NASA objevila další měsíc Uranu

Vědci objevili za použití teleskopu Jamese Webba další měsíc planety Uran, oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Jde v pořadí o devětadvacátý identifikovaný měsíc této planety, zřejmě ale není poslední. Při předchozích pozorováních vědci měsíc nezaznamenali zřejmě kvůli jeho malým rozměrům.

Průměr nového měsíce podle odhadu vědců činí sotva deset kilometrů. „Nový měsíc je menší a méně patrný než nejmenší z dříve známých vnitřních měsíců,“ popsal Matthew Tiscareno z vědeckého týmu, který se na objevu podílel. Právě malé rozměry jsou zřejmě důvodem, proč si měsíce nevšimla sonda Voyager 2, která pořídila snímky Uranu zhruba před čtyřiceti lety, ani další dřívější pozorování této planety.

„Žádná další planeta nemá tolik malých vnitřních měsíců jako Uran,“ poznamenal Tiscareno. Podle vědců tak zřejmě počet objevených měsíců není konečný.

Zatím bez oficiálního jména

Nový měsíc zatím nemá oficiální název – ten musí schválit Mezinárodní astronomická unie (IAU). Obvykle však měsíce Uranu dostávají názvy podle jmen postav z her anglického spisovatele Williama Shakespearea nebo z díla anglického básníka Alexandera Popea. Přišel s tím syn objevitele planety John Herschel, který pojmenoval první objevené měsíce tohoto tělesa Ariel, Umbriel, Titania nebo Oberon.

Uran a jeho šest největších měsíců: Puck, Miranda, Ariel, Umbriel, Titania a Oberon
Zdroj: NASA

Uran je sedmá planeta od Slunce, od Země je vzdálený 2,6 miliardy až 3,2 miliardy kilometrů, v závislosti na poloze obou planet. Tento ledový obr je čtyřikrát širší než planeta Země a kromě prstenců ho obklopuje i 29 měsíců různé velikosti. Od ostatních planet Sluneční soustavy se Uran liší jedinečnou rotací; otáčí se na bok a kolem Slunce obíhá jako kutálející se míč. Proto se na snímcích zdá, že je Uran obklopený svými prstenci jako střed terče.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.