Uran a Neptun ukrývají pod povrchem oceány, naznačuje studie

Pod namodralou atmosférou planet Uran a Neptun se možná ukrývá oceán plný vody hluboký až několik tisíc kilometrů. S takovým závěrem přišel v novém článku vědec z Kalifornské univerzity v Berkeley, upozornil deník The New York Times (NYT). Teorie nabízí odpověď na roky trvající polemiku o neobvyklých magnetických polích dvou nejvzdálenějších planet Sluneční soustavy.

Uran a Neptun jsou označováni také jako ledoví obři a myšlenka, že se tam v jisté podobě vyskytuje voda, není nová. Americký expert Burkhard Militzer teď ale v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences předložil teorii, že pod atmosférou planet bohatou na vodík a helium je tekutá vrstva vody a vodíku, která je v případě Uranu hluboká asi osm tisíc kilometrů.

„Myslíme si, že to je oceán,“ řekl Militzer. List NYT podotýká, že tento oceán by byl pod tlakem 60tisíckrát větším než povrch Země, takže by se choval spíše jako kombinace plynu a kapaliny než jako voda na Zemi.

Začalo to modelem

Militzer se zároveň domnívá, že pod vodou se na Uranu a Neptunu nachází podobně tlustá vrstva vysoce stlačené tekutiny složené z uhlíku, dusíku a vodíku. K závěru dospěl na základě počítačového modelu, který simuloval podmínky na daných planetách na pěti stovkách atomů. Výsledkem simulace příslušného tlaku a teploty byl přirozený vznik oddělených vrstev.

„Jednoho dne jsem se podíval na model a voda byla oddělená od uhlíku a dusíku,“ řekl Militzer webu Berkeley News. „Řekl bych, že teď máme dobrou teorii, proč mají Uran a Neptun velmi odlišná pole,“ poznamenal.

Odkazoval tím na magnetická pole planet, která se liší od dalších planet Sluneční soustavy. Odlišnost odhalila sonda Voyager 2, která Uran a Neptun pozorovala před více než třiceti lety. Ukázalo se, že ledoví obři nemají dvoupólové magnetické pole vycházející z centra planety jako Země, Jupiter či Saturn, nýbrž jej mají výrazně posunuté mimo střed. Zjištění naznačovalo, že hluboko uvnitř dvou planet nedochází ke konvekčnímu proudění, které vytváří dipolární pole.

Podle Berkeley News už před více než dvaceti lety dva vědecké týmy nabídly odpověď, že Uran a Neptun tvoří vrstvy, které se nepromíchávají, což brání konvekci. Jiní vědci se podle NYT domnívali, že vnitřek planet je více smíšený. Militzerovo vysvětlení nyní naznačuje, že neuspořádanou podobu magnetických polí způsobuje vrchní vrstva vody.

„Doteď jsme v podstatě nic nevěděli,“ komentoval novou teorii planetární vědec Adam Masters působící na výzkumné univerzitě Imperial College London. „Takže tahle hypotéza je velmi působivá,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ekologie vzkříšení. Vědci po 7000 letech probudili pravěkou rozsivku

Němečtí ekologové dokázali oživit pravěký organismus, který se před sedmi tisíci lety uložil do stavu, ve kterém přečkal věky. Po probuzení dokázala řasa fungovat jako normální zdravý jedinec.
před 14 hhodinami

Tetování může být spojené s rakovinou, naznačuje studie na dvojčatech

Dvojčata, která byla tetovaná, měla větší pravděpodobnost vzniku rakoviny než ta, jež se takto nezdobila, ukázala vědecká studie. Podle vědců to platilo zejména u těch, která měla tetování větší než plocha dlaně. Tetovací barva totiž nezůstává jenom na místech, kam ji tatér dá, a její částečky mohou migrovat do lymfatických uzlin, kde se hromadí.
před 17 hhodinami

Populace vlků v EU za deset let stoupla o 58 procent

Populace vlků v zemích Evropské unie se za deset let zvýšila o 58 procent – z dvanácti tisíc na přibližně devatenáct tisíc jedinců. V zemích jako Itálie, Německo, Bulharsko, Řecko, Polsko, Španělsko a Rumunsko žije nyní přes tisíc vlků, uvádí studie vedená italskou vědkyní Cecilií Di Bernardiovou. Šelmy ale trápí zemědělce. Škody na hospodářských zvířatech dosahují téměř dvou desítek milionů eur, píše agentura APA
před 20 hhodinami

Žloutenky A letos v Česku výrazně přibývá

Žloutenka typu A se letos v Česku šíří velmi rychle, upozorňuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). Zranitelným skupinám doporučují hygienici i očkování, dodržovat jen mytí rukou už totiž nemusí stačit.
před 21 hhodinami

Otázky a odpovědi: Jak se slintavka šíří a proč musejí být zvířata utracena

Slintavka a kulhavka (SLAK) je extrémně nakažlivá nemoc, která může způsobit obrovské hospodářské škody. Není snadné s ní bojovat a její zkrocení vyžaduje rozsáhlejší opatření. Ústřední veterinární správa připravila odpovědi na ty nejdůležitější otázky spojené s touto chorobou.
před 22 hhodinami

Studenti si vyzkoušeli stav beztíže. Hráli karty nebo pili vodu

Stav beztíže, jaký znají astronauti z Mezinárodní vesmírné stanice, si vyzkoušelo 26 studentů a dalších osobností při misi Zero-G. V rámci projektu Česká cesta do vesmíru letěli speciálním letadlem nad Krkonošemi a Orlickými horami. Vědci dělají při takovém letu často různé pokusy, studenti si tak mohli cestu naplno užít. Projekt zaměřený na propagaci technického vzdělávání a přírodních oborů začal loni v září. A let v Airbusu A310 vyvolávajícím stav beztíže byl jeho vyvrcholením, na začátku se do výběrového řízení v přihlásilo 861 zájemců.
30. 3. 2025

Z kontinentální Evropy odstartovala orbitální raketa. Po několika sekundách spadla

Z kosmodromu Andöya Spaceport na severu Norska v neděli po několika odkladech odstartovala ke zkušebnímu letu raketa Spectrum německé startupové firmy Isar Aerospace, která odvysílala živé záběry ze startu na portálu YouTube. Let ale trval jen několik sekund, raketa se brzy zřítila zpět na zemský povrch, uvedla agentura AFP. I tak šlo o první start orbitální rakety z kontinentální Evropy mimo Rusko.
30. 3. 2025Aktualizováno30. 3. 2025

Slintavka bývala v českých chlévech častým hostem. Farmáři podceňovali její šíření

Už když se slintavka a kulhavka šířila v českých zemích v 19. století, znamenala pro hospodáře velkou hrozbu. Dobový tisk ukazuje, že lidé podceňovali to, jak extrémně nakažlivá nákaza je.
30. 3. 2025
Načítání...