Uran a Neptun vypadají jako dvojčata. Astronomové přehodnotili podobu vzdálených planet

Obecné představy o tom, že nejvzdálenější planety Sluneční soustavy Uran a Neptun mají zelenou a temně modrou barvu, zformovaly snímky ze sondy Voayger, podle vědců je ale skutečnost jiná. V nové studii britští astronomové překvapivě ukázali, že planety jsou si svou barevností velmi podobné a mají světlý zelenavě modrý odstín. Nereálné zobrazení planet kdysi vzniklo kvůli použití barevných filtrů, které měly dát vyniknout některým detailům na jejich povrchu.

„Mezi Uranem a Neptunem je nepatrný rozdíl v odstínu modré, ale důležité je tu slovo nepatrný,“ citoval list The New York Times Leigha Fletchera, astronoma z univerzity v britském Leicesteru. Podle něj výsledky nového výzkumu pomůžou „uvést věci na pravou míru“.

Neptun bývá zobrazován jako temně modrý a Uran jako zelenomodrý, přičemž snímky planet pořídila při průletu kolem nich v 80. letech minulého století sonda Voyager 2. Fotografie obou ledových obrů se ale v době vzniku upravovaly zejména co do sytosti barev, aby na nich byly zřetelnější některé podrobnosti.
„V době vzniku se mezi planetárními vědci vědělo o tom, že sytost barev je uměle upravená, a obrázky byly zveřejněny s poznámkou, která na to upozorňovala, ale povědomí o tom se časem vytratilo,“ uvedl podle serveru BBC vedoucí výzkumného týmu Patrick Irwin z Oxfordské univerzity. Barevné úpravy snímků vesmírných objektů jsou zcela běžné, pracuje se s nimi kvůli tomu, aby fotografie byly pro lidské oko zřetelnější.

Nově astronomové kvůli přesné představě o barevnosti Neptunu a Uranu využili spektrograf na Hubbleově vesmírném teleskopu a snímky z obřích teleskopů v Chile. Vyčetli z nich mimo jiné, že barevnost planety Uran se mírně mění v závislosti na ročním období a planeta má zelenější odstín v době, kdy je jeden z jejích pólů nakloněn blíže Slunci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 4 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...