NASA objevila další měsíc Uranu

Vědci objevili za použití teleskopu Jamese Webba další měsíc planety Uran, oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Jde v pořadí o devětadvacátý identifikovaný měsíc této planety, zřejmě ale není poslední. Při předchozích pozorováních vědci měsíc nezaznamenali zřejmě kvůli jeho malým rozměrům.

Průměr nového měsíce podle odhadu vědců činí sotva deset kilometrů. „Nový měsíc je menší a méně patrný než nejmenší z dříve známých vnitřních měsíců,“ popsal Matthew Tiscareno z vědeckého týmu, který se na objevu podílel. Právě malé rozměry jsou zřejmě důvodem, proč si měsíce nevšimla sonda Voyager 2, která pořídila snímky Uranu zhruba před čtyřiceti lety, ani další dřívější pozorování této planety.

„Žádná další planeta nemá tolik malých vnitřních měsíců jako Uran,“ poznamenal Tiscareno. Podle vědců tak zřejmě počet objevených měsíců není konečný.

Zatím bez oficiálního jména

Nový měsíc zatím nemá oficiální název – ten musí schválit Mezinárodní astronomická unie (IAU). Obvykle však měsíce Uranu dostávají názvy podle jmen postav z her anglického spisovatele Williama Shakespearea nebo z díla anglického básníka Alexandera Popea. Přišel s tím syn objevitele planety John Herschel, který pojmenoval první objevené měsíce tohoto tělesa Ariel, Umbriel, Titania nebo Oberon.

Uran a jeho šest největších měsíců: Puck, Miranda, Ariel, Umbriel, Titania a Oberon
Zdroj: NASA

Uran je sedmá planeta od Slunce, od Země je vzdálený 2,6 miliardy až 3,2 miliardy kilometrů, v závislosti na poloze obou planet. Tento ledový obr je čtyřikrát širší než planeta Země a kromě prstenců ho obklopuje i 29 měsíců různé velikosti. Od ostatních planet Sluneční soustavy se Uran liší jedinečnou rotací; otáčí se na bok a kolem Slunce obíhá jako kutálející se míč. Proto se na snímcích zdá, že je Uran obklopený svými prstenci jako střed terče.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Experimentální terapie zachránila v USA život chlapci s pokročilou rakovinou jater

Genetická úprava vlastních imunitních buněk patří mezi nejmodernější lékařské metody. Přes její novost i experimentální status přináší spoustu úspěchů. Teď oznámili další pokrok američtí pediatři.
včera v 08:00

Vědci objevili nový druh kočky. Měří půl metru a žije v Bolívii

Před deseti lety zavolali bolivijské bioložce Paole Nogales-Ascarrunzové z jedné rezervace. Oznámili jí, že našli opravdu divnou kočku, kterou původně ještě jako kotě našel místní muž a myslel si, že je to obyčejná kočka domácí. Když si uvědomil, že je to divoká šelma, informoval úřady. Vědci, kteří tvora zkoumali, ho teď popsali jako dosud neznámý druh kočkovité šelmy.
18. 9. 2026

Severokorejské jaderné testy probudily spící seismologické zlomy

Vědci ze tří čínských univerzit popsali, že Severní Korea způsobila svými podzemními testy atomových zbraní nečekaně silné dopady. Otřesy nepřestávají dodnes, a to přesto, že se poslední taková zkouška odehrála už roku 2017.
18. 9. 2026

Vědci v Česku poprvé chytili největšího netopýra Evropy

Česká zoologická společnost oznámila, že se jejím vědcům podařilo odchytit netopýra obrovského. O jeho občasném výskytu na českém území sice věděli už řadu let, ale snaha o přímé pozorování byla nesmírně složitá. Tento druh může mít rozpětí křídel až půl metru.
18. 9. 2026

El Niño dál zesiluje. Letos je jiné

El Niño roku 2026 patří mezi ty nejsilnější v dějinách pozorování. Navíc se ale rozvíjí v mnohem teplejším světě, než byl ten při minulých extrémních epizodách tohoto jevu. Vědci předpokládají, že také jeho dopady proto mohou být letos velmi odlišné.
18. 9. 2026

Tajné náklady a rušení družic. Vesmírné zbrojní závody sílí

Sdělení Spojených států ohledně rozmístění zbraní na oběžné dráze odstartovalo novou éru militarizace vesmíru, míní experti. Nečekaný krok podle nich ukazuje, že závody ve zbrojení zrychlují. USA mají nejspíš v kosmu systémy elektronického boje, protože kinetické zbraně za sebou zanechávají nebezpečný odpad. Washington chce vyslat vzkaz Rusku a Číně, která ve velkém modernizuje své síly.
18. 9. 2026

Všechny římské cesty nevedly do Říma. Klíčová byla i Konstantinopol, naznačuje výzkum

Před rokem zveřejnila skupina vědců největší mapu silniční sítě starověkého Říma. Poprvé zobrazili alespoň náznak skutečného rozsahu fenoménu, který na dva tisíce let spojil Evropu. Od té doby data analyzují a nyní tým, v němž hrál významnou roli český vědec Adam Pažout, zveřejnil první výsledky. Naznačují, že celá řada dosavadních poznatků o římských silnicích je možná mylná.
17. 9. 2026Aktualizováno17. 9. 2026

Ministerstvo zdravotnictví odmítá přijít o výzkum, přesun navrhuje resort průmyslu

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje od roku 2028 přesun zdravotnického výzkumu z resortu zdravotnictví pod Technologickou agenturu ČR (TAČR). Návrh potvrdilo ministerstvo zdravotnictví, se změnou ale nesouhlasí.
17. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.