Experti Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v Íránu našli v lednu stopy uranu obohaceného na 83,7 procenta. To je jen těsně pod 90 procenty, která jsou potřeba pro výrobu jaderných zbraní. Napsala to v úterý agentura DPA s odvoláním na šéfa MAAE Rafaela Grossiho. Írán tvrdí, že chce atomovou energii využívat jen k mírovým účelům. Velmi vysokou úroveň obohacení u stop nalezených v zařízení Fordo označil za „nezamýšlenou fluktuaci“.
Mezinárodní experti našli v Íránu stopy vysoce obohaceného uranu
Zpráva MAAE podle agentury AP konstatuje, že inspektoři mezinárodní organizace 21. ledna ve Fordo objevili dvě kaskády centrifug typu IR-6 nakonfigurovaných způsobem, který se „podstatně lišil“ od toho, co Írán v minulosti tvrdil. Další den zde odebrali vzorky a našli částice vysoce obohaceného uranu.
MAAE teď s Teheránem vede rozhovory ve snaze o vyjasnění záležitosti. Jeden z vysoce postavených diplomatů DPA řekl, že dosáhnout tak vysoké úrovně obohacení se dá „omylem, nebo záměrně“. Dosavadní analýzy podle něj ale ukazují, že Írán vytvořil jen velmi malé množství uranu obohaceného na 83,7 procenta.
Mezinárodní agentura ve zprávě poznamenává, že Írán má nyní k dispozici 88 kilogramů uranu obohaceného na 60 procent, což je o 25 kilogramů více než v předešlém čtvrtletí. Zásoby uranu obohaceného na 20 procent stouply o 48 kilogramů celkem na 435 kilogramů.
K výrobě jaderné zbraně je potřebný uran obohacený na hodnoty kolem 90 procent. Odborníci však už dříve varovali, že Írán má dostatek uranu obohaceného na 60 procent, aby z něj mohl vyrobit palivo nejméně pro jednu jadernou bombu. Šéf MAAE Grossi v lednu uvedl, že by Teherán mohl vyrobit několik atomových zbraní, pokud by uran, který má k dispozici, ještě obohatil.
Jak to vidí Spojené státy
Podle náměstka amerického ministra obrany Colina Kahla by Íránu trvalo zhruba dvanáct dnů, aby získal dostatek štěpného materiálu na výrobu jedné jaderné bomby. Kahl to v úterý podle agentury Reuters řekl na slyšení ve Sněmovně reprezentantů. Ještě v roce 2018 by to podle něj Teheránu trvalo celých 12 měsíců.
Šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns ale ještě minulý týden na základě aktuálních informací zpravodajců vyjádřil přesvědčení, že teheránské vedení zatím o výrobě jaderné bomby nerozhodlo. Washington také není přesvědčen o tom, že Írán disponuje všemi technologiemi potřebnými k výrobě takové zbraně.
V roce 2015 Írán podepsal se světovými mocnostmi dohodu, jejíž součástí bylo zmírnění protiíránských sankcí výměnou za omezení jaderných ambicí Teheránu a záruky, že Írán nebude vyvíjet jaderné zbraně. Dohoda Íránu umožňovala obohacovat uran maximálně na 3,67 procenta.
Americký prezident Donald Trump ale v roce 2018 od dohody odstoupil a sankce proti Íránu obnovil. Írán pak začal dohodu porušovat. Jednání o obnově dohody stagnují.
