Lék empagliflozin, běžně používaný k léčbě cukrovky, může pomoci i lidem s problémy se srdcem a játry, popsali vědci z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Odkázali přitom na studii, která ukázala, že lék pomohl laboratorním potkanům s kombinovaným postižením jater a srdce, čímž se podle ústavu otevírá možnost jeho širšího využití i u lidí s více zdravotními problémy.
Lék na cukrovku by podle vědců mohl pomoci i se srdečními a jaterními nemocemi
Empagliflozin, patřící do skupiny léků zvaných glifloziny, pomáhá tělu vylučovat cukr a sodík močí, což přispívá k lepší regulaci hladiny cukru. U pokusných potkanů krmených stravou s vysokým obsahem tuku empagliflozin snížil přírůstek hmotnosti a zlepšil citlivost těla na glukózu.
Lék také zmírnil ukládání tuku v játrech a pomohl jim lépe pracovat. „Měl také pozitivní účinky na metabolické ukazatele, jako jsou hladiny cholesterolu a kyseliny močové, která zvyšuje riziko nemocí srdce,“ uvedla vedoucí výzkumu Ivana Vaněčková. Podle ní má lék navíc málo vedlejších účinků, takže může být vhodný i pro pacienty, kteří trpí více nemocemi současně.
Lék z jabloňové kůry
Historie gliflozinů sahá až do devatenáctého století, kdy byl objeven florizin z jabloňové kůry. Dnes vědci vyvíjejí syntetické verze tohoto přírodního léku, které mají mimo jiné pozitivní účinky na srdce a ledviny. Nové poznatky z českého výzkumu přinášejí naději na zlepšení léčby pacientů, kteří bojují s více zdravotními problémy najednou.
„Glifloziny jsou v kombinaci s minimálním množstvím nežádoucích účinků jedny z nejlépe hodnocených skupin léků v posledních deseti až dvaceti letech,“ podotkla Vaněčková a dodala, že její tým se snaží soubor znalostí o těchto lécích rozšířit o studium mechanismů a jakým způsobem v organismu fungují.
„Velkou neprobádanou oblastí jsou pohlavně a věkově závislé rozdíly v jejich účincích,“ dodala. Vědci proto plánují další výzkum zaměřený na to, jak se účinky tohoto léku mohou lišit u mužů a žen, nebo v závislosti na věku.
