu před pandemií. Výpadky penicilinů v roce 2022 se mohly odrazit v navýšení spotřeby širokospektrých antibiotik, nejsou ale jedinou příčinou, která vede k jejich nadužívání,“ uvádí ústav.
Právě Klebsiella pneumoniae je podle něj u nás nejvíce rostoucím problémem: zatímco u jiných bakterií odolných vůči antibiotikům zaznamenává Česká republika pokles, u klebsielly byl roku 2022 zaznamenám 156procentní nárůst. Obdobné trendy byly sice popsány i na úrovni států EU, ale nárůst infekcí odolnou klebsiellou byl mnohem menší – „jen“ asi padesát procent.
