Spojené státy se snaží najít cestu z energetické krize mimo jiné vývojem nových atomových reaktorů. Nový experiment ale vyvolává kontroverze, protože má využívat jako palivo vysoce obohacený uran.
Spojené státy chtějí testovat reaktor na vojenský uran. Vyvolává to kritiku
Americké ministerstvo energetiky plánuje malý zkušební reaktor, který by měl spalovat velké množství uranu vhodného pro výrobu zbraní. Cílem experimentu má být zisk informací, které by pomohly vzniku nového typu reaktoru.
Celé to má ale jeden problém, na který poprvé upozornil odborný časopis Physics Today. Použití vysoce obohaceného uranu by bylo v rozporu s politikou Spojených států, která z civilních reaktorů obohacený uran odstraňuje, aby se z něj nedaly vyrábět jaderné zbraně.
Podle Edwina Lymana, fyzika a ředitele pro jadernou bezpečnost v organizaci Unie znepokojených vědců, je toto rozhodnutí „smutné“. Výzkumník ho považuje za pokrytecké, protože USA sice hlásají nešíření jaderných zbraní, ale samy se tím neřídí.
Obohacování uranu
Experiment jménem MCRE (neboli Molten Chloride Reactor Experiment) se od běžných jaderných reaktorů výrazně liší. Ty spotřebovávají jako palivo uran, konkrétně jeho izotop uran-235, který je štěpitelný. V přírodních sloučeninách uranu je izotop 235 obsažený v množství menším než jedno procento, proto se uran takzvaně obohacuje. Pro jaderné elektrárny se uran obvykle obohacuje o izotop 235 řádově v jednotkách procent (asi dvě až pět procent), pro výrobu jaderné zbraně je nutné připravit uran s obsahem 85 procent a vyšším.
V normální jaderné elektrárně se atomy uranu štěpí a uvolňují energii a neutrony, které pak v řetězové reakci štěpí další atomy uranu. Reakci neutronů zpomaluje voda, která je kolem uranových tyčí. Ta se při tom zahřívá a přenáší teplo do parních generátorů, které nakonec pohánějí turbíny na výrobu elektřiny.
U MCRE je ale tento proces poněkud odlišný. K chlazení se nepoužívá voda, ale roztavené soli. Teoreticky by takový reaktor s roztavenými solemi mohl spalovat použité palivo z běžných reaktorů a vytvářet méně radioaktivního odpadu s dlouhou životností, věří vědci. Protože by sůl nezpomalovala neutrony, tento reaktor by potřeboval obohacenější palivo, jež by generovalo více neutronů.
Komerční reaktor společnosti TerraPower má používat palivo obohacené až na devatenáct procent, ale experimentální MCRE bude využívat palivo obohacené na více než devadesát procent, přičemž ho má zkonzumovat asi 630 kilogramů. To je stokrát více, než používají některé výzkumné reaktory, a dost na výrobu desítek bomb, odhadují vědci, které oslovil odborný časopis Science. Tento uran pochází z jiného výzkumného reaktoru, který byl v provozu v letech 1969 až 1990.
K čemu ten risk?
Vědci by chtěli z MCRE získat údaje potřebné k návrhu energetického reaktoru na roztavené soli, který by měl zůstat relativně malý a levný. A také by mohl vzniknout velmi rychle. Podle Johna Tierneyho, výkonného ředitele Centra pro kontrolu a nešíření zbraní, by to ale pro USA znamenalo jiné problémy.
V 50. a 60. letech minulého století Spojené státy pomáhaly budovat výzkumné reaktory po celém světě. A pro řadu z nich poskytovaly i obohacený uran. Jenže v 70. letech se rozhodly, že to není bezpečné a palivo z mnoha z nich odvezly.
Ze 171 výzkumných reaktorů, které využívaly obohacený uran, jich 71 muselo přejít na méně obohacené palivo a 28 jich bylo podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii uzavřeno. Nadále ho používá pět amerických výzkumných reaktorů.
Podle politologa Alana Kupermana tento problém poukazuje na napětí mezi Úřadem pro jadernou energii ministerstva energetiky, který chce nové reaktory, a Národním úřadem pro jadernou bezpečnost, který kontroluje jaderné zbraně a pracuje na jejich nešíření.
Spolu s dalšími lidmi připravil Kuperman dopis administrativě prezidenta Joea Bidena, v němž ji vyzývá, aby plán znovu zvážila. „Pokud se rozhodnou špatně, myslím, že podkopou mnohem více režim nešíření jaderných zbraní, než si uvědomují.“
