NASA objevila další měsíc Uranu

Vědci objevili za použití teleskopu Jamese Webba další měsíc planety Uran, oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Jde v pořadí o devětadvacátý identifikovaný měsíc této planety, zřejmě ale není poslední. Při předchozích pozorováních vědci měsíc nezaznamenali zřejmě kvůli jeho malým rozměrům.

Průměr nového měsíce podle odhadu vědců činí sotva deset kilometrů. „Nový měsíc je menší a méně patrný než nejmenší z dříve známých vnitřních měsíců,“ popsal Matthew Tiscareno z vědeckého týmu, který se na objevu podílel. Právě malé rozměry jsou zřejmě důvodem, proč si měsíce nevšimla sonda Voyager 2, která pořídila snímky Uranu zhruba před čtyřiceti lety, ani další dřívější pozorování této planety.

„Žádná další planeta nemá tolik malých vnitřních měsíců jako Uran,“ poznamenal Tiscareno. Podle vědců tak zřejmě počet objevených měsíců není konečný.

Zatím bez oficiálního jména

Nový měsíc zatím nemá oficiální název – ten musí schválit Mezinárodní astronomická unie (IAU). Obvykle však měsíce Uranu dostávají názvy podle jmen postav z her anglického spisovatele Williama Shakespearea nebo z díla anglického básníka Alexandera Popea. Přišel s tím syn objevitele planety John Herschel, který pojmenoval první objevené měsíce tohoto tělesa Ariel, Umbriel, Titania nebo Oberon.

Uran a jeho šest největších měsíců: Puck, Miranda, Ariel, Umbriel, Titania a Oberon
Zdroj: NASA

Uran je sedmá planeta od Slunce, od Země je vzdálený 2,6 miliardy až 3,2 miliardy kilometrů, v závislosti na poloze obou planet. Tento ledový obr je čtyřikrát širší než planeta Země a kromě prstenců ho obklopuje i 29 měsíců různé velikosti. Od ostatních planet Sluneční soustavy se Uran liší jedinečnou rotací; otáčí se na bok a kolem Slunce obíhá jako kutálející se míč. Proto se na snímcích zdá, že je Uran obklopený svými prstenci jako střed terče.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 13 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 14 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 17 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 19 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 21 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...