Labradoři jsou nejobéznější plemeno psa. Vědci teď vysvětlili proč

Genetická mutace způsobuje, že někteří labradorští a hladkosrstí retrívři jsou neustále hladoví. A to přesto, že reálně třeba spalují méně kalorií. Popsali to vědci v odborném časopise Science Advances. Tento dvojitý problém následně vede u psů k nadváze, tvrdí ve studii.

Vědci našli mutaci u jednoho ze čtyř labradorských a u dvou třetin krátkosrstých retrívrů. „Ukazuje to sílu našich genů ovlivnit to, jak vnímáme potravu,“ uvedla hlavní autorka výzkumu Eleanor Raffanová z Cambridgeské univerzity.

Člověka a psa podle ní spojuje, že oba druhy mají geny, které ovlivňují metabolismus i zájem o jídlo. Studie je založená na výzkumech zabývajících se mutací genu, který je známý jako POMC. Gen POMC a mozková dráha, kterou ovlivňuje, jsou u lidí a psů podobné.

Stále hladoví labradoři

Psi se zmíněnou mutací mají mezi jednotlivými jídly větší hlad a při odpočívání spotřebovávají zhruba o 25 procent méně energie. „Tato zvířata chtějí více jíst, ale zároveň potřebují méně kalorií, jelikož je tak rychle nespalují,“ uvedla Raffanová. V bohatších zemích mají přibližně dva ze tří psů nadváhu. Největší míry obezity dosahují právě labradoři.

Vědci během výzkumu schovali pamlsek, který zvířata mohla cítit i vidět. Psi s mutací POMC genu se snažili dostat k pamlsku mnohem více než ostatní, což naznačovalo, že mají větší hlad. Hladkosrstí retrívři spali ve speciálních komorách, které měřily plyny vydechujících psů. Díky tomuto postupu výzkumníci zjistili, že retrívři s mutací spálili přibližně o 25 procent méně kalorií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 2 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 15 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...