Labradoři jsou nejobéznější plemeno psa. Vědci teď vysvětlili proč

Genetická mutace způsobuje, že někteří labradorští a hladkosrstí retrívři jsou neustále hladoví. A to přesto, že reálně třeba spalují méně kalorií. Popsali to vědci v odborném časopise Science Advances. Tento dvojitý problém následně vede u psů k nadváze, tvrdí ve studii.

Vědci našli mutaci u jednoho ze čtyř labradorských a u dvou třetin krátkosrstých retrívrů. „Ukazuje to sílu našich genů ovlivnit to, jak vnímáme potravu,“ uvedla hlavní autorka výzkumu Eleanor Raffanová z Cambridgeské univerzity.

Člověka a psa podle ní spojuje, že oba druhy mají geny, které ovlivňují metabolismus i zájem o jídlo. Studie je založená na výzkumech zabývajících se mutací genu, který je známý jako POMC. Gen POMC a mozková dráha, kterou ovlivňuje, jsou u lidí a psů podobné.

Stále hladoví labradoři

Psi se zmíněnou mutací mají mezi jednotlivými jídly větší hlad a při odpočívání spotřebovávají zhruba o 25 procent méně energie. „Tato zvířata chtějí více jíst, ale zároveň potřebují méně kalorií, jelikož je tak rychle nespalují,“ uvedla Raffanová. V bohatších zemích mají přibližně dva ze tří psů nadváhu. Největší míry obezity dosahují právě labradoři.

Vědci během výzkumu schovali pamlsek, který zvířata mohla cítit i vidět. Psi s mutací POMC genu se snažili dostat k pamlsku mnohem více než ostatní, což naznačovalo, že mají větší hlad. Hladkosrstí retrívři spali ve speciálních komorách, které měřily plyny vydechujících psů. Díky tomuto postupu výzkumníci zjistili, že retrívři s mutací spálili přibližně o 25 procent méně kalorií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 6 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 8 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...