Labradoři jsou nejobéznější plemeno psa. Vědci teď vysvětlili proč

Genetická mutace způsobuje, že někteří labradorští a hladkosrstí retrívři jsou neustále hladoví. A to přesto, že reálně třeba spalují méně kalorií. Popsali to vědci v odborném časopise Science Advances. Tento dvojitý problém následně vede u psů k nadváze, tvrdí ve studii.

Vědci našli mutaci u jednoho ze čtyř labradorských a u dvou třetin krátkosrstých retrívrů. „Ukazuje to sílu našich genů ovlivnit to, jak vnímáme potravu,“ uvedla hlavní autorka výzkumu Eleanor Raffanová z Cambridgeské univerzity.

Člověka a psa podle ní spojuje, že oba druhy mají geny, které ovlivňují metabolismus i zájem o jídlo. Studie je založená na výzkumech zabývajících se mutací genu, který je známý jako POMC. Gen POMC a mozková dráha, kterou ovlivňuje, jsou u lidí a psů podobné.

Stále hladoví labradoři

Psi se zmíněnou mutací mají mezi jednotlivými jídly větší hlad a při odpočívání spotřebovávají zhruba o 25 procent méně energie. „Tato zvířata chtějí více jíst, ale zároveň potřebují méně kalorií, jelikož je tak rychle nespalují,“ uvedla Raffanová. V bohatších zemích mají přibližně dva ze tří psů nadváhu. Největší míry obezity dosahují právě labradoři.

Vědci během výzkumu schovali pamlsek, který zvířata mohla cítit i vidět. Psi s mutací POMC genu se snažili dostat k pamlsku mnohem více než ostatní, což naznačovalo, že mají větší hlad. Hladkosrstí retrívři spali ve speciálních komorách, které měřily plyny vydechujících psů. Díky tomuto postupu výzkumníci zjistili, že retrívři s mutací spálili přibližně o 25 procent méně kalorií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 59 mminutami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 5 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 8 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 9 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
včera v 14:34

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30
Načítání...