Drobné plastové částečky označované jako mikroplasty, které v posledních letech znečišťují životní prostředí a pronikají do lidského organismu, čím dál více zamořují i lidský mozek. Naznačují to nově publikovaná zjištění amerického týmu vědců, na které upozornil deník The Guardian. Nová data ukazují také na výrazný nárůst koncentrace mikroplastů v játrech.
Koncentrace mikroplastů v lidském mozku i játrech roste
Autoři studie porovnávali výskyt ve vzorcích z mozku, jater a ledvin odebraných při pitvách v letech 2016 a 2024. Zdaleka nejvyšší koncentraci mikroplastů našli v mozkové tkáni, přičemž u 28 starších vzorků činila necelých 3500 mikrogramů na gram – ale u 24 z loňského roku stoupla už skoro na pět tisíc, napsal The Guardian.
Závěry týmu tvořeného převážně experty z Novomexické univerzity minulý týden publikoval odborný časopis Nature Medicine. Ve snaze potvrdit možný rostoucí trend vědci rozšířili analýzu u mozkové tkáně na vzorky od lidí, kteří zemřeli v letech 1997 a 2013. Koncentrace mikroplastů opravdu narůstala od nejstarších vzorků až do roku 2024.
Spojení mikroplastů a demence
Podle autorů studie nehrály roli etnicita, pohlaví ani příčina smrti, ale kontaminace byla výrazně horší ve vzorcích od lidí, kterým byla diagnostikována demence. Američtí vědci ovšem zdůrazňují, že jejich zjištění neznamená, že by mikroplasty diagnózu způsobovaly. Nepatrné plastové částice vznikají rozpadem umělohmotných výrobků vlivem tepla či trávení zvířat a lidé je mohou vdechnout nebo zkonzumovat při jídle a pití.
Studie v posledních letech ukázaly, že miniaturní umělohmotné částečky pronikají do nejrůznějších orgánů, do krve, mateřského mléka, spermatu i kostní dřeně. Jejich dopady na zdraví nejsou zatím příliš jasné, experti se však domnívají, že mohou vyvolávat zánět, objevily se také teorie o spojitosti s infarkty.
„Vzhledem k exponenciálně rostoucí přítomnosti mikro a nanoplastů v životním prostředí si tato data žádají daleko větší úsilí ve snaze pochopit, zda mikro a nanoplasty hrají roli v neurologických poruchách nebo jiných dopadech na lidské zdraví,“ uvádí ve svých závěrech tým z Novomexické univerzity. Při zkoumání vzorků z ledvin výraznější nárůst v koncentraci mikroplastů mezi lety 2016 a 2024 neodhalil. U jater byl nárůst ještě větší než u mozkové tkáně, v absolutních hodnotách byla ale koncentrace daleko nižší.
