Cena uranu se na světových trzích prudce zvyšuje, jenom za středu vzrostla o více než osm procent. Trh tím reaguje na protesty v Kazachstánu, který je největším producentem tohoto radioaktivního kovu na světě, uvedla agentura Bloomberg. Země je i velkým vývozcem ropy, která také v reakci na tamní dění zdražuje.
Uran výrazně zdražuje kvůli nepokojům v Kazachstánu. Roste i cena ropy
Kazachstán se na těžbě uranu ve světě podílí z více než čtyřiceti procent. V roce 2020, což je zatím poslední rok, za který jsou data k dispozici, ho tato bývalá sovětská republika vyprodukovala téměř 19,5 tisíce tun. S velkým odstupem druhá byla Austrálie, na kterou připadá asi 6200 tun, ukazují záznamy Světového jaderného sdružení.
Cena uranu se ve středu zvýšila zhruba o osm procent a podle dat organizace UxC vystoupila na 45,25 dolaru za libru (asi 0,45 kilogramu). Ani zdaleka to ale není maximum, na něm se kov ocitl v roce 2007, kdy se ve světě připravovalo k výstavbě mnoho jaderných reaktorů. Tehdy cena vystoupila nad 140 dolarů za libru.
Kazašská společnost Kazatomprom, která je největším producentem uranu na světě, ve čtvrtek uvedla, že pokračuje v normálním provozu a že protesty nemají žádný dopad na její produkci a export. „Těžba uranu pokračuje podle plánu. Nenastaly žádné výpadky. Firma plní exportní kontrakty,“ tvrdí podle agentury Reuters mluvčí podniku.
S uranem se neobchoduje tak snadno, jako je to běžné s jinými komoditami, od ropy a plynu přes drahé a průmyslové kovy až po některé plodiny. Většinou se obchoduje prostřednictvím kontraktů vyjednaných přímo mezi kupujícím a prodávajícím. V roce 2007 se ale začalo na komoditní burze Nymex v New Yorku obchodovat s termínovými kontrakty.
Nepokoje
Násilné protesty v Kazachstánu, které vyvolal prudký růst cen pohonných hmot, si vyžádaly několik lidských životů a stovky zraněných. S výpadky se potýkají telekomunikační sítě a většinou nefunguje přístup k internetu. Rusko a jeho spojenci do země vysílají „mírové síly“, vzhledem k tomu, že o pomoc se zvládnutím nepokojů požádal kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev.
Nepokoje mohou vést k větší závislosti na dodávkách uranu z jiných zemí. To se už ve středu odrazilo na cenách akcií firem, které se zabývají těžbou a zpracováním uranu. Značná část těchto firem je z Austrálie, Spojených států a Kanady.
„I když tady teď žádný nedostatek není, obchodníci jednají podle toho, že nedostatek se potenciálně objevit může,“ vysvětlil prezident společnosti UxC LLC Jonathan Hinze. UxC je přední výzkumnou a analytickou organizací, která se zabývá situací na trhu s jaderným palivem.
Jaderné palivo loni v září zaznamenalo ohromující comeback. Ceny se zvýšily o 24 procent, což byl nejlepší měsíční výkon od konce roku 2008. Investoři sázejí na to, že jaderná energie se dočká renesance, vzhledem k tomu, že vlády se odklánějí od fosilních paliv, aby splnily přísné cíle na snížení emisí uhlíku.
Ropa
Na dění v Kazachstánu reagují i ceny ropy. Krátce před 14:00 SEČ cena severomořského Brentu vykazovala růst o 1,3 procenta na 81,83 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI přidávala 1,5 procenta a obchodovala se za 79,02 dolaru za barel.
„Politická situace v Kazachstánu je stále napjatější… A to je země, která v současnosti produkuje 1,6 milionu barelů ropy denně,“ uvedli analytici finanční společnosti Commerzbank. Kazachstán je členem skupiny OPEC+, která zahrnuje Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojence.
K růstu cen přispívá také údržba ropovodů a odstávka ropných polí v Libyi. Těžba libyjské ropy se tak snížila o více než 500 tisíc barelů denně.