Lék na cukrovku by podle vědců mohl pomoci i se srdečními a jaterními nemocemi

Lék empagliflozin, běžně používaný k léčbě cukrovky, může pomoci i lidem s problémy se srdcem a játry, popsali vědci z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Odkázali přitom na studii, která ukázala, že lék pomohl laboratorním potkanům s kombinovaným postižením jater a srdce, čímž se podle ústavu otevírá možnost jeho širšího využití i u lidí s více zdravotními problémy.

Empagliflozin, patřící do skupiny léků zvaných glifloziny, pomáhá tělu vylučovat cukr a sodík močí, což přispívá k lepší regulaci hladiny cukru. U pokusných potkanů krmených stravou s vysokým obsahem tuku empagliflozin snížil přírůstek hmotnosti a zlepšil citlivost těla na glukózu.

Lék také zmírnil ukládání tuku v játrech a pomohl jim lépe pracovat. „Měl také pozitivní účinky na metabolické ukazatele, jako jsou hladiny cholesterolu a kyseliny močové, která zvyšuje riziko nemocí srdce,“ uvedla vedoucí výzkumu Ivana Vaněčková. Podle ní má lék navíc málo vedlejších účinků, takže může být vhodný i pro pacienty, kteří trpí více nemocemi současně.

Lék z jabloňové kůry

Historie gliflozinů sahá až do devatenáctého století, kdy byl objeven florizin z jabloňové kůry. Dnes vědci vyvíjejí syntetické verze tohoto přírodního léku, které mají mimo jiné pozitivní účinky na srdce a ledviny. Nové poznatky z českého výzkumu přinášejí naději na zlepšení léčby pacientů, kteří bojují s více zdravotními problémy najednou.

„Glifloziny jsou v kombinaci s minimálním množstvím nežádoucích účinků jedny z nejlépe hodnocených skupin léků v posledních deseti až dvaceti letech,“ podotkla Vaněčková a dodala, že její tým se snaží soubor znalostí o těchto lécích rozšířit o studium mechanismů a jakým způsobem v organismu fungují.

„Velkou neprobádanou oblastí jsou pohlavně a věkově závislé rozdíly v jejich účincích,“ dodala. Vědci proto plánují další výzkum zaměřený na to, jak se účinky tohoto léku mohou lišit u mužů a žen, nebo v závislosti na věku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na letošní sucho v Evropě má zásadní vliv změna klimatu, tvrdí studie

Nová studie popsala, že změna klimatu zhoršuje sucho v Evropě. Dlouhodobé srážky se v různých částech kontinentu vyvíjí odlišně, ale všude rostoucí teploty urychlují odpařování vody z krajiny, informovali vědci z organizace World Weather Attribution (WWA).
23. 7. 2026

Zlaté ze tří olympiád. Čeští studenti zazářili na prestižních soutěžích

Mladí studenti z tuzemska patří na světových vědeckých soutěžích dlouhodobě mezi špičku. Letos se jim podařilo „ulovit“ rovnou hattrick, když získali zlaté medaile na fyzikální, biologické i chemické olympiádě.
23. 7. 2026

Slovenští archeologové odkryli římský legionářský tábor. Zaskočilo je množství koster

Vědci z Archeologického ústavu Slovenské akademie věd (SAV) odkryli římský vojenský tábor z druhé poloviny druhého století, pravděpodobně z období markomanských válek (166 až 180 našeho letopočtu). Polní pochodový tábor objevili vědci v jižní části budoucího průmyslového parku Šurany, zabírá přibližně 7,4 hektaru.
23. 7. 2026

Bonobové dosahují míru pomocí mazlení a polibků

Doteky, objetí a polibky před stresujícími událostmi mohou být prastarým způsobem budování důvěry, domnívají se vědci, kteří studují velké primáty z řad nejbližších příbuzných lidí. Výzkumníci z Durhamské univerzity sledovali šimpanze učenlivé a šimpanze bonobo, jak se navzájem uklidňují fyzickým kontaktem.
23. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.